NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 14991.

Řízení před soudy pracovními.
I když prvý soud nepojal do svého rozsudku doložku podle čl. IV. odst. 2 zák. čís. 251/34 Sb. z. a n., má odvolací soud jednati podle předpisů o odvolacím řízení ve věcech pracovních.
(Rozh. ze dne 26. února 1936, R I 127/36.)
Prvý soud (okresní soud) uznav ve sporu z pracovního poměru o 886 Kč podle žaloby podané dne 18. června 1935, nevyslovil v rozsudku podle čl. IV. (2) zák. čís. 131/31, že byl vydán v řízení podle zákona o pracovních soudech. Odvolací soud odmítl z tohoto důvodu odvolání, podané 15. den po doručení rozsudku, pro opožděnost, v senátě složeném ze 3 soudců z povolání.
Nejvyšší soud zrušil usnesení rekursního soudu jako zmatečné a uložil mu, by o odvolání znovu rozhodl v senátě složeném podle § 32 zák. o prac. soudech.
Důvody:
Odvolací soud správně rozpoznal, že mezi žalovaným a žalobcem jde o spor ze smlouvy pracovní, o zaplacení mzdy 886 Kč 40 h s příslušenstvím za vykonané práce (§ 2 a) zákona čís. 131/31 Sb. z. a n.), nevyvodil však z toho jediný nutný důsledek pro složení mandátu, ve kterém rozhodl o odvolání žalovaného. Spor byl zahájen dne 18. června 1936 u okresního soudu v T., platí proto o něm ustanovení čl. IV. odst. 2 zákona čís. 251/34 Sb. z. a n. (čl. VI. téhož zákona). Poněvadž šlo o hodnotu vyšší než 300 Kč, měl odvolací soud rozhodovati o odvolání žalovaného v senátě složeném podle § 32 zákona čís. 131/31 Sb. z. a n., třebaže jednal o něm v zasedání neveřejném, neboť i pro neveřejné zasedání jest podle dotčeného ustanovení zákona přibrati přísedící (srovnej Sb. n. s. 13598). Na tom nic neměnilo, že rozsudek prvého soudu nebyl označen jako vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech. Čl. IV., odst. druhý, zákona čís. 251/34 Sb. z. a n. nařizuje sice, aby rozsudky, které budou vydány okresními soudy, jednajícími na místě pracovních soudů podle § 42 zákona čís. 131/31 Sb. z. a n., byly řečenou doložkou označeny, avšak neustanovuje žádné právní následky pro případ, že se tak nestane. Ježto soud odvolací zkoumá svou věcnou příslušnost z úřadu, má dotčené označení rozsudku hlavní účel, aby strany byly upozorněny, jak věc bude projednávána u soudu odvolacího. Tím lze také vysvětliti, že v odst. 2 článku IV. zákona čís. 251/34 Sb. z. a n. nebylo ponecháno stranám, aby působily k označení rozsudku prvého soudu jako vydaného v řízení podle zákona o pracovních soudech. Pro složení senátu soudu odvolacího a způsob jednání (řízení) o odvolání u tohoto soudu jest podle čl. IV., odst. 2 zákona čís. 251/34 Sb. z. a n. jediné rozhodným, že jde o odvolání proti rozsudku okresního soudu v pracovním sporu o hodnotu vyšší než 300 Kč. Odvolací soud rozhodl v senátě, ve kterém zasedali jen tři soudcové z povolání, nikoli též dva přísedící. Nebyl tedy odvolací soud řádně obsazen a jeho usnesení jest zmatečné podle § 28 čís. 2 zákona čís. 131/31 Sb. z. a n. a § 477 čís. 2 c. ř. s. K zmatečnosti této bylo hleděti z úřadu podle §§ 471 čís. 7, 513 c. ř. s. a § 35 zákona čís. 131/31 Sb. z. a n.

Citace:

č. 14991. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 248-249.