NPD documents search: Sociální revue, 10 (1929) - K § 160 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.

Úmluvy, doporučení a dotazníky přijaté na XII. Mezinárodní konferenci práce.

Návrh doporučení týkajícího se zábrany pracovních úrazů.
Hledíc k tomu, že úvod XIII. části mírové smlouvy Versailleské a ostatních smluv mírových uvádí v počtu naléhavých zlepšení pracovních podmínek též ochranu proti pracovním úrazům;
hledíc k tomu, že pracovní úrazy tvoří nejen pramen nedostatku a útrap pro zaměstnance a jejich rodiny, nýbrž že znamenají též důležitou národohospodářskou škodu pro veřejnost;
hledíc k tomu, že Mezinárodní konference práce přijala v roce 1923 doporučení týkající se všeobecných zásad úpravy inspekce práce, v němž jest zejména stanoveno, že činnost inspekce má — aby byla čím dále tím účinnější — směřovati vždy více „k použití bezpečnostních method nejvhodnějších k zábraně úrazů a nemocí, aby tak v důsledku rozumného pochopení, výchovy a spolupráce všech zúčastněných stala se práce méně nebezpečnou a zdravější a snadnější;
hledíc proto к tomu, že jest účelno ve společném zájmu členských států uvésti zásady a metody, které podle zkušeností v různých zemích zdají se nejvhodnějšími k tomu, aby zmenšen byl počet úrazů a zmírněna jejich vážnost;
hledíc na druhé straně k tomu, že Mezinárodní konference práce přijala ve svém sezení roku 1928 resoluci, v níž prohlásila zejména, že podle jejího názoru jest na čase pokusiti se o dosažení většího stupně bezpečnosti použitím nových method a že největších úspěchů na této cestě bylo by dosaženo, kdyby bylo sledováno hnutí „Safety First", třebaže hnutí toto nemůže býti kladeno výše než činnost státu směřující ke stanovení a provádění předpisů o úrazové zábraně;
všeobecná konference práce, seznavši především, že jest velmi důležité, aby všechny osoby a instituce, čítající v to i zaměstnavatele a zaměstnance, vlády a veřejnost vůbec usilovaly všemi prostředky a celou svojí možností o to, aby napomáhaly zábraně úrazů:
doporučuje každému členu Mezinárodní organisace práce, aby uvažoval o níže uvedených zásadách a pravidlech úrazové zábrany v průmyslových závodech. Takovými průmyslovými závody jsou zejména:
a) doly, lomy a podniky těžařské všeho druhu;
b) podniky, v nichž výrobky se zhotovují, pozměňují, čistí, opravují, ozdobují, dokončují, připravují do prodeje, nebo v nichž látky se přeměňují, čítajíc v to stavbu lodí, podniky na strhování staveb, jakož i výrobu, přeměnu a převod hybné síly vůbec a elektřiny;
c) stavba, přestavba, udržováni opravování, přeměna nebo bourání všech staveb a budov, železnic, pouličních drah, přístavů, loděnic, hrází, průplavů, zařízení pro vnitrozemskou plavbu cest, tunelů, mostů, viaduktů, stok sběracích, stok obyčejných, studní, zařízení telefonických a telegrafických, zařízení elektrických, plynáren, vodovodů, nebo jiné práce stavební, jakož i práce přípravné a práce základní, jež uvedeným pracím předcházejí; d) doprava osob nebo zboží po cestách, po železnici nebo vnitrozemských cestách vodních, čítajíc v to manipulaci se zbožím v dokách? na nábřežích, v loděnicích a ve skladištích, vyjma dopravu ruční.
Vzhledem k tomu, že zábrana úrazům je zcela tak nutna v zemědělství jako v závodech průmyslových, doporučuje kromě toho konference každému členu Mezinárodní organisace práce, aby zkoumal, v jaké míře je možno použíti tohoto doporučení na úrazovou zábranu v zemědělství.
I.
1. Hledíc k tomu, že základem studia úrazové zábrany jsou:
a) vyšetřování příčin úrazů a okolností, za jakých se úrazy
ty staly,
b) zkoumání — na podkladě statistiky — o celkovém počtu úrazů v různých průmyslových odvětvích, o zvláštních nebezpečích, jež tato průmyslová odvětví přinášejí, o zákonech, určujících časté přiházení se úrazů a porovnáváním ročních statistik o účincích opatření učiněných pro zamezení úrazů, konference doporučuje, aby každý člen učinil nutná opatření rázu administrativního a zákonodárného ku zajištění nejlepších podmínek pro sloučení a používání výše uvedených zásad.
Konference mimo to doporučuje, aby v každé zemi bylo přikročeno k metodickým šetřením, která mohou býti prováděna veřejnými státními institucemi, podporovanými, uzná-li se toho potřeba, institucemi nebo komisemi, zřízenými různými odvětvími průmyslu.
2. Nabyté zkušenosti a podniknuté již studie ukazují, že hojnost a nebezpečnost úrazů jsou odvislé nejen od nebezpečí spočívajícího v druhu práce, povaze zařízení a v různých používaných nástrojích, ale též od činitelů fysických, fysiologických a psychologických. Konference doporučuje, aby kromě šetření, uvedených v odst. 1. a vztahujících se na činitele materielní, byla podniknuta i jiná šetření též o těchto jiných činitelích.
3. Ježto odborná schopnost dělníka a jeho zájem o práci jsou činiteli hlavního významu s hlediska bezpečnosti, jest třeba, aby členské státy podporovaly vědecká bádání o odborném výběru povolání a jeho praktickém provádění.
4. Protože pro rozvoj činnosti, směřující k zábraně úrazů, je hlavní věcí rozšířiti pokud možno v nejširší míře výsledky bádání, uvedených pod čl. 1 a protože je mimo to vhodné umožniti Mezinárodnímu úřadu práce rozšíření podle jeho činnosti v tomto směru tím, že mu budou dodány všechny vhodné informace, konference doporučuje, aby nejdůležitější výsledky tohoto vědeckého bádání byly oznámeny Mezinárodnímu úřadu práce, který jich použije pro své práce i pro své publikace.
Je rovněž žádoucím, aby instituce nebo organisace vědeckého bádání v různých průmyslových zemích, přikročily mezinárodně ku poradám a výměně názorů o dosažených výsledcích.
5. Členské státy zřídí ústřední instituce pro soustřeďování a seřazení statistik o úrazové zábraně a oznámí rovněž Mezinárodnímu úřadu práce všechny svoje statistiky o pracovních úrazech, které se udály v jejích zemích. Mimo to jsou povinny za účelem pozdější přípravy návrhu úmluvy upraviti a rozvíjeti tuto statistiku za součinnosti Mezinárodního úřadu práce k tomu cíli, aby mohly býti stanoveny určité jednotné základny, dovolující, v rámci možnosti, srovnání statistických údajů v jednotlivých státech.
II.
6. Ježto zkušenosti v jednotlivých státech ukázaly, že možno očekávati nejuspokojivější výsledky spolupráce všech stran, zúčastněných na otázce zábrany úrazů, zejména pak zaměstnavatelů a zaměstnanců, jest hlavní věcí, aby členské státy vykonaly vše, co jest v jejich moci, pro rozvoj a podporu takové spolupráce, o níž se vřele již zmiňuje doporučení z roku 1923 o inspekci práce.
7. Konference doporučuje, aby v každém průmyslu nebo odvětví průmyslu, instituce inspekce práce nebo jiný opravený orgán a organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, představující tento průmysl, pořádaly periodické konference podle toho, jak okolnosti toho budou vyžadovati, za účelem: a) studia o podání přehledu o stavu jmenovaného průmyslu, pokud jde o hojnost a nebezpečí úrazů, působení a účinnost opatření, předepsaných zákonem anebo přijatých státem anebo jiným oprávněným orgánem za dohody s dotčeným průmyslem, a b) projednati všechny návrhy, směřující k zlepšení stavu úrazové zábrany.
8. Konference doporučuje kromě toho, aby všechny státy účinně a trvale podporovaly přijetí opatření, směřujících ku zlepšení úrazové zábrany, hlavně: a) ustavení bezpečnostní organisace v závodech, používajíce hlavně těchto prostředků: zavedení šetření o všech úrazech, přihodivších se při práci, používání method k zamezení jejich opakování; stálé inspekce závodů, strojů a zařízení v zájmu zajištění bezpečnosti a hlavně přesvědčení se, zdali všechny ochranné přístroje a jiná zařízení bezpečnostní jsou udržovány ve stavu a na místě příslušném; poučení novým dělníkům a hlavně mladistvým o nebezpečích, kterým jsou vystaveni při své práci a při styku se stroji a zařízeními; organisace první pomoci a dopravních prostředků raněných podporování návrhů dělníků, směřujících k zvýšení bezpečnosti práce; b) spolupráce správy závodu s dělnictvem jednotlivých podniků, spolupráce organisací zaměstnavatelských a zaměstnaneckých v každém průmyslu a jejich spolupráce se státem a jinými zájmovými stranami za příčinou zlepšení bezpečnosti methodami a opatřeními, která se zdají nejvhodnějšími stavu a možnostem různých zemí. Následující methody doporučují se jako příklad ke zkoumání zájemcům: jmenování bezpečnostního úředníka v závodě, instituce bezpečnostních výborů v jednotlivých závodech.
9. Konference doporučuje, aby členské státy se snažily vzbuditi a udržeti zájem dělníků pro úrazovou zábranu a zajistiti jejich spolupráci na ní pomocí kursů, publikací, kinematografických představení, prohlídek jiných průmyslových závodů, jakož i všemi jinými nejvhodnějšími prostředky.
10. Konference doporučuje, aby členské státy zavedly a podporovaly pořádání stálých výstav úrazové zábrany, kde by byly vystaveny nebo popsány nejlepší přístroje, opatření a methody používané pro zamezení úrazů a pro zvýšení bezpečnosti (jde-li o nebezpečnostní zařízení stroje, může jejich účinnost býti prakticky předvedena); na nich buďtež udělovány rady a informace vedoucím osobám závodů, členům správy závodů, dělníkům, posluchačům technických a strojnických škol a jiným zájemcům.
11. Jelikož dělníci, způsobem svého chování na pracovních místech mohou a mají přispívati ve značné míře ke zdaru zábranných opatření, jest třeba, aby státy využívaly vlivu k tomu: a) aby zaměstnavatelé se vynasnažili všemi prostředky nechati vychovati své dělníky k tomu, aby byli chráněni proti pracovním úrazům, a b) aby dělnické organisace spolupracovaly na tomto díle přiměřenou činností mezi svými členy.
12. Konference doporučuje, aby kromě opatřeni v předešlých odstavcích státy se postaraly o sepsání zvláštních pojednání připravených úřadem inspekce práce nebo jiným oprávněným orgánem jednajících o příčinách a zábraně úrazům v průmyslu nebo v určitých odvětvích průmyslu, nebo při zvláštních pracech. Zvláštní tato pojednání mají býti souhrnem nabytých zkušeností o nejlepších opatřeních pro zamezení úrazu v průmyslu nebo při těch kterých pracech a mají býti uveřejňovány státem k informování vedoucích osob závodu, členů správy, dělníků téhož průmyslu a organisací zaměstnavatelských a zaměstnaneckých.
13. Hledíc k důležitosti uvedené výchovné činnosti a za účelem položení pevných základů této činnosti, doporučuje konference, aby členské státy zavedly v některých osnovách obecných škol několik přednášek, směřujících k tomu, aby dětem se vnukl pocit opatrnosti, a v některých osnovách škol pokračovacích základ vyučování o ochranných opatřeních a o první pomoci při úrazu. Důkladnější vyučováni metod zábrany úrazům mělo by býti poskytováno na odborných školách všeho druhu, kde by slušelo upozorniti žáky na důležitost této zábrany jak s hlediska hospodářského tak i s hlediska mravního.
14 Vzhledem k velké důležitosti, jakou má s hlediska následků úrazů rychlost, s jakou může býti poskytnuta první pomoc, je třeba, aby ve všech závodech byla učiněna opatření, aby potřebný materiál pro první pomoc byl připraven k použití a aby první pomoc byla zajištěna osobami řádně kvalifikovanými. Zároveň jest žádoucno, aby v případě nebezpečného úrazu bylo možno poskytnouti ihned lékařské ošetření. Má býti rovněž postaráno o ambulantní službu pro rychlou přepravu nemocných do nemocnice nebo do jejich domova. Dlužno pozorně bdíti nad tím, aby lékařům dostalo se zvláštního teoretického i praktického výcviku pro ošetření ran pocházejících z úrazu.
