Čís. 1410.


»Nepravou váhou« ve smyslu §u 199 písm. c) tr. zák. jest nejen vadnost a nesprávnost mechanismu váhy samé, nýbrž jest jí každá váha, jejíž způsobilost, správně vážiti, jest jakýmkoliv způsobem porušena a správnost vážení znemožněna.
(Rozh. ze dne 10. prosince 1923, Kr I 1133/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 4. září 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu dle §§ 197, 199 c) tr. zák., — mimo jiné z těchto
důvodů:
Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř., namítá zmateční stížnost, že o nepravé váze, kterou činí jen taková okolnost, která je s váhou nerozlučně spojena a nedá se od ní odloučiti, nemůže býti řeči, v tomto případě, v němž na jedné misce řádné váhy onen kousek slaniny nebyl nějak uměle připevněn, nýbrž byl prostě na ni přilepen tak, že jej kupující viděti mohli. Námitka je v prvé své částí právně bezpodstatná. Již v rozhodovacích důvodech dovozuje se správně, že pojmem »nepravé váhy« nesluší rozuměti jen takovou vadnost a nesprávnost, která tkví v mechanismu váhy samé, nýbrž že sluší pojem ten vykládati v ten smysl, že mu odpovídá každá váha, jejíž způsobilost, správně vážiti, je jakýmkoli umělým způsobem porušena a správnost vážení znemožnněa. Tomuto právnímu hledisku nalézacího soudu dlužno přisvědčiti, a schváliti jeho použití na tento případ tím spíše, kdyžtě dle rozsudkových zjištění ona změna, kterou váha učiněna byla váhou nepravou, trvala po značně dlouhou dobu. Povahy změny, činící váhu váhou nepravou, nepozbyla ani tím, že byl onen kousek slaniny na misku váhy pouze přilepen; rozsudkové zjištění, dle něhož byl kousek ten již zelení prolezlý a tudíž starý, a že byl na misce přilepen již po značně dlouhou dobu. nasvědčuje neklamně tomu, že byl s miskou váhy uveden v takové spojení, které ji činilo trvale váhou nepravou.
Citace:
č. 1410. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 581-582.