Čís. 12734.


Napotomní vklad zástavního práva pro převodní poplatky, pro něž již byl povolen záznam zástavního práva, není (účinným) prostředkem k vydobytí poplatků, jímž by se přerušovalo právo přednosti.
(Rozh. ze dne 28. června 1933, R I 587/32.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za nemovitost, prodanou v exekuční dražbě dne 30. listopadu 1932, přikázal soud prvé stolice eráru v přednostním pořadí převodní poplatek. Rekursní soud nepřikázal eráru poplatek z převodu v přednostním pořadí. Důvody: Poplatek z převodu jmění vázne podle § 72 poplatkového zákona ze dne 9. února 1850 čís. 50 ř. zák. na věci, která jest předmětem převodu, a předchází všem pohledávkám ze soukromoprávních titulů. Podle § 14 nař. min. financí ze dne 3. května 1850, čís. 181 ř. zák., který článkem III. uvozovacího zákona k exekučnímu řádu byl ponechán v platnosti, promlčuje se přednostní právo poplatku z převodu majetku ve třech letech, ode dne doručení platebního příkazu. Promlčení se přetrhuje, použije-li se zákonných prostředků k dobytí poplatků. K tomu náleží i jeho knihovní zajištění. Jisto jest, že jde v souzeném případě o poplatek z převodu z kupní smlouvy několikráte vydražené usedlosti. Příkaz platební byl dodán straně daní povinné dne 19. dubna 1927. Před uplynutím tříleté promlčecí lhůty, dne 18. ledna 1928, bylo na usedlosti zaznamenáno právo zástavní pro tento poplatek v pozemkové knize. Tříleté promlčení přednostního práva počíná odtud znovu a končí dne 18. ledna 1931. Dne 12. ledna 1931, po více než třech letech od dospělosti poplatků, bylo vloženo právo zástavní pro poplatek z převodu. Tento pozdější vklad již dříve zaznamenaného práva zástavního nepůsobí nové přerušení promlčení, nemá jiné právní účinky než dřívější záznam, který nepotřeboval spravení podle § 38 knihovního zákona. Protože, jak již bylo řečeno, promlčení se přetrhuje jen použitím zákonných prostředků k dobytí poplatků a o tom, že jinak byl učiněn pokus k exekučnímu dobytí poplatků, chybí tvrzení eráru, je přednostní právo pro poplatek z převodu následkem uplynutí tří let ode dne knihovního záznamu až ke dni dražby zatížené nemovitosti, t. j. do 30. listopadu 1932 dávno zaniklé. Knihovním záznamem, pokud se týče vkladem, jest pro poplatek z převodu jen běžné knihovní pořadí zachováno. Podle, tohoto knihovního pořadí nedosáhne poplatek uspokojení.
Nejvyšší soud nevyhovět dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pozdější vklad zástavního práva pro převodní, poplatky, pro které již byl povolen záznam práva zástavního nepotřebující spravení podle § 38 písm. c) knih. z., nemá se zřetelem na vymáhání poplatku dále sahající právní účinek než předcházející záznam zástavního práva, třebaže ke vkladu došlo z usnesení exekučního soudu, protože tento vklad nemá účinku ani co do knihovního pořadí, pro které zůstává směrodatným záznam. Tento záznam musí býti respektován také v rozvrhovém řízení a je zřejmé, že by došlo k uspokojení a hotovému zaplacení převodního poplatku i bez oné exekuce vkladem zástavního práva, kdyby jen splatnost převodních poplatků byla při rozvrhovém roku prokázána (čís. 7393 sb.). Z toho je viděti, že onen vklad zástavního práva, třeba cestou exekuční, nelze pokládati za (účinný) prostředek k vydobytí poplatku, protože nemá právní význam a účinek.
Citace:
Čís. 12734. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 52-53.