III.
15. Protože každá methoda rozvoje zábrany úrazů musí se nutně opírati o zákonné ustanovení, konference doporučuje, aby každý členský stát předepsal ve svém zákonodárství žádoucí opatření k zajištění minima bezpečnosti.
16. Národní zákonodárství mají stanoviti, že zaměstnavatel jest povinen zaříditi a vésti svůj podnik tak, aby dělníci byli dostatečně chráněni a to se zřením k povaze podniku a ke stupni technického vývoje, a že má zaměstnavatel rovněž dbáti o to, aby dělníci byli poučeni o nebezpečí svého zaměstnání, existuje-li takové nebezpečí, a aby znali předpisy, které nutno zachovávati v zájmu zábrany úrazů.
17. Je všeobecně žádoucím, aby plány staveb neb přestaveb průmyslových podniků byly ve vhodné době předkládány k přezkoumání úřadům příslušným v této věci, aby bylo zjištěno, zdali tyto plány vyhovují předpisům týkajícím se zábrany úrazů při práci. Toto přezkoumání má se díti co nejrychleji, aby stavební práce nebyly zdrženy.
18. Pokud administrativní a zákonodárná organisace každé země to dovolí, budou úředníci inspekce práce nebo jiné dozorčí orgány pověřené dohledem nad prováděním zákonů a nařízení týkajících se ochrany zaměstnanců proti pracovním úrazům vybaveni pravomocí předepsati v každém jednotlivém případě zaměstnavateli, co má činili, aby vyhověl svým povinnostem, při čemž však právo zaměstnavatele odvolati se k vyššímu úřadu nebo k rozhodčímu, má býti zachováno.
Hrozí-li bezprostřední nebezpečí, má býti dozorčí orgán vybaven pravomocí vyžadovati okamžité provedení nařízených opatření bez ohledu na právo zaměstnavatele odvolati se.
19. Vzhledem k důležitosti, kterou s hlediska zábrany úrazů představuje způsob chování se dělníků, mělo by národní zákonodárství stanoviti, že tito jsou povinni podrobiti se pravidlům o zábraně úrazové a hlavně neodstraniti bez dovolení ochranná zařízení a správně s nimi zacházeti.
20. Konference doporučuje, aby před konečným vydáním administrativních nařízení o zábraně úrazové v jakémkoliv průmyslu poskytl příslušný úřad možnost organisacím, zastupujícím zaměstnavatele a zaměstnance, sděliti mu své stanovisko. 21. Zákonodárná nebo administrativní ustanovení měla by pamatovati na spolupůsobení dělníků při zajištění provádění předpisů bezpečnostních v různých podnicích především podle způsobů nejlépe odpovídajících každé zemi, na příklad: jmenováním vhodných dělníků na určitá místa služby inspekce práce: opatřeními zmocňujícími zaměstnance žádati návštěvu úředníka inspekční služby nebo jiného příslušného orgánu, když to pokládají za žádoucí, nebo zavazujícími zaměstnavatel, aby dovolil zaměstnancům nebo jejich zástupcům vejíti ve styk s dozorčím inspektorem, jestliže tento navštíví podnik, výbory bezpečnostními zahrnujícími zástupce zaměstnanců a pověřenými dozorem nad prováděním nařízení a všech ostatních metod, jejichž pomocí tato účast mohla by býti zajištěna.
IV.
22. Konference doporučuje členským státům, aby působily k tomu, aby úrazové pojišťovny veřejné nebo soukromé ve snaze působiti na zaměstnavatele, aby podporoval rozvoj bezpečnosti, braly zřetel při stanovení příspěvků na ochranná opatření zavedená v různých závodech na ochranu zaměstnanců.
23. Členské státy mají působiti na úrazové pojišťovny veřejné nebo soukromé, aby přispívaly k preventivní činnosti proti úrazům zejména těmito prostředky: oznamováním všech sdělení o příčinách a následcích úrazů úřadu inspekce práce nebo jiným zúčastněným dozorčím orgánům; spoluprací s institucemi a komisemi uvedenými pod bodem 1 a s hnutím „Safety First" vůbec; výhodami pro zaměstnavatele za zavedení nebo zlepšení bezpečnostních zařízení; cenami pro zaměstnance, inženýry atd., kteří svými vynálezy nebo svými návrhy účinně by přispívali k úrazové zábraně; propagandou mezi zaměstnavateli a veřejností; radami pro bezpečnostní zařízení, subvencováním museí a podniků poučujících o úrazové zábraně.
Návrh úmluvy týkající se udání váhy zboží na velkých kusech dopravovovaných po lodích.
Každý kus zboží nebo předmět o hrubé váze 1000 kg (metrická tuna) nebo více, odevzdaný k dopravě na území každého členského státu, ratifikujícího tuto úmluvu, a určený k dopravě po moři nebo vodní cestou vnitrozemskou, má dříve, nežli jest naložen, býti opatřen udáním své váhy vyznačeným vně způsobem jasným a trvanlivým.
Povinnost bdíti nad zachováváním tohoto ustanoveni stihá pouze vládu země, kde zboží bylo к dopravě odevzdáno a nikoli vládu každé jiné země, kterou zboží na cestě svého určení probíhá.
Národním zákonodárstvím jest ponecháno na vůli rozhodnouti, má-li povinnost označiti váhu svrchu uvedeným způsobem býti uložena odesílateli nebo někomu jinému.
Návrh doporučení o zodpovědnosti za ochranu strojů hnaných motorickou silou.
1. K účinnějšímu zajištění zachovávání ustanovení národních zákonů a nařízení, týkajících se ochrany strojů hnaných motorickou silou, užívaných v příslušném státě v samém zájmu bezpečnosti zaměstnanců, a
bez újmy povinnosti uložené ve všech případech zaměstnavateli k zajištění, aby stroje užívané v jeho podniku byly chráněny podle těchto předpisů. konference doporučuje, aby každý členský stát přijal a prováděl v pokud možno nejširší míře zásadu, podle níž jest zákonem uvnitř jeho státního území každému zakázáno dodávati nebo zaváděti stroje hnané motorickou silou (a elektrická zařízení tvořící jich součást) a určené k používání v příslušném státě, pokud nejsou vypraveny ve shodě s předpisy stanovenými národními zákony neb nařízeními pro, stroje tohoto druhu.
2. Každý členský stát má oznamovati Mezinárodnímu úřadu práce opatření, jež učiní к provádění shora uvedené zásady, a výsledky tohoto provádění.
Resoluce o statistice pracovních úrazů.
Všeobecná konference členů Mezinárodní organisace práce, přijavši doporučení týkající se zábrany pracovních úrazů, které stanoví zejména ve svém 5. bodě, že členské státy mají zavésti a rozvíjeti ve svých zemích statistiku úrazů pracovních za součinnosti s Mezinárodním úřadem práce k tomu cíli, aby mohly býti zvýšeny možnosti mezinárodního srovnání této statistiky, usuzujíc, že Konference statistiků práce, svolaná Mezinárodním úřadem práce v r. 1923, přijala řadu resolucí o metodách zavedení statistiky pracovních úrazů,
vyzývá Správní radu Mezinárodního úřadu práce, aby upozornila vlády na tyto resoluce a aby zejména od nich žádala sdělení potíží, s nimiž se jich provádění setkalo,
žádá Správní radu, aby zkoumala, je-li účelné svolati na pozdější dobu konferenci nebo komisi znalců z oboru úrazové zábrany a statistiky úrazů, aby tak mohlo býti přikročeno ke zkoumání těchto potíží a ke stanovení jednotných základů pro zavedení statistiky pracovních úrazů, při čemž bude zejména přihlíženo к průmyslovým odvětvím a pracem, při nichž se vyskytují zvláštní problémy.
Druhá otázka denního pořadu.
Návrh úmluvy týkající se ochrany dělníků zaměstnaných při nakládání lodí a skládání zboží z nich proti úrazům.
Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce Společnosti Národů, svolaná do Ženevy správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se shromáždivší 30. května 1929 ve svém XII. zasedání, když se rozhodla přijmouti různé návrhy, týkající se ochrany dělníků zaměstnaných při nakládání lodí a skládání zboží z nich proti úrazům, otázky to pojaté jako druhý bod na denní pořad tohoto zasedání, a když se rozhodla, aby tyto návrhy vyjádřeny byly ve formě návrhu mezinárodní úmluvy, usnáší se dnes devatenáctého dne měsíce června roku jeden tisíc devět set dvacet devět na následujícím návrhu úmluvy, který je předložiti k ratifikaci členům Mezinárodní organisace práce podle ustanovení hlavy XIII. mír. smlouvy versailleské a obdobných ustanovení ostatních mírových smluv:
Čl. 1.
Pro tuto úmluvu:
a) Výraz „úkony" značí a zahrnuje dokončenou práci nebo část práce vykonané na souši nebo na moři pro nakládání nebo vykládání každé lodi způsobilé k plavbě námořní nebo vnitrozemské, s výjimkou lodí válečných, v každém přístavě námořním nebo vnitrozemském, v každých dokách, v každé loděnici, na každém nábřeží, nebo podobném místě, kde tato práce se koná; a
b) výraz „dělník" zahrnuje každou osobu těmito úkony zaměstnanou.
Čl. 2.
Každý pravidelný příchod, který vede doky, loděnicí, po nábřeží, nebo jiným podobným místem, a kterého dělníci musí používati na cestě k pracovnímu místu, kde se provádějí pracovní úkony nebo při cestě zpáteční, jakož i všechna pracovní místa, ležící na souši, mají býti udržována ve stavu zajišťujícím bezpečnost dělníků, kteří jich používají.
Zejména mají býti:
1. všechna pracovní místa a všechny nebezpečné části svrchu uvedených příchodů k nim vedoucí od nejbližší veřejné cesty opatřeny dostatečným a bezpečným světlem;
2. loděnice a nábřeží prosty dostatečně zboží, aby skýtaly volný průchod k příchodům uvedeným v čl. 3.;
3. průchod ponechaný podél okraje nábřeží nebo loděnice, široký nejméně 90 cm (3 stopy) a prostý všech překážek mimo pevných staveb, používaných přístrojů a jeřábů;
4. pokud je to možné s ohledem na obchod a službu,
a) všechny nebezpečné části těchto příchodů a pracovních míst (na př. otvory, zatáčky a nebezpečné okraje) opatřeny vhodným zábradlím, vysokým aspoň 75 cm (2 stopy 6 palců);
b) nebezpečné přechody nad mosty, železničními vozy a stavidly doků opatřeny s obou stran až do výše nejméně 75 cm (2 stopy 6 palců) zábradlím, dostatečně prodlouženým na obou koncích, ne však dále než 4 1/2 m (5 yardů).
Čl. 3.
1. Je-li loď zakotvena u nábřeží nebo u jiné lodi za účelem provedení úkonu, mají býti pořízeny k potřebě zaměstnanců příchody poskytující jim záruky bezpečnosti, aby mohli vstoupiti na loď a opět se vrátiti, leda že jde o okolnosti takového rázu. že mohou tak učiniti bez zvláštních opatření, aniž jsou zbytečně vystaveni nebezpečí úrazu.
2. Tyto příchody mají sestávati:
a) je-li to rozumně uskutečnitelné, z lodního řebříku, z lávky anebo z podobného zařízení;
b) v ostatních případech z řebříku.
3. Zařízení uvedená pod bodem a) odst. 2. tohoto článku mají býti široká nejméně 55 cm (22 palců); mají býti tak dobře upevněna, aby se nemohla pohnouti; jejich sklon nesmí býti příliš velký a látky použité k jich sestrojení musí býti dobré jakosti a v dobrém stavu; mají býti opatřena po obou stranách po celé délce účinným zábradlím absolutní výše alespoň 82 cm (2 stopy 9 palců), nebo jde-li o lodní řebřík, tedy účinným zábradlím stejné výše po jedné straně za podmínky, že druhá strana je účinně chráněna bokem lodi.
Veškerá zařízení tohoto druhu, používaná dne ratifikace této úmluvy, mohou však zůstati v používání:
a) až do obnovení, jsou-li opatřena po obou stranách zábradlím absolutní výše 80 cm (2 stopy 8 palců);
b) po dobu jednoho roku od ratifikace této úmluvy, jsou-li opatřena po obou stranách zábradlím absolutní výše 75 cm (2 stopy 6 palců).
