NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10378.

K opodstatnění sudiště podle § 87 a) j. n. jest prokázati listinami, že kupitel zboží skutečně převzal. Nestačí, že bylo listinami (přijímacím listem na nákladní zboží) prokázáno odeslání zboží.
Stačí (§ 88, prvý odstavec, j. n.), byla-li v objednacím lístku s doložkou »splatno a žalovatelno v X.« obsažena a jím prokázána úmluva, podle níž se strany dohodly na X. jako na splništi kupní smlouvy. Pokud stačí přitisknutí razítka kupitele na objednací list.
(Rozh. ze dný 10. prosince 1930, R I 773/30.) Žalobu o zaplacení zboží opřel žalobce o sudiště § 87 a) a § 88, prvý odstavec, j. n. Soud prvé stolice vyhověl námitce místní nepříslušnosti a uvedl co do § 87 a) j. n. v důvodech: Pokud jde o sudiště podle § 87 a) j. n. mohou protokolovaní kupci podávati žaloby pro pohledávky z prodeje spadajícího do jejich obchodu u věcně příslušného soudu svého závodu do dvou let od poslední objednávky, je-li žalovaný obchodníkem třebas i neprotokolovaným, a prokáže-li objednávku, na níž se pohledávka zakládá, i skutečné převzetí zboží listinou. Na základě písemné objednávky ze dne 3. ledna 1927 jest objednávka prokázána listinou, na základě úředního vysvědčení obchodního soudu v Praze ze dne 8. ledna 1929 jest prokázáno, že žalující strana jest protokolovaným obchodníkem. Pokud se týče požadavku, že i skutečné převzetí zboží musí býti prokázáno listinou, nebyla tato náležitost splněna, poněvadž přijímací list na nákladní zboží neprokazuje skutečné převzetí zboží žalovaným, neboť převzetím zboží jest rozuměti jeho vydání do rukou kupitele neb osoby jím zmocněné k přijetí zboží. Svěření zboží dopravci nestačí. (Sb. n. s. civ. 1100.) K založení sudiště podle § 87 a) j. n. nestačí odeslání zboží, nýbrž jest třeba jeho převzetí kupitelem (sb. n. s. civ. 2310—2522). Tyto náležitosti však nejsou splněny v projednávaném případě. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Výtce nesprávného právního posouzení věci prvým soudem, pokud nepokládal opodstatněnou svou místní příslušnost podle ustanovení §§ 87 a) a 88 prvý odstavec j. n., jest přisvědčiti. Z odůvodnění prvého soudu vyplývá, že pokládá za zjištěno, že objednávka byla učiněna v posledních dvou letech před podáním žaloby, a to písemně, a že žalující strana jest protokolovanou obchodnicí. Že žalovaný jest obchodníkem po rozumu ustanovení § 87 a) j. n. jest prokázáno jeho vlastním seznáním jako strany, že jest holičem, a že má i obchod s parfumerií. Prvý soud nepokládá za splněnou další podmínku sudiště podle § 87 a) j. n., že jest listinou prokázáno převzetí zboží žalovaným. Prvý soud stojí na stanovisku, že za takovouto listinu nelze pokládati přijímací list dráhy, ježto prý tento list neprokazuje skutečné převzetí zboží příjemcem, nýbrž jen předání zboží dopravci, což prý nestačí. Tu však prvý soud přehlíží, že podle ustanovení § 87 a) j. n. postačuje listinný průkaz odeslání zboží, odevzdání zboží dráze k dopravě na adresu žalovaného, o čemž přijímací list podává postačující důkaz. Byly tedy všechny náležitosti místní příslušnosti prvého soudu podle § 87 a) j. n. prokázány, pročež měla býti námitka žalované strany jako nedůvodná zamítnuta. Avšak příslušnost prvého soudu je opodstatněna i dle ustanovení § 88 odstavec prvý j. n. Prvý soud béře objednávku za prokázanou na základě písemného objednacího listu opatřeného razítkem žalovaného, avšak vykládá si nesprávně smysl doložky na objednávce »splatno a žalovatelno v Praze, místo splnění naše továrna v Praze«, při čemž zjišťuje, že tato továrna není v obvodu prvého soudu, nýbrž na jiném místě Velké Prahy. Tu však prvý soud přehlíží ustanovení § 103 j. n., podle něhož má žalující strana volbu mezi několika soudy na témže místě, když žalovaný v místě nebydlí, jakž jest tomu v projednávaném případě. Ostatně ze souvislosti doložky v objednacím listě plyne, že slova »místo splnění naše
