AKCIOVÉ PRÁVO VE FRANCII doznalo částečné úpravy zákonem ze dne 13. listopadu 1933, pokud se týče hlasovacího práva akcionářů na valných hromadách. Podle čl. 1. platí zásada, že hlasovací právo řídí se kvotou. kapitálovou, kterou akcie representují. Akcie však mohou míti též zdvojené právo hlasovací (les actions à droit de vote double), jež jim mohou přiznati jedině stanovy nebo valná hromada; vyžaduje se však, aby v tom případě akcie byly nominativní, nikoliv na majitele, plně splacené a zapsané nejméně dva roky na jméno téhož akcionáře. Vyhláška o svolání valné hromady, která má rozhodovati o zavedení akcií se silnějším hlasovacím právem (les actions à droit de vote privilégié), musí pod pohrůžkou neplatnosti jednání obsahovali den konání valné hromady a přesné vymezení tohoto předmětu jednání (čl. 2.). Akciové společnosti jsou povinny ve lhůtě dvou let od vyhlášení tohoto zákona přizpůsobiti svoje stanovy těmto předpisům. Před provedením těchto změn nesmí dojiti k žádným modifikacím akciového kapitálu. Na valné hromadě, jež bude rozhodovati o úpravě stanov v souhlase s těmito předpisy, nelze připustiti privilegované hlasovací právo.
Akcie s privilegovaným hlasovacím právem mohou býti vyměněny buď za akcie s prostým právem hlasovacím nebo za akcie s právem zdvojeným, usnesením valné hromady akcionářů a současným usnesením zvláštního shromáždění privilegovaných akcionářů. Neshodují-li se usnesení obou shromáždění, jmenuje každé shromáždění jednoho rozhodčího a třetího rozhodčího pak určí president obchodního soudu, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Rozhodnutí rozhodčích je konečné.
Podle čl. 4. jsou zodpovědní za platnost usnesení valných hromad, jež by se snad stala proti předpisům tohoto zákona, členové správní rady pod pokutou od 100 Frs. do 1000 Frs.
Zákonem tímto byly upraveny značně komplikované poměry, pokud se týče hlasovacího práva akcionářů, jež dosud svou rozmanitostí ztěžovaly zjišťování pravoplatnosti usnesení valných hromad.
Dr. Pošvář.