4. Řebříky, o nichž mluví bod b) odst. 2. v tomto článku, mají býti dostatečně dlouhé a pevné a vhodně upevněny. 5. a) Příslušné úřady mohou povoliti odchylky od ustanovení tohoto článku vždy, mají-li za to, že uvedená zařízení nejsou nevyhnutelné nutná pro bezpečnost dělníků.
b) Ustanovení tohoto článku nevztahují se na můstky a lávky v místech pro zboží, jsou-li používány výlučně pro pracovní úkony.
6. Zaměstnanci nesmějí používati a nesmějí býti nuceni používati jiných příchodů než ty, které jsou uvedeny a povoleny tímto článkem.
Čl. 4.
Mají-li dělníci odebrati se při pracovních úkonech na loď po vodě nebo z lodi se vrátiti, mají býti učiněna vhodná opatření týkající se zajištění bezpečnosti jejich přepravy a zahrnující i stanovení podmínek, jimž mají vyhovovati loďky použité k této přepravě.
Čl. 5.
1. Mají-li zaměstnanci vykonávati úkony ve spodních komorách lodních, jichž spodek leží více než 1,50 m (5 stop) pod hladinou paluby, mají pro ně býti zřízeny příchody, poskytující záruku bezpečnosti.
2. Těmito příchody jest pravidelně řebřík, o němž se má za to,
že poskytuje záruku bezpečnosti jedině tehdy:
a) je-li dostatečná prostora za každým stupněm, při čemž tato prostora musí obnášeti nejméně 11,5 cm (4 1/2 palce), jde-li o řebříky, postavené proti příčné stěně (zdi) nebo v otvorech nákolí, nebo je-li šířka stupňů dostatečná к tomu, aby zajišťovala pevnou oporu nohám a rukám;
b) není-li pod palubou posunut zpět vice než je rozumně třeba, aby zapadl do palubních otvorů;
c) jsou-li nad ním a v téže linii zařízení poskytující pevnou oporu pro nohy a ruce umístěná nad rámci lodních otvoru (na př. rahnové háky nebo lišty);
d) tvoří-li zařízení uvedená v předchozím odstavci výstupek nejméně 11,5 cm (4 1/2 palce) a jsou široká nejméně 25 cm (10 palců);
e) v případě, že je postaveno několik různých řebříků mezi nižšími palubami, jestliže jsou tyto řebříky, pokud možno v téže linii jako řebřík jdoucí z paluby vyšší.
Kdyby s ohledem na stavbu lodi nebylo rozumně možno požadovati postavení řebříku, mají sice příslušné úřady možnost povoliti jiné příchody, ovšem pod podmínkou, že tyto příchody vyhovují podmínkám předepsaným pro řebříky v tomto článku, pokud tyto podmínky jsou použitelny.
3. U rámců (okrajů) lodních otvorů má býti ponechán volný prostor, dostačující k tomu, aby bylo možno dosíci příchodů.
4. Dřevěné tunely mají býti opatřeny po obou stranách držadly
a vhodnými opěradly pro nohy.
5. Má-li býti použito řebříku ve spodní části lodi bez paluby, jest povinností podnikatele pracovních úkonů dodati tento řebřík. Řebřík ten musí býti opatřen na horním konci háky k zachycení na trámech nebo jiným zařízením umožňujícím řebřík pevně postaviti.
6. Zaměstnanci nesmějí používati a nesmějí býti nuceni používati jiných příchodů než těch, které jsou uvedeny a povoleny tímto článkem.
7. Lodi, postavené již dne ratifikace této úmluvy, jsou vyňaty z podmínek rozměrů uložených ustanoveními odst. 2. — body a) a b) — a odst. 4, tohoto článku po dobu nepřesahující 4 roky od ratifikace této úmluvy.
Čl. 6.
Pokud zaměstnanci jsou na palubě lodi, aby provedli úkony, nesmí se ponechati otevřen a bez ochranného zařízení žádný otvor spodních lodních komor pro zboží, hluboký více než 1,50 m (5 stop), měřeno od hladiny palubní až ke dnu spodní lodní komory, přístupný zaměstnancům; všechny lodní otvory, o nichž se jedná a které nejsou chráněny palubními rámci až do absolutní výše 75 cm (2 stopy 6 palců) mají býti obraženy účinným zábradlím až do výše 90 cm (3 stop), jestliže to nevadí úkonům prováděným na lodním otvoru, nebo řádně uzavřeným.
Obdobná opatření budou učiněna včas potřeby na ochranu všech ostatních otvorů v palubě, které by mohly býti zaměstnancům nebezpečné.
Ustanovení tohoto článku se nepoužije, je-li zařízen vhodný a účinný dozor.
Čl. 7.
Mají-li úkony býti provedeny na palubě lodi, mají býti příchody na tuto loď, jakož i všechna místa paluby, kde zaměstnanci jsou zaměstnáni, nebo kam mohou během své práce vkročiti, řádně osvětleny.
Použito má býti takového osvětlení, které by neohrozilo bezpečnost zaměstnanců, nebo nebránilo plavbě jiných lodí.
Čl. 8.
K zajištění bezpečnosti dělníků při zdvihání nebo pokládání poklopů na lodní otvory, jakož i trámců a prken sloužících k zakrytí lodních otvorů,
1. mají-li býti poklopy, jakož i trámy a prkna sloužící k zakrývání lodních otvorů, udržovány v dobrém stavu;
2. poklopy mají býti opatřeny rukojeťmi přizpůsobenými jejich
velikosti a váze;
3. trámce a prkna, sloužící k zakrytí otvorů lodních, mají býti opatřeny k jich vyzdvihnutí nebo poklopení takovými zařízeními, aby zaměstnanci nebyli nuceni stoupati na tyto trámce a prkna k upevnění zařízení, o něž jde;
4. všechny poklopy, trámce a prkna na lodní otvory mají býti, pokud je nelze zaměniti, jasně označeny udáním paluby a otvoru, kam patří, jakož i udáním postavení v nich;
5. poklopů na lodní otvory nesmí býti použito k postavení můstku, sloužícího k nakládání zboží nebo k jinému účelu, kde by mohly býti poškozeny.
Čl. 9.
Budou učiněna vhodná opatření, aby zdvihací přístroje, jakož i všechny jeřáby pevné nebo pohyblivé byly používány pro výkony na souši nebo na moři jen tehdy, nacházejí-li se ve stavu, aby bez nebezpečí pracovaly.
Zejména:
1. mají býti zmíněné přístroje a zdvihací zařízení na palubě, považované národním zákonodárstvím za jich součást, jakož i řetězy a kovová lana, jichž použití je vázáno na jejich činnost, řádně vyzkoušeny a ověřeny osobou k tomu povolanou a za předepsaných podmínek a jejich nejvyšší zatížení potvrzeno na osvědčení.
2. po svém upotřebení mají býti každý zdvihací přístroj, používaný na souši nebo na palubě, a všechna pevná zdvihací zařízení, považovaná národním zákonodárstvím za jich součást, důkladně vyzkoušeny a prohlédnuty za těchto podmínek:
a) důkladně vyzkoušeny mají býti každé 4 roky a prohlédnuty každých 12 měsíců; otáčivý jeřáb, háky a obruče na stožárech a otáčivém jeřábu, oka lan a příčné trámce a ostatní pevné zdvihací přístroje, jichž rozebrání je obzvláště nesnadné; b) důkladně mají býti vyzkoušeny každých 12 měsíců: všechny zdvihací prístroje (jako jeřáby, hřídele, kladkostroje, spinadla u řetězů a všechna ostatní vedlejší zdvihací zařízení, která nejsou vyjmenována pod písm. a).
Všechna pohyblivá zdvihací zařízení (na př. řetězy, kovová lana, kruhy a háky) musí býti prohlédnuta po každé před jich použitím, vyjma případy, že byla prohlédnuta před méně než třemi měsíci.
Řetězy nesmí býti zkráceny pomocí uzlů a musí býti učiněna opatření, aby se zabránilo tomu, aby nebyly poškozeny třením proti ostrým hranám.
Oka a navázání kovových lan musí míti nejméně tři otočení (uzly) celým pramenem lana a dvě otočení polovinou přestřižených vláken v každém prameni. Tento předpis nemá však míti za účel zabrániti použití jiného způsobu navázání stejně účinného jako to, které je předepsáno tímto ustanovením.
3. Řetězy a taková podobná zdvihací zařízení, která blíže určí národní zákonodárství (na př. háky, kruhy, háky na připevňování lodí, háčky) mají býti, nejsou-li podrobeny jinému podobnému postupu, jejž může předepsati zákonodárství národní, — překalovány za dozoru osoby k tomu povolané za těchto podmínek:
a) Řetězy a zařízení svrchu uvedená, která jsou na palubě lodi:
1. řetězy a zařízení silná 12 1/2 mm (1/2 palce) nebo méně, každých šest měsíců;
2. ostatní řetězy a zařízení (čítaje v to i řetězy u příčních trámců, avšak s výjimkou řetězů připevněných k hlavnímu stožáru а k ostatním stožárům) pravidelně užívané, jednou každých, dvanáct měsíců.
Jde-li o zdvihací zařízení tohoto druhu, používané výlučně u jeřábů a jiných ručních zdvihacích přístrojů, má býti však období uvedené pod bodem 1 dlouhé dvanáct měsíců místo šesti a období uvedené pod bodem 2 dva roky místo dvanácti měsíců.
Rovněž v případě, kdy příslušný úřad má v důsledku rozměrů, struktury, materiálu nebo řídkého použití všech svrchu uvedených zařízení vyjma řetězy, za to, že zachování předpisů tohoto odstavce týkajících se překalování není pro ochranu zaměstnanců nutné, může tento úřad na podkladě písemného osvědčení — jež může libovolně odvolat — vyjmouti tato zařízení z použití řečených předpisů za podmínek, jež mohou býti v osvědčení určeny.
b) Řetězy a zařízení svrchu uvedená, která nejsou na palubě: Mají býti předepsána opatření pro zajištění překalování těchto řetězů a zařízení.
c) Řetězy a zařízení svrchu uvedená, ať jsou na palubě či nikoli:
Řetězy a zařízení, které budou svářením nastaveny, změněny nebo opraveny, mají být znovu zkoušeny a schváleny.
4. Podle případu budou sepsány na souši nebo na lodi řádně ověřené zápisy a ty budou dostatečným předpokladem bezpečnosti výkonu přístrojů a zařízení, o něž jde; tyto zápisy mají udávati nejvyšší dovolené zatížení, jakož i datum a výsledek zkoušek a ověření, o nichž mluví odst. 1. a 2. tohoto článku, a překalení uvedeného v odst. 3. Tyto zápisy mají býti předloženy osobou, která je tím pověřena, na žádost každé osoby k tomu povolané.
5. Na všech jeřábech, hlavních stěžních a řetězech se smyčkou, jakož i na všech podobných zdvihacích zařízeních používaných na palubě, jak jsou uvedena národním zákonodárstvím, má býti udáno a udržováno jasné označení maxima povoleného zatížení. Nejvyšší zatížení udané na řetězích se smyčkou má býti označeno znatelnými číslicemi nebo písmenami na řetězích samotných nebo na destičce aneb kroužku z trvalé látky a řádně k těmto řetězům připevněných. 6. Všechny motory, ozubená kola, pohonná zařízení na řetěz nebo na tření, elektrické vedení s napětím a potrubí na páru mají býti opatřeny zábradlím, pokud je to prakticky uskutečnitelné, aniž se tím škodí bezpečnému pohybu lodi (leda že je dokázáno, že svou posicí neb svou konstrukcí podávají s hlediska bezpečnosti všech zaměstnaných dělníků tytéž záruky, jako by byly účinně chráněny).
7. Jeřáby a rumpály mají býti opatřeny dostatečným zařízením, zabraňujícím, aby náklad při zdvihání nebo spouštění náhodou nepadl dolů.
8. Mají býti učiněna vhodná opatření, aby zamezila, aby pára vypouštěná a pokud možno í neupotřebená pára všech rumpálů a jeřábů bránila rozhledu po celém pracovním místu, na němž dělník je zaměstnán.
Čl. 10.
К řízení přístrojů zdvihacích nebo přepravních, ať jsou hnány silou mechanickou neb jinou, nebo к dávání znamení řidičům těchto přístrojů, anebo k dozoru nad lanem na vytahování břemen poháněným válci hřídele, má býti používáno jedině osob dostatečně k tomu způsobilých a důvěryhodných.
Čl. 11.
1. Žádný náklad nesmí zůstat viset na nějakém zdvihacím přístroji, není-li cesta tohoto přístroje pod účinným dozorem osoby k tomu způsobilé po dobu, po kterou náklad takto visí.
2. Mají býti učiněna vhodná opatření, aby jedna osoba byla pověřena dáváním znamení, je-li její přítomnosti potřebí pro bezpečnost zaměstnanců.
3. Mají být učiněna vhodná opatření, aby zabránila použití nebezpečných pracovních metod při dávání zboží na hromadu neb rozdělení hromad zboží, při ukládání a překládání zboží a při jeho uchováni pohromadě.
4. Před použitím lodního otvoru nutno zdvihnouti všechny příční trámce a závory, ledaže tento lodní otvor má dostatečné rozměry, aby bylo zabráněno každému nebezpečí pro dělníky, hrozícímu z nárazu nákladu proti trámcům a závorám. Mohou-li tyto trámec a závory býti ponechány na místě, mají být řádně připevněny, aby se zabránilo jich posunutí.