102* továrna v Praze« týkají se jen splniště žalující strany a že o splništi žalovaného ustanovují všeobecně další slova »splatno a žalovatelno v Praze«. Podle ustanovení § 88 prvý odstavec j. n. jest však pro otázku příslušnosti rozhodným jen splniště žalovaného.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by dáte jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolací rekurs právem vytýká, že nelze uznati, že dovolávaný okresní soud jest místně příslušný k projednání této rozepře podle ustanovení § 87 a) j. n., ano nebylo prokázáno listinami, že žalovaný zboží skutečně převzal. V tomto směru stačí poukázati na správné důvody usnesení soudu prvé stolice. Názor rekursního soudu, že stačí, bylo-li listinami prokázáno odeslání zboží, jest nesprávný, odporuje jasnému doslovu zákona a byl asi zaviněn mylným překladem slova »Ablieferung« v původním doslovu § 87 a) j. n.
Zbývá ještě zkoumati, zda rekursní soud právem vyslovil, že dovolávaný soud prvé stolice jest k projednání této rozepře místně příslušný podle prvního odstavce § 88 j. n. Tomu by sice nevadilo, že podle zjištění prvého soudu nebylo mezi zástupcem žalobkyně a žalovaným výslovně ujednáno, že kupní cena jest splatná a žalovatelná v Praze. Naopak by stačilo, kdyby v objednacím lístku ze dne 3. ledna 1927, jenž obsahuje doložku »splatno a žalovatelno v Praze« a jest jednak podepsán zástupcem žalující firmy, jednak na místě podpisu kupujícího jest opatřen razítkem žalovaného, byla obsažena a touto listinou zároveň prokázána úmluva, podle níž se strany dohodly na Praze jako na splništi kupní smlouvy. Rekursní soud správně uvádí, že se z obou doložek, obsažených v objednacím lístku jen první (Splatno a žalovatelno v Praze) týká splnění závazků žalovaného kupitele, kdežto druhá (Místo splnění: naše továrna v Praze) stanoví splniště pro závazky žalující prodatelky, což nepřichází pro tento spor vůbec v úvahu. Přisvědčiti jest rekursnímu soudu i v tom, že, kdyby byl žalovaný přistoupil na návrh v doložce objednacího lístku, že kupní cena jest splatná a žalovatelná v Praze, byla by místní příslušnost dovolávaného soudu odůvodněna, poněvadž pro volbu mezi několika okresními soudy v Praze, kde žalovaný nebydlí, platil by předpis § 103 j. n. Avšak vzhledem k tomu, že objednací list není žalovaným podepsán, nýbrž jest opatřen jen jeho razítkem, a že žalovaný, byv ve sporu slyšen jako strana v rozporu s výpovědí svědka B-a udal, že objednací list před odchodem tohoto svědka vůbec nečetl, že jej neopatřil svým razítkem a že neví, jak se razítko tam dostalo, bylo nutno objasniti tuto otázku a zjistiti, zda objednací list byl sepsán a zejména razítko žalovaného na něm bylo přitisknuto za okolností, že z nich nutno usouditi (§§ 863, 914 obč. zák.), že žalovaný schválil obsah objednacího lístku a že se tím podrobil též podmínce v něm obsažené, že jeho dluh z kupní smlouvy je splatný (a žalovatelný) v Praze. Jelikož se rekursní soud s touto otázkou vůbec neobíral, a soud prvé stolice se jí dotkl jen mimochodem, neučiniv v tomto směru potřebná přesná zjištění, nezbylo, než vyhověti dovolacímu rekursu, zrušiti usnesení obou nižších soudů a dále opatřiti, jak se stalo.

Citace:

Čís. 10378. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 820-823.