NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Č. 6913.

Státní zaměstnanci. — Učitelstvo. * Srážka přídavku na děti, nařízená pro výpočet jednotného drahotního přídavku §em 5, odst. 1 zák. z 20. prosince 1922 č. 394 Sb., je provedena již v sazbách tohoto jednotného drahotního přídavku uvedených v čl. 4. nař. z 15. února 1923 č. 34 Sb. a sub A vyhlášky z 19. června 1923 č. 132 Sb.
(Nález ze dne 25. listopadu 1927 č. 24762).
Věc: Adolf N. v M. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran výměry jednotného drahotního přídavku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l, jenž je ženat, otcem dvou dětí a jehož manželka je odbornou učitelkou v pensi, byl zařazen k 1. červnu 1922 do 3. platové stupnice 8. hod. třídy a od 1. srpna 1925 do 1. platové stupnice 7. hod. třídy. K jeho žádosti byl mu přiznán přídavek také na prvé dítě a to již od 1. ledna 1923, bylo však vysloveno a to výnosem zšr-y mor. z 9. ledna 1926, resp. z 15. února 1926, že sluší jednotný drah. přídavek dle ustanovení § 5 zák. č. 394/22 snížiti o částku, o kterou se zvyšují služební požitky přiznáním dětského přídavku také na prvé dítě tak, že st-li přísluší ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení a ve smyslu výn. min. fin. z 1. prosince 1925 jednotný drah. přídavek v době od 1. ledna 1923 do 31. března 1923 v roční částce 9144 Kč, od 1. do 30. dubna 1923 v roční částce 7315 Kč 20 h a od 1. srpna 1925 počínaje v roční částce 9360 Kč.
Rekurs st-lův byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodu uvedeného ve výn. zšr-y.
Stížnost shledal nss důvodnou.
Žal. úřad odvolal se k odůvodnění svého výroku na § 5 zák. č. 394/22. Podle tohoto předpisu zůstávají drahotní přídavky, mimořádné a nouzové výpomoci, stanovené předpisy v § tom uvedenými v platnosti, slučují se však v jednotný drah. přídavek, jenž se zmenšuje o obnos, o nějž se zvyšuje služné dle § 1, a o obnos, jenž dle § 4 připadá na děti. Aby se tudíž dospělo k cifře jednotného drah. přídavku, je nutno sečísti částky, jež připadaly dle předpisů platných 31. prosince 1922 na drah. přídavek, mimořádnou a nouzovou výpomoc a odečísti od tohoto součtu obnos 75% zvýšení služného a obnos přídavků na děti. Kolik činí takto, t. j. podle § 5 zák. vypočtený jednotný drah. přídavek, uvádí se, pokud jde o dobu od 1. ledna 1923 do 31. března 1923 v čl. 4. ví. nař. z 15. února 1923 č. 34 Sb. a pokud jde o dobu od 1. dubna 1923, sub lit. A. vyhlášky z 19. června 1923 č. 132 Sb.
Z toho plyne, že částky uvedené v čl. 4. nař. č. 34/23, resp. sub. lit. A. vyhlášky č. 132/23 nelze již o obnos přídavku na děti připadajícího snižovati, poněvadž jsou částky ty již skutečnou výslednicí onoho ciferního zjištění v § 5 zák. předepsaného a je tedy snížení ono v těchto částkách již obsaženo. Žal. úřad, sníživ jednotný drah. přídavek vypočtený dle § 5 zák. č. 394/1922 ještě o obnos přídavku na děti připadajícího, octl se v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 2127. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1250-1251.