5. Mají býti učiněna všechna možná opatření, aby dělníci mohli snadno vyjíti ze spodních lodních komor a mezipalubí, jsou-li tam zaměstnáni nakládáním nebo vykládáním uhlí nebo jiného hromadného zboží.
6. Pro pracovní úkony nesmí být použito žádného můstku, není-li pevně a řádně sestrojen, vhodně podepřen a je-li to nutno, řádně upevněn.
Pro dopravu zboží mezi lodí a souší nemůže se použíti nákladního vozíku, je-li můstek nakloněn tak, že je nebezpečný.
Můstky mají býti, je-li nutno, pokryty materiálem vhodným zabrániti tomu, aby dělníci neuklouzli.
7. Je-li pracovní místo ve spodní části lodi omezeno na plochu lodního otvoru, nesmí být háky připevněny na pásky nebo jiné spony (provazy), otočené kolem balíků bavlny, vlny, korku, juty nebo podobného zboží, rovněž nesmí být připevněny háky na sudy, ledaže jde o nakupení překládaného zboží neb o opětné shrnutí nákladu.
8. Žádné zdvihací zařízeni, ať je jakékoliv, nesmí býti zatíženo nad nejvyšší povolené zatížení, vyjma zvláštní případy, výslovně povolené majitelem neb jeho zřízencem: o povolení sepíše se zápis.
9. Jeřáby, které používány jsou na souši a jsou různé síly (na př. podle vyvýšení nebo snížení zdviháku, podle možnosti nákladu odlišného dle sklonu), mají býti opatřeny samočinným ukazovatelem nebo tabulkou udávající maxima nákladu, odpovídající sklonům zdviháku. Čl. 12.
Národní zákonodárství předepíší opatření považovaná za nevyhnutelná k vhodnému zajištění ochrany dělníků, přihlížejíce k okolnostem každého jednotlivého případu, mají-li oni pracovali ve styku neb v blízkosti látek, které jsou nebezpečné pro život a zdraví jejich, ať již podle povahy těchto látek nebo následkem stavu, v němž se tyto látky v daném okamžiku nalézají, nebo mají-li dělníci pracovati na místech, kde takové látky byly uchovány.
Čl. 13.
V dokách, loděnicích, na nábřežích a jiných podobných místech často pro úkony užívaných má býti o prostředky prvé pomoci, jež určí národní zákonodárství, přihlížejíc k místním okolnostem, postaráno takovým způsobem, aby první pomoc mohla býti rychle zajištěna a aby v případě vážného úrazu mohl býti dotyčný zaměstnanec rychle dopraven do nejbližší nemocnice.
Na místech, o nichž se jedná, má býti chována dostatečná zásoba látek obvazových v takovém stavu a na takových místech, aby byly snadno přístupné a mohlo jich býti použito ihned během pracovní doby. Tyto zásoby látek pro prvou pomoc mají býti svěřeny dohledu jedné nebo více zodpovědných osob, mezi nimiž je jedna či více osob způsobilých poskytnouti první pomoc a pohotově jsoucích ihned i během pracovní doby.
V dokách, loděnicích, na nábřežích a jiných obdobných místech shora uvedených mají rovněž býti učiněna dostatečná opatření pro pomoc dělníků, kteří spadnou do vody.
Čl. 14.
Nikdo nemá práva odstraniti neb přemístiti zábradlí, lávky, zařízení, řebříky, přístroje neb prostředky záchranné, světla, nápisy, můstky a jiné předměty uvedené v této úmluvě, ledaže je řádně k tomu zmocněn neb je-li to nutné; předměty, o něž se jedná, mají býti dány zpět na své místo po uplynutí doby, po níž jich odstranění bylo nutné.
Čl. 15.
Každý členský stát má možnost poskytnouti úplné neb částečné odchylky od ustanovení této úmluvy, pokud jde o každý dok, každou loděnici, každé nábřeží neb jiné podobné místo, kde úkony jsou prováděny jen příležitostně a kde provoz jest restringován a omezen na malé lodě, neb pokud se týče zvláštních lodí aneb určitých zvláštních druhů lodí nebo lodí nedosahujících určité tonáže, jakož i v případech, kdy by nebylo následkem klimatických poměrů prakticky možno požadovati zachovávání ustanovení této úmluvy.
Mezinárodní úřad práce bude museti býti informován o ustanoveních, podle nichž jsou poskytovány uvedené úplné nebo částečné odchylky.
Čl. 16.
S výhradou výjimek stanovených v jiných článcích, mají se opatření stanovená touto úmluvou a dotýkající se stavby neb stálého vystrojení lodi vztahovati ihned na lodi, s jichž stavbou bylo započato po dni ratifikace této úmluvy a mají se vztahovati na všechny ostatní lodi v době čtyř let od uvedeného dne před uplynutím této lhůty mají se však uvedená opatření vztahovati na ostatní lodi potud, pokud je to rozumně a prakticky uskutečnitelné. Čl. 17.
Aby zjištěno bylo účinné provádění všech předpisů stanovených na ochranu dělníků proti úrazům,
1. mají řečené předpisy jasně určití osoby neb orgány, které mají býti zodpovědny za zachovávání jejich ustanovení;
2. mají býti učiněna opatření, aby byl zřízen systém účinné inspekce a aby bylo pamatováno trestními ustanoveními na případy porušení předpisů;
3. znění nebo výtahy předpisů mají býti vyvěšeny na dobře viditelných místech doků, loděnic, nábřeží nebo jiných podobných místech často pro výkony používaných.
Čl. 18.
Úřední ratifikace této úmluvy budou za podmínek předepsaných v části XIII. mír. smlouvy versailleské a v souhlasných částech ostatních mírových smluv oznámeny generálnímu tajemníku Společnosti Národů a jím zapsány do rejstříku.
Čl. 19.
Úmluva tato bude zavazovati pouze členy Mezinárodní organisace práce, jichž ratifikace byla zapsána v sekretariátě.
Nabude účinnosti 12 měsíců od okamžiku, kdy ratifikace dvěma členy Mezinárodní organisace práce byla zapsána generálním tajemníkem do rejstříku.
V důsledku toho nabude tato úmluva působnosti pro každého člena v den, kdy jeho ratifikace bude zapsána v sekretariátě.
Čl. 20.
Jakmile bude v sekretariátě zapsána ratifikace dvou členů Mezinárodní organisace práce, oznámí generální tajemník Společnosti Národů tuto skutečnost všem členům Mezinárodní organisace práce. Rovněž je zpraví o zapsání ratifikací, které mu budou později oznámeny ostatními členy organisace.
Čl. 21.
Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypověděti po uplynutí 10 let ode dne počáteční působnosti této úmluvy, a to zvláštním přípisem zaslaným generálnímu tajemníku Společnosti Národů a jím do rejstříku zapsaným. Výpověď nabude účinnosti teprve rok po zapsání v sekretariátě.
Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu a který ve lhůtě jednoho roku po uplynutí desetiletého období, uvedeného v předchozím odstavci, nepoužije práva výpovědi stanoveného v tomto článku, bude vázán pro nové období 5 let a v důsledku toho bude moci vypověděti tuto úmluvu po vypršení každého pětiletého období za podmínek stanovených tímto článkem.
Čl. 22.
Alespoň jednou za 10 let od počátku účinnosti této úmluvy bude Správní rada Mezinárodního úřadu práce zavázána předložiti konferenci zprávu o provádění této úmluvy a rozhodne, má-li býti dána na denní pořad konference otázka revise nebo změny této úmluvy. Čl. 23.
Přijme-li Mezinárodní konference jinou úmluvu, týkající se celkové neb částečné revise této úmluvy, bude míti ratifikace nové úmluvy, týkající se revise členským státem, za následek pravoplatné vypovědění této úmluvy i bez podmínky lhůty, nehledě ovšem k čl. 21, s výhradou, že nová úmluva týkající se revise vejde v účinnost.
Ode dne účinnosti nové úmluvy týkající se revise přestala by tato úmluva býti otevřena k ratifikování se strany členských států.
Tato úmluva zůstala by však v účinnosti ve své podobě a znění pro členské státy, jež ji ratifikovaly a neratifikovaly novou úmluvu o revisi.
Čl. 24.
Francouzské a anglické znění této úmluvy jsou obě původní.
Znění doporučení, týkající se vzájemnosti v otázce ochrany dělníků zaměstnaných při nakládání lodí a skládání zboží z nich, navržené redakčním výborem.
Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce Společnosti Národů, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se shromáždivší 30. května 1929 ve svém XII. zasedání, když se rozhodla přijmouti různé návrhy, týkající se vzájemnosti v otázce ochrany dělníků zaměstnaných při nakládání lodí a skládání zboží z nich, otázky to pojaté jako druhý bod na denní pořad tohoto zasedání, a když se rozhodla, aby tyto návrhy vyjádřeny byly ve formě doporučení, usnáší se dnes, devatenáctého dne měsíce června roku jeden tisíc devět set dvacet devět, na níže uvedeném doporučení, které je předložiti ke zkoumání členům Mezinárodní organisace práce k tomu cíli, aby se mu dostalo účinnosti formou státního zákona nebo jinak, v souhlase s ustanoveními části XIII. mírové smlouvy versailleské a jí odpovídajících částí ostatních mírových smluv:
Konference uznávajíc, že úmluva týkající se ochrany dělníků zaměstnaných nakládáním lodí a skládáním zboží z nich proti úrazům a mající za hlavní účel ochranu zúčastnění zaměstnanců, dává současné členským státům příležitost vypracovati a vydati předpisy zavádějící mezi nimi určitou jednotnost na podkladě této úmluvy, a že též poskytuje příležitost k rozšíření zásady vzájemného uznání a ověření záznamů o inspekci, obracejíc v tom směru pozornost členských států na zásady stanovené úmluvou kodaňskou z 28. ledna 1926 o plavbyschopnosti a vystrojení lodí, změněně prohlášením z 11. června 1928, doporučuje jim výslovně, aby, přistoupivše k úmluvě týkající se ochrany dělníků zaměstnaných nakládáním lodí a skládáním zboží z nich proti úrazům a vydavše předpisy spočívající na jejich ustanoveních, jednaly mezi sebou za účelem uzavření vzájemných smluv, pod podmínkou, že tyto smlouvy zajistí hlavní účel úmluvy, jimž je bezpečnost zaměstnanců.
Znění doporučení, týkající se slyšení odborových organisací při sdělávání předpisů o bezpečnosti dělníků zaměstnaných nakládáním lodí nebo skládáním zboží z nich, předložené redakčním výborem.
Všeobecná konference Mezinárodní organisace práce Společnosti Národů, svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce a tam se shromáždivší 30. května 1929 ve svém XII. zasedání, když se rozhodla přijmouti různé návrhy týkající se slyšení odborových organisací při sdělávání předpisů o bezpečnosti dělníků zaměstnaných nakládáním lodí a skládáním zboží z nich, otázky to pojaté jako druhý bod na denní pořad tohoto zasedání, a když se rozhodla, aby tyto návrhy vyjádřeny byly ve formě doporučení, usnáší se dnes, devatenáctého dne měsíce června roku jeden tisíc devět set dvacet devět, na níže uvedeném doporučení, které je předložiti ke zkoumání členům Mezinárodní organisace práce k tomu cíli, aby se mu dostalo účinnosti formou státního zákona neb jinak v souhlase s ustanoveními části XIII. mírové smlouvy versailleské a jí odpovídající částí ostatních mírových smluv:
Konference, přijavši návrh úmluvy, týkající se ochrany dělníků zaměstnaných nakládáním lodí a skládáním zboží z nich, proti úrazům, a přejíc si dáti členským státům návod, který by byl vodítkem při provádění této úmluvy v jejích zemích, doplňuje tento návrh úmluvy tímto doporučením:
Pro vypracování všech nových předpisů, jež nutno vydati při provádění shora uvedené úmluvy, mají úřady pověřené vypracováním úpravy ochrany dělníků zaměstnaných nakládáním lodí a skládáním zboží z nich proti úrazům přistoupiti ke slyšení zúčastněných organisací zaměstnavatelských a zaměstnaneckých, existujících v jejich zemích. Toto slyšení má býti uskutečněno buď přímo nebo prostřednictvím k tomu cíli uznaných zvláštních smíšených orgánů. Úmluvy, doporučení a dotazníky, přijaté na XII. Mezinárodní konferenci práce.

