.

Čís. 57 dis.


Požadavkům cti a vážnosti stavu se příčí, když advokát advokátovi plnou moc sám opatří a potom uplatňuje proti němu její neplatnost
Ustanovení § 40 kárn. stat., že kárný nález jest doručiti do 8 dnů po prohlášení, jest předpisem pořádkovým; jeho nezachování stejně jako nezachování obdobného pořádkového předpisu § 270 tr. ř. (§ 281 tr. ř.) není ohroženo zmatečností.

(Rozh. ze dne 29. února 1928, Ds I 20/27.)
Nejvyšší soud jako soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie nevyhověl, slyšev generálního prokurátora, odvolání obviněného z výroku o vině do nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 11. dubna 1927, jímž byl odvolatel uznán vinným přečinem proti cti a vážnosti stavu, mimo jiné z těchto
důvodů:
Napadeným nálezem byl odvolatel uznán vinným přečinem proti cti a vážnosti stavu, jehož se dopustil tím, že v palnárním sporu banky B. proti advokátu Dru Raimundu B-ovi namítal neplatnost plné moci bankou Dr. B-ovi vydané, ačkoli sám plnou moc u banky pro Dr. B-a opatřil a ji Dr. Karlem G-em spolupodepsati dal. Tomuto nálezu, napadaje jej ve výroku o vině, vytýká odvolatel zmatečnost, rozpor se spisy, nesprávné ocenění provedených důkazů a nesprávné hodnocení skutku, leč neprávem. Zmatečnost nálezu spatřuje obviněný v tom, že mu byl kárný nález doručen po lhůtě stanovené v § 40 kárn. statutu k doručení kárného nálezu. Než ustanovení § 40 kárn. statutu, že kárný nález jest obviněnému advokátu doručiti do 8 dnů po prohlášení, jest předpisem pořádkovým, jeho nezachování právě tak jako nezachování obdobného pořádkového předpisu § 270 tr. ř. (§ 281 tr. ř.) není zmatečností. Co se týče toho, zdali jednání obviněného bylo proti cti a vážnosti stavu, o tom nemůže býti pochybnosti. Sám odvolatel praví, že není pro něho pochybno, že by odporovalo počestnosti a bezelstnosti (§ 10 adv. ř.), kdyby předal druhému advokátovi neplatnou plnou moc a po té nedostatek zplnomocnění uplatňoval. Odvolatel chce to ovšem omeziti jen na případ, že si byl již v době předání plné moci vědom její neplatnosti. Avšak s tím nelze souhlasiti. Neboť, i kdyby původně vědomí o neplatnosti neměl, bylo by přece závadným dotyčnou námitku uplatňovati. Příčí se požadavkům cti a vážnosti stavu, když advokát kolegovi plnou moc sám opatří a potom vystoupí proti němu s její neplatností. Že však tak obviněný učinil, jest prokázáno.
Citace:
Čís. 57 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 838-839.