NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5809.

Ježto nedospělí nejsou odpovědni podle trestních zákonů (§ 1 zákona čís. 48/1931 Sb. z. a n.), je důvodem zmatečnosti podle čís. 9 a) § 281 tr. ř., byl-li mladistvý uznán vinným činem spáchaným za své nedospělosti.
Souběh předpisu § 127 tr. zák. s předpisem § 501 tr. zák. je možný.
Popřel-li nalézací soud souběh zákonů trestních, lze uplatniti důvod zmatečnosti podle čís. 10 § 281 tr. ř. v neprospěch obžalovaného jen tehdy, nebyl-li čin podřaděn pod nejpřísnější ustanovení zákona; to zle však jen s tím obmezením, že se zmateční stížnost státního zástupce domáhá podřadění toliko pod ustanovení, které je nejpřísnější; podřaděním pro nejpřísnější zákon je státní zástupce uspokojen a není přípustné, aby čin zůstal ještě podřaděn pod další souběžné trestní zákony.
(Rozh. ze dne 4. února 1937, Zm I 1240/36.)
Nejvyšší soud jakožto soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti žalobce mládeže do rozsudku soudu mládeže, jímž byl obviněný uznán vinným proviněními podle §§ 501, 516 tr. z. a § 3 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek z podnětu této zmateční stížnosti jakož i podle § 290 tr. ř. ve výroku o vině v celém rozsahu jako zmatečný a v důsledku toho též ve výroku o trestu a výrocích s tím souvisících, a uznal ihned ve věci samé právem, že obviněný, nar. 22. dubna 1921,...: A) je vinen, že v roce 1935 po 22. dubnu v Ž. vícekráte vykonal soulož s ..., narozenou dne 22. dubna 1923, tedy s osobou ženskou, která nedokonala ještě čtrnáctý rok svého věku, čímž spáchal provinění podle § 127 tr. z., a § 3 zák. č. 48/1931 Sb. z. a n.... B) Naproti tomu zprostil nejvyšší soud obviněného podle § 259, čís. 2 tr. ř. od žalobního návrhu, že od května 1934 do 22. dubna 1935 v Ž. vícekráte vykonal soulož se svou plnorodou sestrou, narozenou 22. dubna 1923, tedy s osobou ženskou, která nedokonala ještě čtrnáctý rok svého věku, a že těmito smilnými činy hrubě urazil mravopočestnost a stydlivost způsobem budícím veřejné pohoršení, čímž prý spáchal provinění podle §§ 127, 501, 516 tr. z. a § 3 zák. čís. 48/1931 Sb. z. a n.
Z důvodů:
Podle zjištění nalézacího soudu prováděl obviněný, narozený dne 22. dubna 1921, soulože se svojí sestrou, narozenou dne 22. dubna 1923; to se stalo a) v květnu 1934 v lese v přítomnosti jiných hochů, b) několik dní na to v bytě, a konečně c) dvakráte v roce 1935 o školních prázdninách a na podzim v přítomnosti jiných hochů.
Obviněný dosáhl věku čtrnácti roků teprve dne 22. dubna 1935; spáchal tudíž činy pod a), b) v době, kdy byl nedospělý. Ježto nedospělí nejsou odpovědni podle trestních zákonů (§ 1 zák. čís. 48/1931 Sb. z. a n.), trpí napadený rozsudek zmatkem podle čís. 9 a) § 281 tr. ř., který nebyl sice uplatňován, avšak k němuž bylo nutno přihlížeti podle § 290, odst. 1 tr. ř. z úřední povinnosti.
Nalézací soud shledal v činnosti obviněného (spadající v dobu po 22. dubnu 1935) skutkovou podstatu provinění podle §§ 501, 516 tr. z., popřel však souběh těchto ustanovení s § 127 tr. z., ježto byl toho názoru, že čin obviněného — třebaže jinak měl všechny náležitosti skutkové podstaty podle § 127 tr. z. — nelze pod toto ustanovení podřaditi se zřetelem na osoby, mezi kterými k onomu jednání došlo a které trestní zákon činí zodpovědnými ve smyslu zvláštního ustanovení předpisu § 501 tr. z. Tento výklad zákona je však pochybený. Nalézací soud si patrně neuvědomil, že předpis § 501 tr. z., stíhající smilstvo mezi plnorodými sourozenci vůbec, právně nevyčerpává zcela ten skutek, kde se pachatel svým jednáním dotýká ještě dalších hodnot zákonem chráněných a svým činem je ohrožuje. Vykazuje-li trestné jednání obžalovaného právně znaky též jiného trestného skutku než onoho ve smyslu § 501 tr. z. a byla-li takto mravnost zákonem chráněná porušena obžalovaným ve více směrech, nastává souběh několika provinění, v souzeném případě podle § 501 tr. z. a podle § 127 tr. z.
Bylo proto přisvědčiti zmateční stížnosti žalobce mládeže, vytýkající tuto hmotněprávní vadnost názoru nalézacího soudu s hlediska důvodu zmatečnosti podle čís. 10 § 281 tr. ř.
Popřel-li nalézací soud souběh zákonů trestních, lze uplatnili tento zmatek v neprospěch obviněného jen tehda, nebyl-li čin podřaděn pod nejpřísnější ustanovení zákona; to lze však jen s tím obmezením, že se zmateční stížnost státního zástupce domáhá podřadění toliko pod ustanovení, které je nejpřísnější (rozh. čís, 2728 Sb. n. s.); podřaděním pod přísnější zákon je státní zástupce uspokojen a není přípustné, aby čin zůstal ještě podřaděn pod další souběžné trestní zákony (rozh. čís. 2771, 4775 Sb. n. s.).
Ježto se zmateční stížnost v souzeném případě domáhá podřadění činu pod nejpřísnější zákonné ustanovení (§ 127 tr. z.) z oněch, jichž lze na čin obviněného použiti (§§ 127, 501, 516 tr. z.), je sice uplatnění zmatku podle čís. 10 § 281 tr. ř. přípustné, avšak v rozsahu, že lze uznati toliko na skutkovou podstatu provinění podle § 127 tr. z., nikoli však zároveň podle §§ 501, 516 tr. z.

Citace:

čís. 5809. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 83-85.