(Pokračování.)
A. — Dotazník,
týkající se přijetí návrhu úmluvy o nucené práci.

Otázky všeobecné.

1. Soudíte, že by Mezinárodní konference práce měla přijati návrh úmluvy, jejímž účelem by bylo odstranění nucené nebo povinné práce ve všech jejích formách?
Při kladné odpovědi bylo by podle Vašeho náhledu, potřebí přechodného období před úplným odstraněním této práce?
Kdybyste nepokládali za možné přijmouti návrh úmluvy, jejím účelem by bylo odstranění práce nucené nebo povinné ve všech jejích formách, nebo kdybyste soudili, že takové odstranění je možné že však je potřebí přechodné doby před jeho uskutečněním,
soudíte, že Mezinárodní konference práce měla by přijmouti návrh úmluvy, jejímž účelem by bylo omeziti nebo upraviti používání práce nucené nebo povinné?
2. Soudíte, že znění této úmluvy mělo by býti takové, že by její ratifikace některým státem měla za následek užití této úmluvy v jeho koloniích a zemích pod jeho protektorátem bez výhrad nebo změn uvedených v čl. 421 mírové smlouvy?
3 Přijímáte pro účely takové úmluvy následující definici práce nucené nebo povinné:
Nucenou nebo povinnou prací je každá práce nebo služba, která je požadována od nějaké osoby pod hrozbou jakéhokoli trestu а k jejímuž výkonu osoba ta se sama dobrovolně nenabídne?
Výjimky z provádění úmluvy.

4. Soudíte, že případy vyšší moci (vis maior) měly by zůstati mimo tuto úmluvu?
Schvalujete v kladném případě tuto definici případu „vyšší moci“ (vis maior): Pro tuto úmluvu značí výraz „případy vyšší moci“, případy války, jakož i veškeré pohromy, které jsou nebezpečny pro normální životní podmínky veškerého obyvatelstva anebo značné jeho části jako: požáry, hlad, záplavy, zemětřesení, epidemie a prudké zvířecí mory, vpády zvířat, hmyzu nebo škodlivých rostlinných parasitů atd.?
5. Soudíte, že případy prací konaných pro obec na základě tradice nebo zvyku zúčastněné kolektivity a vykonávaných v bezprostřední blízkosti obce jejími obyvateli, mohou býti považovány za pravidelné závazky členů této kolektivity a že tyto práce nespadají pod definici práce nucené nebo povinné jak byla uvedena v předchozí otázce 3.?
Úřady zodpovědné za to, že žádána byla práce nucená nebo povinná.

6. a) Soudíte, že zodpovědnost za každé použití práce nucené nebo povinné postihuje nakonec úřady mateřského státu nebo v případě, že to
552 není možné, vyšší centrální úřady zúčastněných území?
b) Soudíte, že tam, kde vyšší úřady přenášejí na úřady podřízené právo povoliti práci nucenou nebo povinnou pro veřejné účely místního zájmu, má býti tato prakse odstraněna?
c) Soudíte, že příslušné úřady měly by definovati přesně, pokud se tak nestalo, podmínky, za jakých veškerá práce nucená nebo povinná měla by býti prováděna za dozoru nižších a místních úřadů, a že tyto podmínky nesměly by být horší než podmínky uvedené v tomto dotazníku pro provádění nucené práce uložené příslušnými úřady samými, zejména pokud jde o osoby povinnosti té podrobené, o nejdelší dobu, po jakou práce od každého jednotlivce může být požadována, o pracovní hodiny, o mzdy, o odškodnění v případě pracovního úrazu a o dozor nad prací?
Podmínky, jež nutno splniti před tím, než může býti sáhnuto k práci nucené nebo povinné.

7. Soudíte, že příslušné úřady měly by se přesvědčiti před tím, než dají souhlas k tomu, aby sáhnuto bylo k práci nucené nebo povinné — s výjimkou práce povinné uvedené v otázce 12:
a) že služba nebo práce, již nutno vykonávati, je bezprostředního zájmu pro kolektivitu, povolanou k jejímu výkonu:
b) že tato služba nebo práce je skutečně nebo bezodkladně nutná;
c) že bylo nemožno opatřiti si potřebné dobrovolné dělníky k výkonu této služby nebo práce přes nabídku mezd stejně vysokých, jako jsou mzdy vyplácené v dotyčném území pro obdobné práce nebo služby a
d) že provádění řečené práce nebo služby nebude míti s ohledem na pohotové dělnictvo a jeho způsobilost k podniknutí práce, o niž se jedná v zápětí příliš těžké břemeno pro obyvatelstvo?
Práce nucená nebo povinná pro služby soukromníků.

8. Soudíte, že příslušné úřady neměly by v žádném případě ukládati nebo dovolit ukládati práci nucenou nebo povinnou ve prospěch soukromníků, společností nebo jiných právních osob, vyjma kolektivitu ve svém celku?
Jste toho názoru, že tam, kde tato práce nucená existuje, mělo by býti podniknuto vše možné, aby co nejdříve byla odstraněna? Jste dále toho mínění, že pro toto zrušení měla by býti stanovena nějaká lhůta i jakou lhůtu v kladném případě byste navrhovali?
9. Soudíte, že je-li práce nucená nebo povinná požadována náčelníky vykonávajícími správní úkoly na podkladě starodávných práv, měl by tento stav býti odstraněn co nejdříve, a že úřady měly by až do doby tohoto odstranění pečovati o to, že této práce je užíváno k účelům veřejným a že podmínky, za jakých je prováděna, jsou upraveny stejně, jak tomu je u práce obdobné povahy vykonávané za dozoru správních úřadů?
10. Soudíte, že správní úředníci, jichž povinností je nabádati obyvatelstvo jim svěřené k nějaké práci, neměli by býti zmocňováni k provádění nátlaku na toto obyvatelstvo v tom směru, aby pracovalo pro soukromníky?
11. Soudíte, že žádná koncese, daná soukromníkům nebo společnostem, neměla by obsahovati jakoukoliv formu nátlaku za účelem obstarání výrobků, jichž tito soukromníci nebo společnosti používají nebo s nimiž obchodují, a že, byly-li již takové koncese dříve uděleny, a) neměly by býti obnovovány, leč takovým způsobem, který by znamenal konec úpravy tohoto druhu, a b) že by mělo býti podniknuto veškeré úsilí, aby v témž smyslu a v době co nejkratší změněny byly povolené již koncese, jichž doba ještě neuplynula?
553 Práce nucená nebo povinná vykonávaná jako daně nebo jako náhrada za daně.

