Čís. 16022.

Stavební družstvo jest vázáno úmluvou sjednanou se svým členem o úrokování stavebního vkladu, nebylo-li ani při sjednáni úmluvy ani stanovami družstva stanoveno, že jest oprávněno usnesením svých orgánů upraviti jinak úrokování stavebních vkladů. Úmluvu tu nelze změniti jednostranným usnesením orgánů družstva.
(Rozh. ze dne 14. dubna 1937, Rv I 2567/35.)
Žalobce se domáhá zaplacení částky 933 Kč 30 h jako 4% úroků ze stavebního vkladu 10000 Kč, který žalovanému družstvu poskytl dne 10. června 1926, aby dosáhl nájmu bytu v jeho družstevním domě. Úroky ty žádá žalobce za dobu od 1. prosince 1929 do 1. dubna 1932, kdy mu byl vklad ten po vystěhování vrácen, a uvedl, že zaplacenou úrokovou částku 300 Kč zúčtoval na úroky dřívější. Žalované družstvo proti tomu namítalo jen, že jeho představenstvem bylo usneseno, že stavební vklady budou úrokovány teprve od 1. dubna 1931 a že úrok od té doby byl žalobci zaplacen. Soud prvé stolice zamítl žalobu. Odvolací soud žalobě vyhověl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud vzal podle přidělovací listiny ze dne 20. března 1926 (příl. B.) a podle potvrzení žalovaného družstva ze dne 10. června 1926 (příloha C.) za zjištěno, že bylo mezi žalobcem a žalovaným družstvem smluveno, že jeho vklad se bude úrokovati 4% ode dne nastěhování
30* do přidělených místností. Je správný názor odvolacího soudu, že tato smlouva o úrokování mohla býti změněna jen vzájemnou dohodou mezi žalobcem a družstvem, nikoli však usneseními představenstva, dozorčí rady nebo valné hromady žalovaného družstva, tedy aktem jednostranným. Řečený stavební vklad má povahu zápůjčky a je tedy žalobce v příčině něho věřitelem žalovaného družstva. Jen tenkrát by byl žalobce v příčině úrokování svého vkladu vázán usneseními orgánů žalovaného družstva, kdyby to bylo bývalo stanoveno ve smlouvě o uvedenou zápůjčku nebo kdyby úrokování to bylo ve stanovách upraveno. Nic takového však stanoveno nebylo.

Citace:

Čís. 16016.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 489-490.