Authors:
= Boh. adm., 2 (1920)
PDF

Č. 535.


Mimořádná opatření: Odepřením poslušnosti odůvodněná suspense úředníků na statku podrobeném vnucené (úřední) správě musí se opírati o skutečnosti, které jsou v úzké souvislosti s účely vnucenou správou sledovanými.
(Nález ze dne 2. října 1920 č. 8282.)
Věc: Thurn-Taxis v Litomyšli proti ministerstvu zemědělství v Praze stran suspendování úředníků.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Na panství Litomyšl a Chotětov byla uvalena po rozumu ustanovení zák. ze 24. července 1917 č. 307 ř. z. rozhodnutím ministerstva zemědělství z 22. dubna 1919 č. 8951 vnucená správa za účelem podpory a znovuzřízení hospodářského života, k zamezení hospodářských škod a zásobování obyvatelstva potravinami a jinými předměty potřeby.
Přípisem vnucené správy panství Litomyšle ze 27. října 1919 č. 931 bylo ústřední komoře panství Thurn-Taxiských v Řezně oznámeno, že rozhodnutím ministerstva zemědělství z 18. října 1919 č. 34300 byli úředníci na panství Litomyšli pokladník Josef B. a kontrolor Ambrož W. suspendováni pro odepření poslušnosti a dáni komoře v Řezně k disposici.
Stížnost podaná na nejvyšší správní soud do tohoto rozhodnutí, vytýká mu vadnost, poněvadž prý není nijak odůvodněno uvedením konkrétních okolností, ze kterých by bylo lze souditi, že uvedení úředníci skutečně odepřeli poslušnost. Komoře v Řezně není prý známo žádné faktum, které by odůvodňovalo jejich suspensi a majetník panství by prý utrpěl škodu, kdyby snad musil zaplatiti nánradu úředníkům, kteří byli neprávem propuštěni. Navrhuje, aby naříkané rozhodnutí bylo zrušeno pro vadnost řízení.
Nejvyšší správní soud založil své rozhodnutí na těchto úvahách:
Opatření vnucené správy, o něž tu šlo, byvši schváleno ministerstvem zemědělství, jest jeho opatřením, nařizujícím suspensi obou úředníků. Může si tedy do tohoto rozhodnutí, proti němuž v řízení správním není dalšího opravného prostředku, majitel panství Litomyšle, v jehož disposiční právo nad oběma zmíněnými zaměstnanci jeví se býti nálezem tímto zasaženo, stěžovati na nejvyšší správní soud.
Naříkané rozhodnutí suspendovalo oba úředníky pro odepření poslušnosti; tím chtělo říci, že tito úředníci odepírajíce poslušnost, jsou překážkou, aby bylo dosaženo účelu, pro který vnucená správa byla povolena. Účelem tím jest dosíci co největších výtěžků ze spravovaného statku cílevědomou a jednotnou péčí a racionelním hospodařením na něm. Mohlo by býti tedy důvodem suspense jen odepření poslušnosti ve věcech služebních, jež překáží dosažení tohoto účelu. Suspense úředníků nebo vůbec zaměstnanců na statku podrobeném vnucené správě z jiného důvodu než právě uvedeného, šla by za meze zákona a byla by proto nesprávnou.
Má-li však nejvyšší správní soud míti možnost posouditi, zda úřad nařizuje takovou suspensi se držel v uvedených zákonných mezích, musí dotčené opatření býti tak odůvodněno, aby z něho bylo patrno, že sloužilo jen zmíněnému cíli a že bez něho by byl býval cíl onen ohrožen. Naříkané rozhodnutí však neuvádí ani jediného fakta, který by mohl odůvodniti úsudek, že uvedení úředníci odepřeli poslušnost ve služebních věcech. Ve spisech také není ničeho v tomto směru zjištěno. Naříkanému rozhodnutí schází tudíž veškeren skutkový podklad, který by je mohl odůvodniti.
Tato vada stěžující straně hájení jejích zájmů jest podstatnou a bylo proto naříkané rozhodnutí dle § 6 zákona o správním soudě zrušiti.
Citace:
č. 535. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 573-574.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).