NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 12881.

Samospráva obecní: * Při vzestupu hodnoty nad 600% vyměřuje se dávka z přírůstku hodnoty podle § 12 odst. 1 lit. B pravidel ve znění vlád. nař. č. 121/1926 Sb. z částky do 600% sazbou 5% a z částky přírůstku hodnoty převyšující 600% sazbou 25% (nikoli sazbou 5+25%).
(Nález z 29. dubna 1937 č. 12355/37.)
Věc: Město Liberec proti rozh. zem. úřadu v Praze z 31. října 1934 o dávce v přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním rozkazem z 18. března 1934 vyměřila rada města Liberce Heřmanu J. dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí z pře- vodu smlouvou trhovou z 23. ledna 1934 tak, že vyměřila 5% dávku z celého základu pro vyměření dávky a dalších 25% z částky přírůstku hodnoty převyšující 600% nabývací hodnoty. Zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím tento platební rozkaz zrušil z těchto důvodů: »Vlád. nař. č. 121/1926 Sb. nahradilo dosavadní odstupňování dávky dvojitou sazbou, a to 5% pro normální zisky a 25% pro zisky převyšující 600%, tudíž pro zisky abnormální. Předpis § 12 ve znění vlád. nař. č. 121/1926 Sb. nelze vyložiti tak, že se vypočítá dávka nejdříve z celého přírůstku, kterýžto výsledek se pak ještě zvýší o 25% z částky přesahující 600%. Paragraf 12 odst. B 1, mluvě o přírůstku nad 600%, má zřejmě na mysli, že pro tento přírůstek platí pouze sazba 25%. Pro jiný postup při vypočítávání dávky není opory v zákoně.«
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: — —
Na sporu jest otázka, vyměřuje-li se 5% dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti podle 1. odst. B § 12 dávk. prav. vlád. nař. č. 143/1922 Sb. ve znění vlád. nař. č. 121/1926 Sb. při vzestupu hodnoty nad 600% toliko z části přírůstku rovnající se 600% nabývací hodnoty zvětšené o přípočty podle § 8 prav., či z celého přírůstku tvořícího základ pro vyměření dávky.
Podle cit. předpisu činí dávka z přírůstku hodnoty v procentech z částky, která byla vzata za základ vyměření dávky, stal-li se nabývací převod před 1. lednem 1923, 5% při vzestupu hodnoty nad 5% až včetně do 600% nabývací hodnoty zvětšené o přípočty podle § 8; při vzestupu hodnoty nad 600% předpíše se mimo to 25% z částky přírůstku hodnoty převyšující 600%. Toto ustanovení učinilo průlom do dosavadního způsobu vyměřování dávky jednotnou procentní sazbou z celého základu pro vyměřování dávky a rozdělilo základ vyměření dávky (§ 11/3) na dvě části, z nichž první se rovná vzestupu 5%—600% nabývací hodnoty zvětšené o přípočty podle § 8 prav., druhá vzestupu nad tuto mez. Předpis ten nestanoví tedy 5% sazbu bez omezení, nýbrž omezuje ji — sleduje tu i dikcí normy dosavadní způsob vybírání dávky, která se stanoví sazbou podle procentního poměru nabývací hodnoty zvětšené o přípočty § 8 k základu vyměření dávky, — výslovně na část přírůstku rovnající se vzestupu hodnoty nabývací od 5% do 600%. Dlužno proto souditi, že 5% dávce není podroben celý přírůstek, nýbrž jen jeho část do výše 600% ceny nabývací. Ze slov »mimo to« nelze nic pro daný spor vytěžiti, neboť ta jen naznačují, že se při vzestupu hodnoty nad 600% vybírá dávka dvojí sazbou, t. j. jednak sazbou 5,% z části přírůstku do výše 600% ceny nabývací a jednak sazbou 25% z toho, co přírůstek 600% přesahuje. Názoru tomu svědčí i okolnost, že dosavadní maximální sazba dávky činila 25%, vlád. nař. č. 121/1926 Sb. nelze pak imputovati úmysl, sazbu tu zvyšovati na 30%, poněvadž zcela nepochybně sledovalo tendenci dávku spíše snížiti.

Citace:

Č. 12881. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 559-561.