12. Soudíte, že je-li práce nucená nebo povinná požadována jako daň nebo na místo této daně, měla by býti tato prakse odstraněna, pokud možno co nejdříve, a že příslušné úřady měly by až do doby tohoto odstranění přesvědčiti se o tom:
a) že služba nebo práce, již nutno vykonávati, je v bezprostředním zájmu pro kolektivitu povolanou k jejímu výkonu;
b) že tato služba nebo práce je skutečně nebo bezodkladně nutná;
c) že provádění řečené práce nebo služby nebude míti s ohledem na pohotové dělnictvo a jeho způsobilost k podniknutí práce, o niž se jedná v zápětí příliš těžké břemeno pro obyvatelstvo?
d) že zaměstnanci vykonávající tuto práci mohou zůstati v blízkosti svého bydliště;
e) že výkon práce nebo služby se řídí místními úřady ve shodě s požadavky náboženství, sociálního života a zemědělství?
Ochrana zaměstnanců provádějících nucené práce.

13. a) Soudíte, že je nutno na celém území, kde existuje dosud práce nucená nebo povinná, vyhlásiti, pokud se tak již nestalo, úplnou a přesnou úpravu organisování této práce, a že tato úprava má stanoviti zavedení a vedení statistiky o této práci, zejména pokud jde o organisaci a délku práce, jakož i o způsob placení mezd?
b) Soudíte, že na celém území, kde existuje práce nucená nebo povinná, měly by příslušné úřady vydati (a v hojné míře rozšířiti) v jednom nebo více domácích jazyků zákonná ustanovení nebo správní předpisy týkající se používání této práce, a to tak, aby jejich znění mohla býti oznámena zúčastněným zaměstnancům a obyvatelstvu, mezi nímž tito zaměstnanci jsou najímáni, a že zaměstnanci nebo ostatní jiné osoby měli by míti možnost opatřiti si opisy znění těchto zákonů neb předpisů za výrobní cenu?
c) Soudíte, že by mělo býti zavedeno určité řízení o dovolení zaměstnancům nuceně pracujícím, jakož i všem ostatním domorodým zaměstnancům, předkládati úřadům veškeré stížnosti tykající se pracovních podmínek jim uložených a s nimi o nich jednati?
14. Soudíte, že činnost všech již zřízených orgánů inspekce pro dozor nad dobrovolným dělnictvem měla by býti rozšířena i na pracovníky nucené a že, není-li takových orgánů, měla by býti učiněna jiná opatření, aby ve všech případech bylo zajištěno plné provádění předpisů týkajících se podmínek použití nucených zaměstnanců?
15. Soudíte, že protizákonné požadování nucené práce mělo by podléhati skutečně účinným trestním sankcím?
Skupiny osob, jež nutno vyjmouti z práce nucené nebo povinné.

16. Soudíte, že jedině dospělé osoby mužského pohlaví ve věku nejméně 18 let směly by býti najímány k práci nucené nebo povinné v těchto mezích a za těchto podmínek:
a) předchozího zjištění státního lékaře o tom, že dotyčná osoba není stižena jakoukoli nakažlivou nemocí a že je tělesně schopna snésti na ní požadované úkony a podmínky, za nichž budou plněny;
b) vynětí těch osob, které jsou již vázány smlouvou nějakému zaměstnavateli;
c) vynětí školního personálu, žáků a učitelů;
d) ponechání v každé kolektivě takového počtu dospělých a zdravých mužů, jaký je nevyhnutelná k rodinnému a společenskému životu;
e) zřetel na svazky manželské a rodinné.
554 . Soudíte, že pro práci nucenou nebo povinnou, která podmiňuje ubytování zaměstnanců daleko od jejich domácnosti, směl by býti vybrán v kterémkoli okamžiku — z určité v úvahu přicházející kolektivity pouze určitý poměr jednotlivců k celkovému mužskému stálému obyvatelstvu?
Soudíte, že by tento poměr měl býti různý podle ročního období, podle stavu prací, jež dotyčné osoby mají vykonati pro sebe ve svém bydlišti a vůbec že měl by býti brán ohled, k hospodářským nutnostem pravidelného života kolektivity, o niž se jedná?
Soudíte, že tento poměr měl by býti určen, a jaký poměr byste navrhovali?
Úprava práce nucené a povinné.

I. Délka.
18. Soudíte, že nejvyšší pravidelná doba, během které některá jednotlivá osoba směla by býti přidržena k práci nucené nebo povinné v jejich různých formách, neměla by přesahovati 60 dní v období 12 měsíců při čemž bylo by nutno počítati do těchto 60 dnů též dny potřebné na cestu k pracovnímu místu а k návratu z tohoto místa), anebo v případech výjimečných, kdy zaměstnanci mají býti přivedeni ze značných vzdáleností, 6 měsíců v období 24 měsíců, při čemž se rozumí, že v této době byl by zahrnut i čas potřebný k pracem uvedeným pod otázkou 12, a že na druhé straně každé období práce ve 24 za sebou jdoucích měsících bylo by odděleno od dalšího období práce mezidobím ve výměře nejméně 3 měsíců?
V případě, že zaměstnanci byli by přiváděni ze značných vzdáleností, soudíte, že každý zaměstnanec, jehož bylo by použito během jediného roku po dobu delší než každé jiné nižší, případně snad stanovené maximum, měl by býti osvobozen od každé nové práce nucené nebo povinné na tolik let, kolikrát pravidelné maximální období pro nucené zaměstnání během roku dovršil?
Soudíte, že pravidelné maximální období, během něhož nějaká osoba mohla by býti přidržena k práci neb službě uvedené v otázce 12, nemělo by přesahovati 30 dnů v období 12 měsíců?
II. Přizpůsobení domorodců práci nucené.
19. Soudíte, že nucení zaměstnanci neměli by býti — vyjma případy vyjímečně nutné — dopravováni do krajin, kde podmínky stravování a podmínky podnební byly by tak odlišné od podmínek, na něž jsou navyklí, že by byly nebezpečny pro jejich zdraví?
Soudíte, že neměla by v žádném případě býti dovolena přeprava dělnictva, aniž jsou pravidelně provedena všechna opatření zdravotní a opatření pro jeho ubytování?
Nelze-li se takové přepravě vyhnouti, soudíte, že by měla — na podkladě příslušného lékařského osvědčení — býti přijata opatření zajišťující postupné přizpůsobování zaměstnanců novým podmínkám stravování a podnebí?
Soudíte, že v případě, kdy nucení zaměstnanci jsou povoláni k výkonu pravidelné práce, jíž nejsou zvyklí, měla by býti učiněna opatření k zajištění jich přizpůsobení k tomuto druhu práce, zejména pokud jde o pozvolné přizpůsobení, hodiny pracovní, zavedení pracovních přestávek a v případě potřeby zlepšení nebo zvýšení dávky potravy?
III. Pracovní doba. ¨
20. Soudíte, že pravidelná pracovní doba dělníků nucených neměla by překročovati 8 hodin denně a 48 hodin týdně a že hodiny práce vykonané nad pravidelnou pracovní dobou měly by býti placeny sazbami vyššími, než jsou sazby normální?
Soudíte, že by měl býti poskytnut den týdenního klidu a že tento
555 den měl by připadati, pokud možno, na den zasvěcený tradicí nebo zvyky kraje nebo náboženstvím?
21. Jde-li o nucené zaměstnance, používané k nošení břemen, soudíte, že každodenní pravidelný den pochodu měl by odpovídati průměrné osmihodinné délce pracovní, a že samozřejmě při jeho stanovení bylo by nutno přihlížeti nejen ku vzdálenosti, již nutno projíti, nýbrž i ke stavu cesty, k ročnímu období, k nákladu, který nutno přepraviti a ke všem ostatním činitelům, jichž třeba dbáti? Soudíte, že při překročení pravidelného denního pochodu nosičů, měly-li by býti hodiny nad dobu pravidelného denního pochodu jako hodiny přes čas placeny sazbami vyššími než jsou obyčejné hodinové sazby?
IV. Mzdy.
22. Soudíte:
a) že nucení pracovníci, počítaje v to i ty, kteří jsou používáni k nošení břemen, měli by ve všech případech býti placeni hotově a to sazbami, které nejsou nižší než platné sazby pro týž druh prací v kraji, kde tito dělníci jsou zaměstnáni, nebo v kraji, kde tito dělníci byli najati, při čemž vezmou se sazby toho kraje, kde jsou vyšší?
b) že mzdy měly by býti placeny zaměstnancům samotným, nikoli jejich náčelníkům kmene nebo jiným úřadům?
c) a že cestovní dny nutné na cestu k pracovnímu místu а k návratu z tohoto místa měly by býti počítány pro výplatu mzdy jako dny pracovní?
d) že konečně ze mzdy nemělo by se nic srážeti, ať již pro zaplacení daní nebo za zvláštní stravování, za oděv a ubytování poskytované zaměstnancům proto, aby byli udrženi ve stavu schopném pokračovati ve svých pracech ani za dodání nářadí?
V. Náhrada za úrazy a za onemocnění.

23. Soudíte:
a) že veškeré zákonodárství týkající se náhrad za pracovní úrazy nebo nemoce vyvolané pracovními podmínkami, mělo by se vztahovati za těchže podmínek na zaměstnance nucené i zaměstnance svobodné?
b) že zákonodárství týkající se odškodnění osob odkázaných výživou na zemřelé nebo práce neschopné zaměstnance mělo by se vztahovati za těchže podmínek na všechny zaměstnance, ať již jsou zaměstnanci nucenými nebo svobodnými?
c) že příslušné úřady nebo veškeré úřady, které používají nucených zaměstnanců, měly by míti povinnost zajistiti výživu zaměstnancům, stanou-li se v důsledku úrazu nebo nemoci zcela nebo z části neschopnými opatřiti si samy svoje potřeby?
d) že, nezdržuje-li se nucený zaměstnanec v místě svého bydliště, nemělo by se rozlišovati, jsou-li úrazy nebo nemoce způsobeny prací či nikoli?
e) že v případě trvalé úplné nebo částečné neschopnosti k práci měl by býti zajištěn nárok na odškodnění, vypočítaný podle stupně neschopnosti k práci?
f) že příslušné úřady měly by učiniti opatření k zajištění osob odkázaných na zemřelého nebo práce neschopného zaměstnance?
g) že zákony a správní nařízení týkající se náhrady a odškodnění v případě nemoci nebo úrazu přihodivších se nuceným zaměstnancům nebo v případě úmrtí těchto zaměstnanců měly by býti vytištěny, vyvěšeny a dány do prodeje péčí příslušných úřadů způsobem uvedeným pro zákony a nařízení upravující práci nucenou nebo povinnou?
Zvláštní opatření, jež nutno učiniti v případě dlouhotrvající práce.

