NPD documents search: Váž. tr., 16 (1934)

Čís. 634
.
Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Pletichy spáchané podloudným obchodem s mýdlem.
(Rozh. ze dne 10. prosince 1921, Kr I 20/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Hoře Kutné ze dne 1. prosince 1920, pokud jím byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro přečin § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnosti, dovolávající se důvodů čís. 5 a 9 a) § 281 tr. ř., nelze upříti oprávnění již s hlediska poslednějšího důvodu zmatečnosti. Zjištěno je, že obžalovaný koupil v lednu 1920 od firmy bratří V. v Praze celkem 8 beden mýdla, jež ještě v lednu a pak v únoru prodal dále dvěma konsumním družstvům a dvěma obchodníkům. V té době náleželo mýdlo k předmětům podléhajícím hospodářství vázanému. To vychází na jevo z nařízení ministerstva obchodu ze dne 25. srpna 1917, čís. 359 ř. z. resp. vyhlášky téhož ministerstva ze dne 25. srpna 1917, čís. 360 ř. z. a z nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. záři 1920, čís. 502 sb. z. а n., kterým teprve byl obchod mýdlem uvolněn. Prodavači mýdla směli je odebírati jen na odběrný list, vyhotovený příslušným politickým okresním úřadem (§ 8 nařízení čís. 359/17) a mohli proto nakoupili mýdlo dovoleným způsobem pouze prostřednictvím tukové ústředny. Obžalovaný nabyl však mýdla obejitím této přípustné cesty, tudíž způsobem podloudným. Podloudným byl však i prodej jeho, neboť jako kramář, jehož obchod obmezen jest dle řádu živnostenského na drobný prodej, směl prodati mýdlo jen spotřebitelům na výkazní lístky (mýdlenky), kdežto, on nakoupil zboží nikoli pro takovýto obchod, nýbrž k tomu cíli, by je jako překupník prodal dále se ziskem jiným obchodníkům. Obchodování obžalovaného nebralo se proto ani při nákupu ani při prodeji zboží těmi určitými cestami, které státní správa vzhledem k nedostatku předmětů potřeby, jaký právě byl zejména ohledně mýdla, v zájmu spotřebitelstva předepsala, a dlužno proto obchodování to nazvati pokoutním a podloudným, jež tím již stává se pletichou, trestnou podle § 11 čís. 4 zákona o lichvě, jakmile je způsobilé ceny předmětu potřeby zvyšovati. Že způsobilost tato zde byla, nemůže býti pochybno, uváží-li se, že cena válečného mýdla téže asi jakosti, jako bylo mýdlo, o něž se jedná, činila v drobném prodeji 5 K, kdežto obžalovaným bylo mýdlo prodáno za cenu několikanásobně vyšší. Z trestní sankce § 11 čís. 4 zákona o lichvě nejsou vyloučeny ani případy, kde třeba ojediněle a co do malého množství předmětů potřeby bylo se pouštěno do pletich, ježto zákon v příčině té nerozlišuje. Nevyžadujeť skutková povaha tohoto přečinu, by účinek trestné pletichářské činnosti jevil se nebo byl způsobilým, jeviti se ve vlivu na utváření se cen dotyčného druhu zboží na trhu vůbec, nýbrž vyžaduje se jen způsobilost závadného konkrétního jednání ceny zvyšovati. Okolnost, nalézacím soudem zdůrazněná, že ceny mýdla, o něž se jedná, byly nižší nežli ceny za mýdlo tehda všeobecně placené, je bez právního významu, poněvadž za směrodatné lze uznati jen ceny úředně stanovené a nikoli ceny obvyklé, jež jsou namnoze výsledkem snah předražovacích u využití mimořádných poměrů válkou vyvolaných. S hlediska § 11 čís. 4 zákona o lichvě nerozhoduje též, zda pachatel při závadném jednání něco pro sebe vyzíská; vyžadujeť skutková podstata pletich jen, aby jednání pachatelovo bylo způsobilým, zvýšiti ceny předmětu potřeby, V daném případě pak, kde bylo nedovoleně a neoprávněně obchodováno předmětem, vyloučeným z volného obchodování, nelze ostatně přiznati obžalovanému vůbec žádného zisku, an veškerý jeho zisk dlužno považovati za nepřípustný. Skutková podstata přečinu pletich ve smyslu citovaného místa zákona jest proto objektivně splněna, V subjektivním ohledu žádá se jen, by si byl pachatel vědom nedovolenosti svého jednání a pak toho, že činnost jeho měla způsobilost ceny předmětu potřeby stupňovati. V této příčině chybí však v rozsudku příslušná zjištění, kteréžto otázky, jsouce rázu skutkového, jsou vyhraženy toliko posouzení soudu nalézacího. Názor, že proto nelze mluviti o tom, že by se byl obžalovaný neoprávněně vmísil mezi výrobce a spotřebitele, poněvadž byl k obchodování mýdlem oprávněn a poněvadž 8 beden mýdla není takovým množstvím, by obchod obžalovaného mohl býti považován za velkoobchod, je právně mylným, neboť i osoba, mající živnostenské oprávnění k obchodování s určitým zbožím, může se zbytečně vsunouti do normálního přechodu takového zboží od výrobce ku spotřebiteli, a pojem řetězového obchodu nikterak nepředpokládá, by bylo obchodováno nějakým větším množstvím zboží, i ohledně řetězového obchodu schází v rozsudkových důvodech potřebné zjištěni, zda firma bratří V., od níž obžalovaný koupil mýdlo k dalšímu zciezní, byla jeho výrobcem, či je sama teprve pro svůj obchod zakoupila.

Citace:

č. 634. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 478-480.