Čís. 1882.
»Způsobilostí« ve smyslu § 24 vyvlastň. zák. rozumí se nejen odborná způsobilost, nýbrž i vhodnost znalce vzhledem ku všem okolnostem případu.
(Rozh. ze dne 3. října 1922, R I 1170/22.)
V řízení o určení nájemného za místnosti zabrané obci J. pro českou školu v J. určil soud prvé stolice tři znalce vesměs z J. Rekursní soud na místo jednoho z těchto znalců ustanovil znalce Otakara M-а z Prahy. Důvody: Česká finanční prokuratura poukázala ve svém rekursu na to, že za účelem zaručení úplné nestrannosti znalce bylo by ustanoviti znalce mimo město bydlícího a navrhla Otakara M-a z Prahy. Tomuto názoru jest přisvědčiti, protože jedná se o nesrovnalosti ohledně výše nájemného mezi obcí J. a zemskou správní komisí, takže jeví se býti účelným, aby aspoň jeden ze tří znalců měl bydliště mimo zmíněnou obec J. Výraz »způsobilost« použitý v § 24, odstavec třetí, zákona ze dne 18. února 1878, čís. 30 ř. zák. dlužno vyložiti nejen ve smyslu odborné způsobilosti, nýbrž v rozšířeném smyslu, zdali po úvaze všech okolností případu ustanovení toho či onoho znalce je vhodno. Tomu jest skutečně tak, jak bylo již shora uvedeno, a poněvadž za znalce navržený Otakar M. zapsán jest v seznamu vrchního zemského soudu v Praze, založeném na základě zákona ze dne 8. února 1921, čís. 59 sb. z. a n. a jinak proti němu se strany obce J. námitky vzneseny nebyly a mimo to finanční prokuratura se nabídla, že případný zvýšený náklad přivzetím znalce z obvodu zemského soudu v Praze sama ponese, bylo rekursu vyhověti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Marně brojí městská obec J. proti rozhodnutí rekursního soudu ve svém dovolacím rekursu vývody, jež nejsou s to, aby názor rekursního soudu seslabily nebo dokonce vyvrátily. Zcela správným jest výklad, jaký dává rekursní soud slovu »způsobilost« v § 24 zákona ze dne 18. února 1878, čís. 30 ř. zák., jehož tu obdobně jest použíti, tvrdě, že výraz tento dlužno vyložiti nejen ve smyslu odborné způsobilosti, nýbrž v rozšířeném smyslu, zdali po úvaze všech okolností případu ustanovení toho neb onoho znalce jest vhodno. Vždyť už zákonodárce sám staral se, aby byla zajištěna nestrannost znalců měrou nejvyšší tím, že listina znalců vhodných pro účely vyvlastňovací byla zhotovena bez zřetele na určitý případ vyvlastnění — původně vždy na rok, nyní na 5 let — dále tím, že soudce vybírá znalce z této listiny a konečně, že dal zákonodárce stranám právo námitek, na něž dlužno z moci úřední vzíti zřetel, zdají-li se býti soudu věrohodny. Jelikož pak finanční prokuratura má obavu, že by tato záležitost nebyla úplně nestranně posouzena, kdyby i třetím znalcem byl stavitel z obce J. samé a tuto obavu nelze bez dalšího prohlásiti za bezpodstatnou, právem vyhověl rekursní soud jejímu rekursu, ustanoviv třetím znalcem stavitele Otakara M-а z Prahy, tedy zajisté osobu stejně způsobilou, jako znalci z J., proti němuž ostatně v této příčině stěžovatelka žádných námitek v dovolacím rekursu ani nevznesla.