Čís. 6264.

Do usnesení soudu, jímž byla z mobilární exekuce vyloučena věc, ježto jest příslušenstvím nemovitosti, není oprávněn si stěžovati ten, kdo tvrdí k věci právo vlastnické.
(Rozh. ze dne 14. září 1926, R I 693/26.) Do usnesení rekursního soudu, jímž bylo vyloučeno z mobilární exekuce dynamo, jakožto příslušenství nemovitosti, stěžovala si firma B., tvrdíc vlastnické právo k dynamu.
Nejvyšší soud dovolací rekurs odmítl.
Důvody:
Stěžovatelka napadá usnesení rekursního soudu, jímž bylo vysloveno, že zabavené elektrické dynamo, na něž si ona činí vlastnické nároky, se z mobilární exekuce vylučuje, ježto tvoří příslušenství továrního podniku povinného. Míní, že jde o řízení nesporné, že má zájem na rozřešení otázky, zda je dynamo příslušenstvím továrny a odůvodňuje svou legitimaci tímto zájmem, vytýkajíc nesprávnost rozhodnutí z důvodů věcných. Leč stěžovatelce nelze přiznati oprávnění k rekursu, jež sluší posuzovati dle ustanovení exekučního řádu. Tu k podání rekursu je oprávněn ovšem účastník řízení. Kdo však mimo vymáhajícího věřitele a povinného je účastníkem, plyne z ustanovení exekučního řádu, jenž účastníky řízení na příslušných místech uvádí (na př. § 123, 162, 172, 198, 209). Třetí, jenž se cítí stižen exekucí ve svých právech, nemá pravidelně práva k rekursu, nýbrž musí uplatniti své právo žalobou podle §u 37 ex. ř. nebo §u 258 ex. ř. Zákon třetímu přiznává právo to výjimečně v §u 294 ex. ř. Ale netřeba ani řešiti otázku, zda třetí, jenž z důvodu svého práva vlastnického podal návrh na vyloučení věci z exekuce nebo se mu opírá — jest vůbec účastníkem řízení exekučního a z toho důvodu oprávněn k rekursu proti rozhodnutí o tom, je-li věc jeho příslušenstvím cizí nemovitostí. I když se přizná, že by stěžovatelka měla zájem na tom, by její dynamo nebylo postiženo exekucí reální, vedenou na továrnu povinného neb i na tom, aby bylo vyloučeno z exekuce mobilární, nemá zájmu toho v tomto případě, kde rekursní soud její dynamo z mobilární exekuce skutečně vyloučil. Tímto rozhodnutím není stižena, její práva nejsou dotčena a porušena. Proto jí nelze přiznati oprávnění k rekursu a bylo ho z toho důvodu odmítnouti.

Citace:

č. 6264. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 220-221.