NPD documents search: Právník, 71 (1932) - První italský právnický sjezd.

Č. 7345.

Stavební právo: Povinnost uvésti stavební objekt ve stav, odpovídající stav. konsensu, stíhá nejen stavebníka, ale i každého nástupce v držbě objektu toho, třebas povinnost není vyznačena v poz. knize a nebyla novým držitelem převzata.
(Nález ze dne 13. června 1928 č. 1355.)
Prejudikatura: Boh. A 6904/27.
Věc: Anna C. v D. proti zemskému správnímu výboru v Praze o udržování střešních žlabů. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: K oznámení Karla Sch., majitele domu čp..., provedl stav. úřad dne 18. září 1925 místní ohledání, při čemž zjištěno, že stěny a místnosti uvedeného domu na straně k domu st-lčinu jsou vlhké a vlhkostí poškozené, a závady ty že mají svou příčinu ve vadném stavu okapových žlabů. St-lka účast na ohledání tom odmítla. Karel Sch. dovolávaje se opisu protokolu o stav. komisi recte opisu stav. konsensu ohledně domu st-lčina z r. 1898, podle něhož dočasný držitel domu je povinen zříditi a v dobrém stavu udržovati řádné okapové roury na obytném i vedlejším stavení ve prospěch domu sousedního, navrhl, aby stav. úřad nařídil st-lce, aby okapové žlaby v náležité konstrukci a síle zřídila. Výměrem z 30. září 1925 vydal městský jako stavební úřad, opíraje se o zmíněný stav. konsens, st-lce navrhovaný příkaz. V podaném rekursu upírala st-lka stav. úřadu kompetenci, nařizovati jí, aby ve prospěch sousedního domu znovuzřídila okapové žlaby, které ostatně leží na zdivu sousedově, popírala, že by stav. konsens z r. 1898, který nebyl předložen ani v autentické formě, takovou povinnost stanovil, a namítala, že kdyby tomu tak bylo, povinnost ta by ji jako sing. sukcesorku, která domu toho bona fide nabyla, nepostihovala. Osk rozhodnutím z 6. ledna 1926 rekurs zamítla s odůvodněním, že měst. úřad své kompetence nepřekročil, nýbrž toliko trvá na tom, aby pravoplatný konsens z r. 1898 byl proveden. Zda tehdy stav. úřad svoji kompetenci překročil, je dnes bez významu. Další odvolání st-lky, v němž výslovně popírala pravost předloženého jí opisu zmíněného stav. konsensu, pozastavujíc se nad tím, že originál protokolu a konsensu se ztratil, bylo nař. rozhodnutí ze správných důvodů II. stolice zamítnuto.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
St-lka namítá, že i kdyby shora uvedená povinnosti ve stav. konsensu pro dům její byla bývala stanovena, nemohla by uplatňována býti proti ní jako právní sukcesorce stavebníka, která domu toho nabyla bona fide, o oné povinnosti nevědouc, a že ostatně otázka její povinnosti je otázkou práva soukromého, o níž by náleželo rozhodovati řádným soudům.
Těmto námitkám nss přisvědčiti nemohl.
Stav. konsensem se stanoví, za jakých předpokladů a modalit je existence určitého stav. objektu se stanoviska veř. zájmů přípustná. Neurčuje se jím tedy pouze právní posice stavebníka, nýbrž upravují se právní poměry stav. objektu a stanoví se, jakým požadavkům musí tento objekt vyhovovati, aby neodporoval stav. řádu. Z toho plyne, že povinnost, uvésti stav. objekt ve stav odpovídající stav. konsensu a v tomto stavu jej udržovati, nepostihuje pouze stavebníka, nýbrž každého, kdo — byť i jako singulární sukcesor — stane se právním nástupcem stavebníka v držbě objektu. Povinnost ta plyne z řádu stav., je povahy veřejnoprávní a stíhá každého právního nástupce v držbě objektu již ipsa lege, nejsouc podmíněna ani výslovným převzetím ani zápisem v knize pozemkové. (Srov. Boh. A 6904/27). Poněvadž pak jde o závazek práva veřejného, založený v řádu stavebním, jsou také výlučně úřady stavební povolány, aby jej proti vlastníku objektu uplatňovaly (§ 125 stav. ř.).
Byla tedy jen otázka, zda v daném případě povinnost st-lčina, nař. rozhodnutím zjištěná, má ve stav. konsensu z r. 1898 skutečně podklad.
— — — — — —

Citace:

č. 7345. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 813-815.