24. a) soudíte, že jsou-li nuceni zaměstnanci, vvjma těch, kteří jsou zaměstnáni nošením břemen, povoláni prodlévati delší dobu na místě pracovním za účelem prací stavebních neb udržovacích, je nutno učiniti potřebná opatření k ochraně jich zdraví a zajistiti jim nevyhnutelnou lékař-
556 skou pomoc a že zejména: 1. tito zaměstnanci mají se podrobiti lékařské prohlídce předem, jakož i novým prohlídkám v určitých mezidobích během doby zaměstnání, 2. že je třeba postarati se o dostatečný lékařský personál, lékárnu, nemocnice a ambulance, aby se čelilo všem potřebám, 3. že by bylo nutno zajistiti řádný zdravotní stav na pracovištích, zásobování dělníků vodou, životními potřebami, palivem a kuchyňským nářadím a postarati se jim rovněž, je-li toho třeba, o oděv a ubytování?
b) soudíte, že při dlouhotrvajících pracech je třeba učiniti určitá opatření, která by zajišťovala výživu rodině nuceného zaměstnance, zejména bezpečným zasíláním části mzdy rodině se souhlasem nebo na žádost zaměstnance?
c) soudíte, že správy měly by zajistiti na svou zodpovědnost a na své náklady cestu nuceným zaměstnancům tam a zpět mezi jejich bydlištěm a místem pracovním a že by měla usnadniti tuto cestu použitím — v nejširší možné míře — všech po ruce jsoucích dopravních prostředků?
d) soudíte, že bylo by třeba zajistiti návrat nucených zaměstnanců na útraty příslušného úřadu v případě nemoci nebo úrazu, které mají za následek neschopnost k práci po určitou dobu?
e) soudíte, že každý nucený zaměstnanec, který po vypršení doby jeho nucené práce chtěl zůstati na místě jako zaměstnanec svobodný, měl by možnost učiniti tak, aniž by ztrácel nárok na bezplatný návrat do svého domova?
f) soudíte, že příslušné úřady měly by se přesvědčiti o možnostech slušného provádění všech opatření vyjmenovaných v předchozích otázkách dříve než dají povolení použíti práce nucené nebo povinné?
Zvláštní ustanovení týkající se nuceného nošení břemen.

25. V případě, že se žádá o práci nucenou nebo povinnou pro dopravu osob nebo zboží (nosiči nebo veslaři atd.), soudíte, že příslušné úřady měly by vydati nařízení určující zejména: a) povinnost, že smí se zaměstnávati k takové přepravě pouze dospělé osoby mužského pohlaví uznané za tělesně schopné na základě předchozí lékařské prohlídky, je-li taková prohlídka možná, b) maximální náklad, c) maximální vzdálenost mezi bydlištěm nuceného zaměstnance a cílem dopravy, d) nejvyšší počet dní v měsíci nebo v jiném období, během nichž tito zaměstnanci mohli by býti k uvedeným pracím požadováni, e) osoby, které by byly zmocněny tyto zaměstnance rekvirovati, jakož i meze těchto rekvisicí?
Jaký nejvyšší náklad, jakou nejvyšší vzdálenost pro nosiče od jejich domova k cíli cesty a jaký nejvyšší počet požadovaných dní v měsíci nebo v jiném období byste v tom směru navrhovali?
Nucené pěstování plodin.

26. Soudíte, že nucené pěstování plodin nemělo by býti ukládáno leda za účelem předejití hladu nebo nedostatku potravin a vždy s výhradou, že potraviny takto získané měly by zůstati na místo mzdy vlastnictvím jednotlivců neb kolektivity, kteří je vytěžili?
Soudíte kromě toho, že v žádném případě nemělo by býti uloženo nucené pěstování plodin k tomu cíli, aby se napomáhalo výrobě potravin určených k vývozu nebo jako opatření zemědělského vyučování?
Soudíte konečně že by bylo možno uvažovati o opatřeních, která by byla s to předejíti pohromám vyjmenovaným prvým bodem tohoto dotazníku jinak než zavedením systému práce nucené nebo povinné?
Případy, v nichž nesmělo by se použíti práce nucené nebo povinné.

21. Soudíte, že nařízení o hromadném stíhání dovolujícím potrestati celek za trestné činy spáchané některými členy tohoto celku nemohou
557 uváděti jako trest přidržení celku k práci nucené nebo povinné?
28. Soudíte, že nemělo by býti používáno nucené práce pro práce podzemní?
Stálá komise odborníků.

29. Soudíte, že by bylo žádoucím zříditi u Mezinárodního úřadu práce stálou komisi odborníků pro otázku nucené práce?
Soudíte, že zprávy sestavené podle čl. 408 o úmluvě týkající se nucené práce měly by býti postupeny této komisi?
Soudíte konečně, že by bylo nutno svěřiti této komisi ke studiu ostatní problémy vyvolané nucenou prací?
B.— Otázky, týkající se přijetí doporučení.

I.
Soudíte, že Mezinárodní konference práce měla by přijati doporučení v němž by mělo býti poukázáno na určité důležité problémy, vyplývající z poměrů hospodářského rozvoje území zaostalých, a to za tím účelem, aby se zabránilo takovému nátlaku na obyvatelstvo těchto území, který by se rovnal skutečnému donucování k práci?
Soudíte v kladném případě, že toto doporučení mělo by stanoviti, že pohotovost dělnictva, schopnost obyvatelstva k práci a neblahé důsledky, jaké může míti příliš náhlá změna existenčních a pracovních podmínek domorodců pro jejích sociální postavení, jsou činiteli, k nimž každý úřad by musel přihlížeti, při rozhodování o hospodářském rozvoji území, o něž úřad ten má pečovati, a zvláště při rozhodování týkajícím se:
a) zvětšení počtu a rozsahu podniků průmyslových, důlních a zemědělských v dotyčném území;
b) usídlení nedomorodého obyvatelstva v těchto územích, je-li nějaké po ruce;
c) povolení lesních či jiných koncesí, ať mají povahu monopolů či nikoli?
II.
Soudíte, že Mezinárodní konference práce měla by přijati doporučení, zavrhující různé nepřímé způsoby umělého zhoršování hospodářského nátlaku, který již nutí určité elementy obyvatelstva k práci námezdní, a zejména prostředky, které sestávají:
a) z toho, že obyvatelstvu jsou ukládána břemena fiskální, jichž tíživost nebo zhoršení neměly by jiného účele než přinutiti obyvatelstvo, aby se dalo najati do služeb soukromých podniků;
b) ve zmenšení zaměstnanci po ruce jsoucích prostředků, aby zcela neodvisle mohl obstarávati svoje životní potřeby, a to neoprávněným omezením držení, získávaní neb užívání půdy;
c) z toho, že zneužito je rozšíření všeobecně pohoršlivého významu výrazu „vagabund“;
d) z toho, že vydána bude taková úprava povolení k volnému pohybu, která by poskytovala vchody domorodcům ve službách osoby třetí oproti ostatním zaměstnancům?
III.
Soudíte, že Mezinárodní konference práce měla, by přijmouti doporučení, v němž by bylo poukazováno na nutnost úpravy získávání dělníků pro práce nucené nebo povinné tak, že by nebylo poškozeno dělnictvo nutné k obstarávání obživy zúčastněných kolektivit?
558 IV.
Soudíte, že Mezinárodní konference práce měla by doporučiti, že, jsou-li muži podrobeni určitým formám práce nucené nebo povinné, mají býti učiněna všechna opatření, aby úkol vykonávati tyto práce nebyl převalen na ženy a děti?
V.
Soudíte, že Mezinárodní konference práce měla by doporučiti, aby všemožně bylo usilováno o to, aby zmenšena byla nutnost sáhnouti k práci nucené nebo povinné pro dopravu osob nebo zboží a aby zejména taková nucena práce byla zakázána všude tam, kde bylo by možno použíti dopravních prostředků tažených zvířaty nebo silou mechanickou?
VI.
Soudíte, že Mezinárodní konference práce měla by přijmouti doporučení zavrhující omezení svobody pohybu dělníků, pokud jde o takové jich použití, o stěhování do jiných krajin neb o přijetí práce v určitých odvětvích průmyslových?
Dotazník
o pracovní době soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

1. Soudíte, že jest žádoucím, aby Mezinárodní konference práce přijala návrh úmluvy zajišťující mezinárodní úpravu délky pracovní doby soukromých zaměstnanců ve vyšších službách?
Nejste-li pro návrh úmluvy, jste pro doporučení?
Rozsah působnosti.

2. Jste toho názoru, že rozsah působnosti takového návrhu úmluvy nebo takového doporučení měl by býti založen na všeobecné definici výrazu „soukromý zaměstnanec ve vyšších službách“?
Jakou byste navrhovali definici v kladném případě?
Nezdálo-li by se možným dostatečně přesně stanoviti definici výrazu „soukromý zaměstnanec ve vyšších službách“, na které kategorie zaměstnanců měl by se, dle vašeho názoru, rozsah působnosti vztahovati?
3. V každém případě, ať pokládáte za možné nebo nemožné vymeziti rozsah působnosti založený na definici výrazu „soukromý zaměstnanec ve vyšších službách“ nebo na výpočtu kategorií zaměstnanců anebo na obou dvou způsobech, jste toho názoru, že rozsah působnosti návrhu úmluvy nebo doporučení měl by se vztahovati na osoby zaměstnané:
a) v jakýchkoli závodech obchodních? 1
b) v závodech majících současně povahu závodu průmyslového obchodního tak, že nejsou považovány národním zákonodárstvím za závody průmyslové?
c) v závodech, jichž činnost spočívá podstatně v práci kancelářské?
d) v ústavech pro léčení neb umístění nemocných, chorých, nuzných a choromyslných, jakož i v ústavech zdravotních?
e) v podnicích divadelních a zábavních?
f) v hotelích, klubech, kavárnách, restauracích, pensionátech a ostatních prodejnách nápojů?
Které ostatní kategorie závodů navrhujete?
559 . Soudíte, že návrh úmluvy nebo doporučení měly by se vztahovati na všechny kategorie uvedených závodů:
a) ať jsou to závody (ústavy) veřejné nebo soukromé?
b) ať jsou světské nebo náboženské?
c) ať mají povahu závodů výdělečných či nikoliv?
5. Soudíte, že by z rozsahu působnosti návrhu úmluvy nebo doporučení měly býti vyňaty závody, v nichž zaměstnáni jsou pouze členové rodiny zaměstnavatelovy?
Co rozumíte slovy „členové rodiny zaměstnavatelovy“?
6. Soudíte-li že některé kategorie osob zaměstnaných v uvedených závodech měly by býti vyňaty z rozsahu působnosti návrhu úmluvy nebo doporučení, které jsou to kategorie? 2
Pravidelná délka pracovní doby.

