NPD documents search: Váž. civ., 1 (1919)

Č. 11580.

Církevní věci. — Řízení správní. — Zdravotnictví (Slovensko): * Na povolení založiti nový hrob na místech kolem kostela ve smyslu § 121 zák. čl. XIV:1876 není nároku.
(Nález ze dne 5. prosince 1934 č. 22661.)
Věc: Zoltán T. v T. proti zemskému úřadu v Bratislavě o pohřbívání v kostelní ohradě.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 10. dubna 1932 nevyhověl okresní úřad v Tornale na základě § 121 zák. čl. XIV:1876 žádosti st-lově za povolení k pohřbívání zemřelých členů jeho rodiny v ohradě při kostele ev. ref. církve v T., a to na místě přiléhajícím k severní stěně kostela, které by bylo ohraženo, s odůvodněním, že v této ohradě se — mimo rodinnou hrobku žadatelovu, ve které se stále pochovává — za posledních 30—40 let nepochovávalo a podle posudku okresního lékaře jest pohřbívání na tomto místě z ohledů veřejně zdravotních nepřípustné.
Výměrem ze dne 12. září 1932 nevyhověl zemský úřad v Bratislavě odvolání st-lovu a potvrdil nař. výměr z jeho důvodů. K vývodům odvolání podotkl toto: Ustanovení zák. čl. XIV:1876, týkající se hřbitovů, obsahují všeobecnou zásadu, že uvnitř obce nemají býti zakládány nové hřbitovy. Tato všeobecná zásada je prolomena ustanovením § 121 cit. zák. článku, které připouští pochovávání v kostelních ohradách, bylo-li v nich pochovávání dosud zvykem; ovšem vyžaduje se však v každém případě svolení vrchnosti, které může býti dáno jen tehdy, je-li to srovnatelno se zájmem veřejně zdravotním. Ustanovení to umožňuje tedy za určitých podmínek jakýsi stav trpěný, jakožto výjimku ze všeobecné zásady a vzhledem k tomu nepřipouští extensivního výkladu. Podle vyjádření obecní rady se v kostelní ohradě — mimo rodinnou hrobku — v posledních 30—40 letech nepochovávalo. Vyhovění žádosti by znamenalo povoliti pochovávání v místě, kde se dosud nepochovává, což odporuje zřejmě intenci zákona. Otázku, zda pochováváním by byly ohroženy veřejné zdravotní zájmy, posuzuje úřad podle volného uvážení, řídě se při tom místními poměry a intencí zákona.
O stížnosti uvážil nss toto:
Podle § 2 zákona o ss rozhoduje nss ve všech případech, ve kterých někdo tvrdí, že nezákonným rozhodnutím neb opatřením správního úřadu byl poškozen ve svých právech. Vzhledem k tomuto zákonnému ustanovení jest předpokladem úspěšné stížnosti, aby konkrétním rozhodnutím neb opatřením správního úřadu bylo porušeno právo určitého subjektu, založené platným právním předpisem.
Nař. rozhodnutí opírá se o ustanovení § 121 zák. čl. XIV:1876 o úpravě zdravotnictví. Podle § 121 cit. zák. může se v kostelích již jsoucích, které leží v městech a vsích, a na hřbitovech kolem těchto kostelů jsoucích, na nichž pohřbívání mrtvol bylo dosud skutečně zvykem, v budoucnosti pohřbívati s úředním schválením a toto schválení může býti uděleno jen tehdy, když se pohřbení může státi se zachováním veřejných zdravotních zájmů. Podle tohoto ustanovení jest tedy pohřbívání v kostelích a na hřbitovech kostelních, ležících uvnitř měst a vsí, zásadně zakázáno a smí býti úřadem výjimečně dovoleno, když tam pohřbívání bylo dosud obvyklé a pokud se to nepříčí veřejným zájmům zdravotním.
Ustanovením tímto dává se úřadu zdravotnímu směrnice, jak postupovati jest, žádá-li někdo za udělení tohoto výjimečného povolení. Ze slov »může« se pohřbívati a »může« schválení býti uděleno v souvislosti se zásadním, zákazem pohřbívání mrtvol v kostelích a na hřbitovech kolem kostelů ležících uvnitř měst a vsí, plyne, že jest ponecháno volnému uvážení úřadu povolení uděliti či odepříti a tedy ani, když budou dány předpoklady pro udělení povolení, není úřad povinen povolení toto uděliti. Neposkytuje tedy ustanovení toto straně nároku na udělení povolení a nemůže proto odepřením takového povolení býti zasaženo do subjektivních práv strany. Může-li však úřad povolení odepříti vůbec, může je odepříti také z určitých důvodů a nemůže-li býti zasaženo do subjektivních práv strany odepřením povolení vůbec, nemůže do jejích práv býti zasaženo ani odepřením povolení z určitých důvodů. V konkrétním případě odepřel žal. úřad uděliti st-li povolení k pohřbívání kolem kostela z ohledů veřejného zdravotnictví. St-l vytýká tomuto rozhodnutí vady řízení a nezákonnost. Vady řízení spatřuje v tom, že žal. úřad, převzav důvody výměru prvé stolice, opřel svůj výrok jedině o dobré zdání úředního lékaře, aniž uvedl, které ohledy veřejného zdravotnictví to jsou, jež brání pohřbívání kolem kostela — v ohradě kostelní. Nemá-li ale podle toho, co řečeno, st-l nároku na udělení povolení vůbec, pak nebylo nař. rozhodnutím zasaženo do jeho subjektivních práv ani odepřením povolení z ohledů veřejného zdravotnictví, aniž byly tyto ohledy zvláště uvedeny. Neshledal proto nss, že by nař. rozhodnutí bylo stiženo vadou řízení nebo nezákonností a bylo stížnost zamítnouti pro bezdůvodnost.

Citace:

Č. 11580. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 611-613.