Čís. 14700.


Jsou-li v žalobě uplatněny nároky z různých zápůjček, jest posuzovati co do přípustnosti dovolání jednotlivé zápůjčky samostatně, byť i byly zažalovány společně.
(Rozh. ze dne 14. listopadu 1935, Rv II 22/34.)
Žalující spolek uplatňuje žalobou společně pohledávky ze zápůjček z různých dlužních úpisů, z nichž dvě nepřesahují jednotlivě částku 2000 Kč.
Nejvyšší soud odmítl dovolání, podané v této části do souhlasných rozsudků nižších soudů.
Důvody:
Žalující spolek domáhá se na žalovaném zaplacení tří zápůjček, a to zápůjčky 1000 Kč, poskytnuté žalovanému na základě dluhopisu ze dne 1. srpna 1926, dále zápůjčky 2600 Kč, poskytnuté žalovanému podle dlužního úpisu ze dne 9. ledna 1927 a konečně zápůjčky 1000 Kč, poskytnuté žalovanému podle dluhopisu ze dne 15. dubna 1928. Jsou tudíž uplatňovány v žalobě nároky z různých zápůjček, jež jest posuzovati co do přípustnosti dovolání samostatně, třebas byly společně zažalovány. Nároky na zaplacení zápůjček podle dluhopisů ze dne 1. srpna 1926 a ze dne 15. dubna 1928 nepřevyšují jednotlivě 2000 Kč a ježto byl rozsudek prvého soudu odvolacím soudem potvrzen, není co do těchto nároků dovolání přípustné (§ 502 třetí odstavec c. ř. s.).
Citace:
č. 14700. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 822-822.