Č. 675.

Volební právo do obcí: Pojem volební skupiny dle odst. b) § 66 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. Právní zásada stejná jako u č. 601.
(Nález ze dne 22. ledna 1921 č. 697.)
Věc: Otokar S. v Česk. Budějovicích (adv. Dr. Ant. Klouda z Prahy) proti zemské správě politické v Praze stran doplňovací volby do městské rady.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při volbě obecního starosty, náměstků a členů městské rady v Českých Budějovicích konané dne 30. června 1919 zvoleni byli starosta a dva náměstkové z celého sboru, načež vykonána byla volba členů městské rady, jichž ustanoveno 14 podle § 64 vol. řádu do obcí. Zvolený starosta byl při rozvrhu mandátů do městské rady včítán straně čsl. socialistů, náměstek František Z. straně národně demokratické a náměstek Alois K. straně čsl. sociálních demokratů. Náměstek starosty Alois K. resignoval později na úřad svůj i na členství v městské radě, kteráž resignace byla přijata a ve schůzi obecního zastupitelstva dne 17. července 1920 byla provedena doplňovací volba člena městské rady ve skupině čsl. sociálních demokratů a druhého náměstka starosty z celého sboru obecního zastupitelstva.
K námitkám Aloise K. a spol. zrušila zemská správa politická naříkaným rozhodnutím jak volbu II. náměstka z plena obecního zastupitelstva provedenou, tak i volbu Václava K. za člena obecní rady a nařídila, aby volební skupinou strany sociálně demokratické byla vykonána volba nová, poněvadž volba II. náměstka byla předsevzata z celého sboru obecního zastupitelstva, ačkoliv dle ustanovení § 66, odst. b) ob. ř. vol. měla býti provedena toliko členy obecního zastupitelstva téže volební skupiny, k níž náležel odstupující náměstek.
Proti tomuto rozhodnutí směřuje stížnost, jež naříkanému rozhodnutí vytýká nezákonnost.
Nejvyšší správní soud setrval na právním názoru, že skupinou volební, která dle § 66 lit. b) za odstouplého starostu, náměstka, člena obecní rady neb komise, má zvoliti nové osoby, nerozumí se skupina, která provedla volbu odstouplého, nýbrž ona skupina, ke které odstouplý náležel.
Tuto zásadu pronesl a odůvodnil nejvyšší správní soud ve svém nálezu ze dne 1. prosince 1920 č. 11600 (Boh. č. 601), pročež na odůvodnění to dle § 44 svého jednacího řádu odkazuje.
V daném případě II. náměstek vzdavši se úřadu náležel ke skupině čsl. sociálních demokratů, bylo proto doplňovací volbu po něm vykonati touto skupinou, nikoliv z celého sboru. Zrušil-li žalovaný úřad volbu II. náměstka z celého sboru vykonanou a nařídil vykonati volbu pouze skupinou strany sociálně demokratické, jednal tedy po zákonu, a nelze jeho rozhodnutí shledati nezákonným.
Ale ani v dalším výroku naříkaného rozhodnutí, kterým byla zrušena volba Václava K. za člena obecní rady, není nezákonnosti. Ubyl-li náměstek starosty, sluší dle § 66 doplňovací volbou opatřiti za něj náhradu a voliti tudíž náměstka. Teprve výsledkem této volby bude zjištěno, třeba-li přikročiti také ještě k volbě člena městské rady; dojde k tomu totiž jen tenkráte, když náměstek bude zvolen ze členů obecní rady, kdežto další volba odpadne, bude-li zvolen ze členů zastupitelstva, kteří nejsou členy obecní rady (§ 57 řádu volení).
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 675. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 127-128.