NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Č. 6940.

Stavební právo. — Administrativní řízení: Je právní poměr, který vzniká mezi obcí a stavebníkem ujednáním stran kauce za řádné provedení stavby, povahy soukromoprávní?
(Nález ze dne 2. prosince 1927 č. 23365.)
Věc: František a Josef K. v J. proti zemskému správnímu výboru v Praze o propadnutí kauce složené v stavebním řízení.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem měst. úřadu v J. z 8. srpna 1924 byla st-lům povolena přestavba domu podle předložených plánů. Št-lé začali prováděti stavbu způsobem odchylným, a žádali pak za povolení této úchylky. Výměrem z 19. září 1924 bylo jim toto povolení odepřeno, a pokračování ve stavbě zakázáno. Dne 20. října 1924 došlo k dohodě v níž st-lé se zavázali, že přestavbu provedou do jednoho roku podle plánů schválených výměrem z 8. srpna 1924, a k zajištění tohoto závazku složili kauci 5000 Kč; nebude-li přestavba uvedeným způsobem do 6. října 1925 provedena, propadá tato kauce ve prospěch obce bez újmy práva obce jako úřadu stavebního, žádati provedení přestavby podle plánů a vymáhati to pokutami.
Podáním ze 7. listopadu 1925 oznámili st-lé, že nemohli beze své viny přestavbu podle původního plánu včas provésti, a žádali, aby s nimi bylo o věci jednáno dále. Výměrem ze 4. listopadu 1925 prohlásil městský úřad, že ve smyslu ujednání z 20. října 1924 složená kauce propadá, a dal st-lům k provedení prací lhůtu do 31. května 1926, pohroziv pro případ nedodržení zakročením podle §§ 42, 128 a 129 stav. ř. Podané odvolání odmítla osk v J. jako nepřípustné, poněvadž závazek z 20. října 1924 k složení kauce 5000 Kč je závazkem soukromoprávním; právní poměr z úmluvy té vzniklý jest posuzovati nikoli podle řádu stavebního, nýbrž podle o. z. o. a rozhodovati ve sporech o něm jsou tudíž příslušný řádné soudy.
Další odvolání zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z důvodů 2. stolice, podotýkaje, že výrok měst. úřadu ohledně kauce nemá povahy rozhodnutí stav. úřadu, nýbrž má toliko význam prohlášení strany.
O stížnosti nss uvážil:
Žal. úřad pojímá právní poměr, vzniklý mezi st-li a obcí J. složením kauce podle ujednání z 20. října 1924 jako poměr soukromoprávní, který se řídí předpisy práva občanského. St-lé proti tomuto pojetí ničeho nenamítají, naopak výslovně uznávají je za správné. Je-li tomu tak, pak nelze ve výroku měst. úřadu ze 4. listopadu 1925, kterým se kauce ta prohlašuje za propadlou, shledávati autoritativní rozhodnutí neb opa- tření měst. úřadu, jako úřadu stav. — zač se ostatně v této části výměru ani formálně nevydává — nýbrž — jak jej správně charakterisuje nař. rozhodnutí — prohlášení obce v její funkci jako jedné ze stran soukromoprávního poměru vzniklého složením sporné kauce. Takovéto prohlášení není vůbec schopno nabýti proti st-lům právní moci a není proto způsobilým objektem opravného prostředku v řízení správním.
Rozhodovati o tom, je-li toto prohlášení obce zákonným, vzhledem k právě vylíčené právní povaze jeho, nejsou příslušný úřady administrativní, nýbrž podle § 1 jurisd. normy toliko řádné soudy, a je věcí st-lů, aby — pokládají-li jednání obce za protiprávní — pořadem práva soukromého proti obci nastoupili. Právem proto žal. úřad potvrdil výrok druhé stolice, kterým odmítla rekurs st-lů do onoho prohlášení obce jako nepřípustný.

Citace:

č. 6940. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 571-572.