Čís. 14420.
K § 44 zák. čís. 70/1873 ř. z. o společenstvech. Pokud není prokázáno uspokojení věřitelů, nelze vymazati společenstvo z obchodního rejstříku.
(Rozh. ze dne 5. června 1935, R I 528/35.) Nižší soudy nevyhověly žádosti do volacího rekurenta, by usnesení o výmazu společenstva »S« v P., zapsané společenstvo s r. o. v likvidaci bylo zrušeno a v likvidaci bylo pokračováno, prvý soud z těchto důvodů: Výmaz firmy stal se na žádost, jež vyhovuje všem požadavkům, které pro tuto odpověď klade plenární rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 2753 sb. n. s. Dopisem z 26. května 1932 zažádali oba likvidátoři za výmaz firmy z rejstříku. V opovědí (doplněné citovaným dopisem) jest i prohlášení o skončení likvidace vyjádřeno slovy, že se navrhuje výmaz firmy, »ježto likvidace byla skončena«, což soud považuje za jasný a dostačující projev, jímž se skončení likvidace potvrzuje. Požadavek, že by připojená bilance likvidační musila býti firemně podepsána, není nikde v zákoně vysloven. Soud rejstříkový nemusí přihlížeti i k tomu, zda tato bilance je věcně správná. Do autonomie družstva může zasáhnouti soudce pouze, pokud zkoumá stránku formální, nemůže se však pouštěti do věci samé, zejména do zkoumání jednotlivých položek. Z protokolu valné hromady je zřejmo, že bilance byla schválena a to jednomyslně a bylo likvidátorům uděleno absolutorium. Tímto usnesením jest soudce vázán (viz důvody cit. rozhodnutí). Pakliže se cítí stěžovatel usnesením valné hromady na svých nárocích poškozen, musí nastoupiti pořad práva.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou soudů a uložil prvému soudu, by o návrhu dovolacího rekurenta znovu rozhodl.
Důvody:
Usnesení se příčí zákonu. Podle § 44 zákona čís. 70/1873 ř. z. o společenstvech výdělkových a hospodářských přináleží likvidátorům, aby též splnili závazky zrušeného společenstva. Rejstříkový soud nemůže ovšem zasáhnouti do likvidace společenstva, avšak pokud není prokázáno uspokojení věřitelů, nelze přistoupiti k výmazu společenstva z obchodního rejstříku, neboť nelze mluviti o skončení likvidace a to tím méně, když proti společenstvu jest zahájen spor o zaplacení pohledávky (srov. rozh. čís. 2753 sb. n. s.). Bude-li zjištěno tvrzení stěžovatelovo, že mu byla proti společenstvu přisouzena pohledávka 119961 Kč 26 h a že likvidátoři se o zapravení nebo krytí této pohledávky (§ 48 čís. 1 citovaného zákona) dosud nepostarali, ač žaloba byla podána již před zahájením likvidace, nezbude než aby v likvidaci bylo pokračováno po případě po ustanovení jiných likvidátorů. Poněvadž uvedené okolnosti rozhodné zjištěny nebyly, bylo rozhodnuto, jak se stalo.
Citace:
č. 14420. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 472-473.