Č. 1085.

Administrativní řízení: * Poučení v rozhodnutí okresní správní komise »Proti tomuto rozhodnutí přísluší odvolání do 14 dnů na zemský správní výbor«, jest ve smyslu § 77 zák. o okr. zast. způsobilé uvésti stranu v omyl a zakládá proto vadu řízení.
(Nález ze dne 30. prosince 1921 č. 17.285.)
Prejudikatura: srovn. nál. č. 851.
Věc: Osada D. proti zemskému správnímu výboru v Praze stran opožděného podání rekursu ve věci propachtování obecních pastvin.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání osady D. z rozhodnutí okresní správní komise ze dne — ve věci propachtování osadních pastvin jako opožděné, poněvadž nebylo podáno ve lhůtě v § 77 zák. o okr. zast. zmíněné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí nejvyšší správní soud uvážil:
Stížnost brojí proti rozhodnutí především námitkou, že podání rekursu přímo u zemského správního výboru a tím i promeškání lhůty rekursní způsobeno bylo jedině nesprávným poučením o opravných prostředcích, připojeným k rozhodnutí okresní správní komise, čímž strana uvedena byla v omyl. Jak ze správních spisů patrno, obsahovalo rozhodnutí okresní správní komise toto poučení: »Proti tomuto rozhodnutí přísluší odvolání do 14 dnů na zemský správní výbor.«
Pro otázku účinnosti opravného prostředku padají na váhu především dva momenty, totiž lhůta, do kdy, a místo, kde se opravný prostředek podati má; tyto dva momenty zdůrazňují také všechna zákonná ustanovení o přípustnosti nějakého opravného prostředku, mimo jiné také § 77/2 zák. o okr. zast.
Podřadného významu pro stranu naproti tomu je, který úřad bude o opravném prostředku rozhodovati, poněvadž je věcí místa podacího, aby samo opravný prostředek instanci k rozhodování příslušné předložilo.
Ony dva momenty jsou tedy také podstatným obsahem každého poučení o opravných prostředcích, a strana může proto plným právem v poučení jí daném — pokud ze znění jeho neplyne jasně nic jiného — hledati a spatřovati informaci především o obou těchto bodech podstatných. Připojila-li tedy okresní správní komise rozhodnutí svému svrchu citovaný dodatek, v němž uvedena toliko lhůta rekursní a úřad, k němuž je možno se odvolati, je přirozeno, že strana spatřovala v tom poučení, že odvolání má býti podáno nejen na zemský správní výbor, nýbrž také u zemského správního výboru, a tak uvedena byla úřadem v omyl.
Úřadům samosprávným není sice uložena povinnost, aby k rozhodnutím svým připojovaly poučení o opravných prostředcích. Jestliže to však učiní, musí poučení to býti správné. Připojení poučení nesprávného je podstatou vadou řízení, neboť odporuje zásadám řízení správního, když úřad nesprávným poučením uvádí stranu v omyl a tím zhoršuje procesní její posici.
K takové podstatné vadě má však odvolací instance přihlížeti z povinnosti úřední. Poněvadž žalovaný úřad toho opomenul, bylo naříkané rozhodnutí podle § 6, odst. 2 zák. o správ. s. zrušiti.

Citace:

č. 1085. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 1117-1118.