7. a) Jste toho názoru, aby délka pracovní doby, která má býti omezena, byla definována?
Jste v kladném případě toho názoru, že délkou pracovní doby má býti čas, po který zaměstnanci jsou zaměstnavateli k službám, s výjimkou přestávek, během nichž zaměstnanci nejsou zaměstnavateli k službám a které mají býti vyvěšeny podle otázky 14b) tohoto dotazníku?
Jakou jinou definici navrhujete v záporném případě?
b) Soudíte, že návrh úmluvy nebo doporučení měly by stanoviti všeobecnou týdenní hranici délky pracovní doby pro veškeren personál v uvedených závodech?
Jste v kladném případě toho názoru, že by takovou hranicí mělo býti 48 hodin za týden?
Ne-li, jakou jinou hranici navrhujete?
Jaká by měla býti — podle vašeho názoru — definice „týdne“?
Soudíte, že má jíti o dobu sedmi dnů?
c) Soudíte, že by bylo třeba stanoviti všeobecný předpis, dovolující rozdělení pracovních hodin v období delším než týden s podmínkou, že průměrná délka pracovní doby nepřesahuje dobu stanovenou jako normální dobu pracovní?
V kladném případě — za jakých podmínek a v jakých mezích?
d) Pokládáte za nutné stanoviti mimo týdenní hranici také denní hranici pracovní doby?
Soudíte v kladném případě, že by touto hranicí mělo býti 8 hodin denně? Ne-li, jakou jinou hranici navrhujete?
e) Jste toho názoru že týdenní pracovní doba měla by býti rozvržena tak, aby umožňovala poskytnouti půl dne volno za týden?
Jste toho názoru, aby toto půldenní prázdno podle možnosti předcházelo nebo následovalo bezprostředně po dni týdenního klidu a aby tento týdenní klid připadl na neděli?
f) Bylo by dovoleno vyčerpati všeobecnou týdenní pracovní dobu ve čtyřech nebo pěti dnech?
Zvláštní úprava.

8. Soudíte, že by delší denní neb týdenní mez pracovní doby měla býti stanovena pro osoby zaměstnané určitým druhem prací nebo v určitých kategoriích závodů?
Pro které kategorie prací a závodů a jakou mez v kladném případě navrhujete?
9. Soudíte, že by kratší denní nebo týdenní mez pracovní doby měla býti stanovena pro osoby zaměstnané určitým druhem prací nebo v určitých kategoriích závodů?
560 Pro které druhy prací a které kategorie závodů mělo by se tak v kladném případě státi? Jaké hranice byste navrhovali?
Náhradní pracovní doba.

10. Soudíte, že měla by býti povolena náhrada promeškaných pracovních hodin?
V jakých případech, za jakých podmínek a v jakých mezích mělo by se tak v kladném případě státi?
Co rozumíte slovy „promeškané pracovní hodiny“?
Dočasné výjimky.

11. Soudíte, že by bylo třeba pamatovati v návrhu úmluvy nebo doporučení na dočasné výjimky ze zásad, určujících pravidelnou hranici délky pracovní doby:
a) v případě nehody nebo v případě vyšší moci (vis maior)?
b) k předejití ztrát na látkách snadno se kazících?
c) pro práce specielní jako sestavení inventáře a bilancí?
d) v případě nahromadění se práce mimořádné?
Co rozumíte slovem „mimořádný“?
e) pro ostatní případy a které?
12. Za jakých podmínek a v jakých mezích má návrh úmluvy nebo doporučení připustiti tyto výjimky?
Měly by zejména býti výjimky stanoveny příslušným úřadem po slyšení zúčastněných organisací zaměstnavatelů a zaměstnanců tam, kde takové organisace existují?
Soudíte, že hodiny přes čas pro mimořádné nahromadění se práce měly by býti placeny sazbami zvýšenými? Soudíte, že by tomu tak mělo býti i s ostatními hodinami přes čas při dočasných výjimkách? Považujete v kladném případě za nutné stanoviti v návrhu úmluvy nebo doporučení sazbu nebo sazby zvýšené? Jaké zvýšení navrhujete?
Úprava rovnocenná.

13. Soudíte, že by bylo vhodné pojati do návrhu úmluvy ustanovení, které by dovolovalo odchylky od předpisů úmluvy pro osoby, které podle smluv mezi zúčastněnými zaměstnavateli neb organisacemi zaměstnavatelů a organisacemi zaměstnanců ve vyšších službách tam, kde takové smlouvy existují, anebo není-li takových smluv, podle zvyku nebo prakse jsou účastny, pokud jde o délku pracovní doby úpravy příznivější nebo v celku alespoň rovnocenné úpravě vyplývající z mezinárodní úmluvy?
Jaké záruky bylo by v kladném případě podle vašeho názoru třeba stanoviti pro zajištění, že taková úprava je příznivější než úprava vyplývající z mezinárodní úmluvy neb aspoň jí rovnocenná?
Opatření prováděcí.

14. Soudíte, že návrh úmluvy má přesně vyznačiti opatření určená k usnadnění provádění ustanovení úmluvy?
Soudíte v kladném případě, že by bylo třeba stanoviti závazek každého zaměstnavatele:
a) oznámiti způsobem vhodným a vládou schváleným počátek a konec pracovní doby?
b) oznámiti týmž způsobem přestávky poskytované během pracovní doby a nepovažované za součást doby pracovní?
c) zapsati do seznamu podle způsobu schváleného národním zákonodárstvím odpracované hodiny přes čas a peníz placených zvýšených mezd za hodiny přes čas?
561 Navrhujete ještě jiná opatření a která?
15. Soudíte, že úmluva měla by předepsati vhodný vládní dozor nad všemi pracovními místy, kde jsou zaměstnány osoby, na něž se tato úmluva vztahuje?
16. Soudíte, že má býti pojato do návrhu úmluvy ustanovení přesně vyznačující určité informace, které mají bytí obsaženy v ročních zprávách podle čl. 408?
Jestliže ano, které jsou to informace?

Dodatek
k dotazníku o pracovní době soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

1. K otázce 3. a):
Jakou definici navrhujete pro závody obchodní?
b) K celé otázce 3.
1. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na techniky, jako na kresliče plánů lodí, kontrolory způsobilosti lodí ku plavbě, lodní architekty, na chemiky provádějící rozbory a výzkum, zkoumatele rud, na metalurgy, personál laboratoří, sochaře, rytce?
Soudíte v kladném případě, že by pro takové kategorie zaměstnanců měly býti stanoveny zvláštní předpisy?
2. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané v podnicích zábavních, které nejsou pod širým nebem, jako jsou divadla, koncertní síně, biografy, výstavy?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii zaměstnanců mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
3. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané v podnicích zábavních, které jsou pod širým nebem?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
4. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na činovníky volných sdružení jako jsou sdružení politická, organisace a společnosti náboženské, sdružení dobročinná?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
5. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané jako kanceláští pomocníci? Jest nutno dáti zvláštní ustanovení pro kategorie zaměstnání, na příklad pro banky, pojišťovny, směnárny, celostátní a místní veřejné úřady, kanceláře obchodních domů atd.?
Jaká ustanovení pokládáte v kladném případě za nutná?
6. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané ve velkoobchodech, maloobchodech а ve skladech zboží?
Měly by býti v kladném případě stanoveny zvláštní předpisy podle kategorie zboží prodávaného v těchto obchodech?
7. Jakou definici navrhujete pro výrazy „velkoobchod, maloobchod, sklady zboží“?
8. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané v prodejnách nápojů všeho druhu?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
9. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané v hotelích a pensionech?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
562 . Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané jako jednatelé pojišťoven a na jiné cestující obchodníky, nežli jsou obchodní cestující: a) kteří nemají jiné kanceláře než svůj vlastní byt, b) kteří pracují jinak?
11. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na pouliční prodavače novin?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
12. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané jako zástupci obchodu, zprostředkovatelé obchodů, obchodní cestující?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
13. Soudíte, že rozsah působnosti měl by zahrnovati kluby a) příslušející jediné osobě, b) příslušející všem členům klubu?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
14. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na učitele ústavů vyučovacích?
Jste v kladném případě, pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
15. Soudíte, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na novináře?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
16. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na knihovníky?
Jste v kladném případě pro stanovení zvláštního předpisu pro tuto kategorii?
17. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by zahrnovati personál výroben a půjčoven filmů?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
18. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané u duševních pracovníků, jako u advokátů, obhájců, architektů, lékařů, odhadců, účetních znalců?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
19. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vtahovati na osoby zaměstnané v nemocnicích, na klinikách, v sanatoriích, ústavech pro choromyslné, ústavech dobročinných?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
20. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati nа osoby zaměstnané v soukromých službách jako ošetřovatelé nemocných, porodní asistentky?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dána zvláštní ustanovení?
21. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na personál a hráče sdružení sportovních, čítaje v to i personál dostihových stájí a jockey-e?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
22. Jste toho názoru, že rozsah působnosti měl by se vztahovati na osoby zaměstnané v pohřebních ústavech?
Soudíte v kladném případě, že pro tuto kategorii mělo by býti dáno zvláštní ustanovení?
563 Dodatek k otázce 6.

1. Soudíte, že osoby, pověřené řízením a zákonným zastupováním závodů, společností s povahou osoby právnické nebo jakékoliv jiné kolektivity, měly by býti vyňaty z rozsahu působnosti úmluvy?
2. Nemá to platit na osoby pověřené důvěrou, řízením nebo dozorem?

Viz dodatek k otázce 3., obsažený na str. 560.
Viz dodatek obsažený na str. 562.

Citace:

Úmluvy, doporučení a dotazníky přijaté na XII. Mezinárodní konferenci práce.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1929, svazek/ročník 10, s. 488-502, 570-582.

Úmluvy, doporučení a dotazníky přijaté na XII. Mezinárodní konferenci práce.

Úmluvy, doporučení a dotazníky, přijaté na XII. Mezinárodní konferenci práce.

A. — Dotazník, týkající se přijetí návrhu úmluvy o nucené práci.

Otázky všeobecné.

Výjimky z provádění úmluvy.

Úřady zodpovědné za to, že žádána byla práce nucená nebo povinná.

Podmínky, jež nutno splniti před tím, než může býti sáhnuto k práci nucené nebo povinné.

Práce nucená nebo povinná pro služby soukromníků.

Práce nucená nebo povinná vykonávaná jako daně nebo jako náhrada za daně.

Ochrana zaměstnanců provádějících nucené práce.

Skupiny osob, jež nutno vyjmouti z práce nucené nebo povinné.

Úprava práce nucené a povinné.

V. Náhrada za úrazy a za onemocnění.

Zvláštní opatření, jež nutno učiniti v případě dlouhotrvající práce.

Zvláštní ustanovení týkající se nuceného nošení břemen.

Nucené pěstování plodin.

Případy, v nichž nesmělo by se použíti práce nucené nebo povinné.

Stálá komise odborníků.

B.— Otázky, týkající se přijetí doporučení.

Dotazník o pracovní době soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Rozsah působnosti.

Pravidelná délka pracovní doby.

Zvláštní úprava.

Náhradní pracovní doba.

Dočasné výjimky.

Úprava rovnocenná.

Opatření prováděcí.

Dodatek k dotazníku o pracovní době soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Dodatek k otázce 6.

A. — Dotazník,
týkající se přijetí návrhu úmluvy o nucené práci.

Dotazník
o pracovní době soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Dodatek
k dotazníku o pracovní době soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.