Č. 2430.

Administrativní řízení. — Obecní samospráva:
Není nezákonné ani vadné, neopatří-li obecní úřad v Čechách svoje vyřízení straně dodané poučením o opravných prostředcích.
(Nález ze dne 29. května 1923 č. 9313.)
Prejudikatura: Boh. 1562 a j. adm.
Věc: Antonín P. v B. proti zemskému správnímu výboru v Praze o včasnost opravného prostředku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Odvolání st-lovo z usnesení ob. zastupitelstva v B. z 10. března 1922 o prohlášení pěšiny přes pozemek st-lův za veřejnou, nebylo vyhověno výnosem osk v L. z důvodu, že odvolání jest opožděno.
Výrok ten byl potvrzen nař. rozhodnutím zsv-u.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
St-i ani v řízení správním ani ve stížnosti k tomuto soudu podané nepopírá, že odvolání z výměru ob. úřadu v B. z 13. března 1922 podal po uplynutí 14 denní lhůty v § 99 obec. zř. pro Čechy ustanovené. Vytýkal pouze, že usnesení ob. úřadu neobsahovalo poučení o opravných prostředcích a pokládaje poučení to za nezbytnou náležitost správních aktů úřadů autonomních, domáhal se zrušení onoho usnesení buď pro nezákonnost nebo pro vadu řízení. Také stížnost k tomuto soudu podaná obmezuje se na tuto jedinou námitku.
Nss nemohl v té příčině dáti stížnosti za pravdu. Není předpisu, který by stanovil, že rozhodnutí úřadů samosprávných jest opatřovati poučením o přípustnosti opravného prostředku, o lhůtě k jeho podání a o místě podacím. To přiznává sama stížnost.
Stížnost také souhlasí s názorem žal. úřadu, shodným s názorem druhé stolice, že zákon z 12. května 1896 č. 101 ř. z. o postupu při podávání opravných prostředků platí výlučně pro řízení před úřady politickými.
Přes to shledává nezákonnost, po případě vadnost řízení v tom, že v usnesení ob. úřadu z 13. března 1922 poučení o opravném prostředku chybělo, majíc za to, že udělení tohoto poučení je náležitost patřící k formální správnosti správního aktu, protože znalost předpisů o opravných prostředcích nemůže býti od strany žádána a u ní předpokládána. Názoru tomu nelze přisvědčiti.
Formální vadou řízení nemůže býti nedostatek právního poučení, když zákon takové poučení nepředpisuje.
Mínění, že by znalost předpisů o opravných prostředcích nemohla býti od strany žádána, jest právně mylné. § 99 zák. z 16. dubna 1864 č. 7 z. z. obsahuje předpis o lhůtě i místě podání pro opravné prostředky proti usnesením obecního zastupitelstva, zákon ten byl v zemském zákoníku náležitě vyhlášen, a dle § 2 o. z. o. nemůže se nikdo omlouvati neznalostí zákona řádně vyhlášeného.
Není proto nezákonným a nezakládá ani podstatnou vadu řízení administrativního, nebyl-li výměr obecního úřadu, kterým byl st-1 o usnesení obecního zastupitelstva vyrozuměn, opatřen poučením o opravném prostředku.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2430. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 171-172.