NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 11425.

Nájemce, jenž byl na základě rozsudku pro zmeškání vystěhován z bytu a podal žalobu o zmatečnost rozsudku pro zmeškání, nemůže se domáhati prozatímním opatřením toho, by bylo znemožněno pronajímateli opětně pronajmouti byt jinému nájemníku, dokud spor o zmatečnost a spor ve věci hlavni nebudou rozhodnuty, aniž toho, by byl opětně uveden v držbu nájemních práv před tím, než bude rozhodnuto o žalobě o zmatečnost.
(Rozh. ze dne 26. února 1932, R 1 65/32.)
Rozsudkem pro zmeškání ze dne 9. února 1931 bylo vyhověno žalobě Anežky W-ové proti Anně W-ové o vyklizení bytu. Na základě tohoto rozsudku byla Anna W-ová vyklizena z bytu. Dne 15. dubna 1931 podala Anna W-ová žalobu o zmatečnost rozsudku ze dne 9. února 1931, v níž se domáhala, by rozsudek pro zmeškání a řízení jemu předcházející byly prohlášeny za nicotné a by žaloba o vyklizení bytu byla zamítnuta. Současně podala Anna W-ová návrh na povolení prozatímního opatření k zajištění nároku na přenechání bytu v nájemné užívání a) zápovědí nepronajmouti byt ten a nenakládati s ním a b) příkazem, by jí žalovaná přenechala byt ten v nájemné užívání až do skončení sporu. Soud prvé stolice povolil prozatímní opatření, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Nesporno jest, že žalobkyně byla na základě rozsudku pro zmeškání ze dne 9. února 1931 exekučně z bytu vystěhována, takže již není v držbě a v užívání nájemních práv k bytu tomu. Domáhá se tedy ohrožená strana prozatímním opatřením pod a) toho, by bylo znemožněno žalované opětně pronajmouti byt jinému nájemníku, dokud spory o zmatečnost a spor ve věci hlavní nebudou rozhodnuty, pod b) toho, by opětně byla uvedena v držbu práv nájemních před tím, než bude rozhodnuto rozsudkem o žalobě o zmatečnost. Dovolací rekurs není opodstatněn. Rozsudkem, jenž bude vydán k žalobě o zmatečnost, může se navrhovatelka v příznivém případě domoci výroku vyslovujícího, že zmatečným jest rozsudek pro zmeškání C 3 5/31-2, jímž byla uznána povinnou byt vykliditi a majitelce domu vyklizený odevzdati. Ve věci hlavní (C 3 5/31) může docíliti rozsudečného výroku, že se zamítá žaloba Anežky W-ové o vyklizení bytu Annou W-ovou (§ 536 c. ř. s.). Rozsudky těmi nedosáhne však Anna W-ová ještě toho, co sleduje navrženým prozatímním opatřením, nedosáhne ještě opětného pronajmutí vyklizeného bytu a uvedení v držbu práv nájemních a nezabrání jimi ani opětný pronájem bytu toho třetí osobě. Určí se jen, že se její odsouzení k vyklizení stalo neprávem a uzná se, že žalobní nárok na vyklizení Anežce W-ové nepřísluší. Aby se navrhovatelka dostala opětně v držbu práv nájemních k bytu, musila by teprve žalovati o dodržení nájemní smlouvy, pokud se týče o náhradu škody pro její nesplnění. Za tohoto nového sporu by však nemělo již účinnost prozatímní opatření zápovědí byt jinému nepronajmouti, neboť opatření to by bylo propůjčeno jen na dobu trvání sporu o zmatečnost a jeho skončením by Anežka W-ová opětně nabyla volnosti byt jinak pronajmouti. Není tedy navržené prozatímní opatření pod a) vhodným prostředkem k dosažení zamýšleného cíle a opatřením pod b) snaží se ohrožená strana dosíci více, než může k žalobě o zmatečnost dosáhnouti rozsudkem. Podle účele prozatímního opatření jakožto prostředku, jímž má býti jen zajištěno pozdější uskutečnění a prosazení budoucího rozsudku o nároku, k jehož zajištění má sloužiti, lze použiti za prozatímní opatření jen takových prostředků, jimiž se nepředstihuje konečné rozhodnutí o nároku, zejména nelze povoliti prozatímním opatřením něco, čehož by mohla docíliti ohrožená strana teprve svého času exekucí na základě příznivého rozsudku (rozh. 2252 sb. n. s.), tím méně však lze povoliti prozatímní opatření k dosažení cíle, kterého by nebylo lze dosíci ani exekucí rozsudečného výroku, nýbrž teprve novým dalším sporem, jak uvedeno.

Citace:

Č. 10409. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 642-645.