NPD documents search: Váž. tr., 13 (1931)

Čís. 4200.

Zavinil-li si odsouzený sám, že byl jiným než k výkonu trestu příslušným soudem držen ve vazbě po tak dlouho, dokud soud pro nařízení výkonu trestu příslušný o tom nezvěděl a výkon trestu nenařídil, tím, že musel býti za účelem výkonu trestu stíhán zatykačem, nelze mu započítati podle § 400 tr. ř. vazbu hned od jeho zadržení, jest ji však započítati od doby, kdy soud k výkonu trestu příslušný o tom zvěděl, a kdy podle řádného běhu věd učinil včasně opatření, směřující k neprodlenému výkonu trestu (dožádal jiný soud o výkon trestu).
(Rozh. ze dne 10. června 1931, Zm II 193/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížností generální prokuratury na záštitu zákona právem. Usnesením krajského soudu trestního v Brně ze dne 4. března 1931, jímž nebylo vyhověno žádosti odsouzeného, by mu byla do trestu započtena vazba následkem zatykače ze dne 15. listopadu 1929, vydaného za účelem výkonu trestu, byl porušen zákon v ustanovení první věty § 400 tr. ř. potud, že mu měla býti započtena vazba ode dne 19. února 1931 do 10. března 1931 12 3/4 hod. odpol. V tomto rozsahu se toto usnesení zrušuje a obdobným použitím poslední věty § 292 tr. ř. se odsouzenému započítává tato část vazby do trestu těžkého tříměsíčního žaláře, jenž mu byl rozsudkem zemského soudu trestního v Brně ze dne 19. ledna 1925 uložen pro zločin veřejného násilí podle § 81 tr. zák.
Důvody:
Odsouzený byl stihán zatykačem krajského trestního soudu v Brně z 15. listopadu 1929 za účelem odpykání trestu těžkého žaláře tří měsíců, právoplatně mu uloženého rozsudkem z 19. ledna 1925 pro zločin veřejného násilí podle § 81 tr. zák. Na tento zatykač byl 14. února 1931 o 15. hod. 15 min. zatčen v O. Při výslechu dne 16. února 1931 u okresního soudu v Ústí n. L., kam byl dodán do vazby, přiznal odsouzený, že má tento trest odpykati. Telegraficky žádal z Ústí n. L. hned svého obhájce v Brně, aby zařídil, by si odpykal trest tam nebo by byl převezen do Brna. Obhájce zažádal u krajského soudu trestního v Brně dne 17. února 1931 o delegaci krajského soudu v Litoměřicích k výkonu trestu. Tuto žádost a zároveň sdělení okresního soudu v Ostí n. L. o vazbě odsouzeného, jež jej došlo 18. února 1931, vyřídil krajský soud trestní v Brně dne 19. února 1931 dožádáním krajského soudu v Litoměřicích o výkon trestu, za kterýmžto účelem bylo podle konceptu onoho dožádání přiloženo i nařízení výkonu trestu, které však ve spisech nelze nalézti. Podle vyjádření ze dne 23. února 1931 souhlasilo presidium krajského soudu v Litoměřicích s výkonem trestu; k výkonu tomu však nedošlo a ze spisů není patrno, že by vůbec ke skutečnému provedení tohoto výkonu bylo zařízeno, čeho třeba, jmenovitě nezařídil krajský soud v Litoměřicích dopravení odsouzeného od okresního soudu v Ústí n. L. do Litoměřic, ač jej o to krajský soud trestní v Brně žádal. Teprve dne 7. března 1931 na žádost odsouzeného, by byl dopraven do Brna, bylo toto dopravení zařízeno, a byl nařízen výkon trestu u krajského soudu trestního v Brně. Jeho počátek se podle oznámení správy věznice tohoto soudu počítá od 10. března 1931 12% hod. odp., zřejmě až po dodání odsouzeného do této věznice. Žádost odsouzeného, by mu vazba od 14. února 1931 byla započtena do trestu, byla usnesením krajského soudu trestního v Brně ze 4. března 1931 zamítnuta, jelikož prý nemá v zákoně opory. Tímto usnesením byl porušen zákon v ustanovení první věty § 400 tr. ř. potud, že odsouzenému měla bytí započtena z vazby, vytrpěné od zadržení, na základě zatykače až do skutečného nastoupení trestu ta doba, o niž se nastoupení trestu zdrželo okolnostmi na vůli odsouzeného nezávislými. Že obžalovaný byl jiným než k výkonu trestu příslušným soudem držen ve vazbě po tak dlouho, dokud soud pro nařízení výkonu trestu příslušný o tom nezvěděl a výkon trestu nenařídil, zavinil si odsouzený sám tím, že musil býti za účelem výkonu trestu stihán zatykačem. Nelze proto tvrditi, že by mu vazba měla býti počítána hned od jeho zadržení, jak o to žádal. Od té doby však, kdy soud k výkonu trestu příslušný — dokonce na žádost samého odsouzeného o výkon trestu — zvěděl o tom, že odsouzený jest za účelem výkonu trestu držen ve vazbě u okresního soudu v Ústí n. L. a kdy podle řádného běhu věci učinil včasně opatření směřující k výkonu trestu tím, že dožádal o výkon trestu krajský soud v Litoměřicích, zdrželo se skutečné nastoupení trestu okolnostmi na vůli odsouzeného nezávislými; měla tudíž býti odsouzenému podle onoho místa zákona započtena při skutečném započetí výkonu trestu doba, o kterou se takto začátek výkonu trestu zdržel, tudíž ode dne 19. února 1931 jako dne, kdy podle řádného vyřízení krajský soud trestní v Brně učinil opatření směřující k neprodlenému výkonu trestu.

Citace:

Čís. 4200. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 324-326.