NPD documents search: Váž. civ., 21 (1939)

Čís. 17210.

Účinky postupu přednosti, nejsou-li ustupující a předstupující právo přímo za sebou.
(Rozh. ze dne 7. února 1938, R II 535/38.)
Srov. rozh. č. 12942 Sb. n. s.
Rozvrhuje nejvyšší podání, za které byl exekučně prodán dům s pozemky, přikázal exekuční soud přihlášenou pohledávku 17567 Kč 70 h hypotekární věřitelce Koutribučenské záložně v H., které postoupil přímo jí předcházející Engelbert M. přednost před svým právem výměnku, který byl oceněn na 39600 Kč, a další přihlášené pohledávky Dr. Josefu D., Dr. Ottovi B. a zbytek firmě M., pivovar v P. Prví dva věřitelé rovněž měli postoupenou přednost před uvedeným právem výměnku, ale následovali až za Dr. Otto B. Rekursní soud přikázal na rekurs firmy M., pivovaru v P., celou jeho přihlášenou pohledávku a důsledkem toho Josefu D. (resp. jeho nadzástavním věřitelům) na jeho pohledávku 24483 Kč 80 h v mezích výměny Engelberta M. zbytek nejvyššíího podání 15356 Kč 85 h, takže Josef D. i se zbytkem a Dr. Otto B. úplně vyšli na prázdno. Důvody: Napadeným rozvrhovým usnesením byl stěžovateli přikázán zbytek nejvyššího podání 11984 Kč 61 h v pořadí pohledávky Josefa D. Rekurs jest částečně oprávněn. Podle § 216 ex. ř. jest přikázati pohledávky podle knihovního pořadí. Podle vyjádření o postupu přednosti č. d. 876/22 ze dne 21. dubna 1932 a postupní listiny č. d. 2961/32 ze dne 3. listopadu 1932 přísluší pohledávce firmy M. pivovaru v P. přednost před pohledávkou Josefa D. a byla proto tato pohledávka přikázána v pořadí jí příslušejícím.
Nejvyšší soud přikázal Dr. Ottovi B. 5093 K 19 h a Josefu D. resp. jeho nadzástavním věřitelům na místo přikázaných 15356 K 15 h jen částku 10263 K 66 h.
Důvody:
Již v rozhodnutí č. 12492 Sb. n. s. bylo vyloženo, že měla-li předstupující hypotéka pořadí ihned za ustupujícím právem, platí pro postup přednosti ustanovení § 46 třetí dílčí novely k obč. zák. a že předstupující právo nabývá pořadí ustupujícího práva bez omezení, takže jde o úplnou výměnu míst s absolutním účinkem, jako by přestupující právo již od počátku bylo na místě odstupujícího práva a toto právo na místě práva předstupujícího. Bylo proto v souzeném případě přikázati napřed nehledíc na hodnotu ustupujícího výměnku pohledávku kontribučenské záložny. Co se však týká ostatních knihovních věřitelů, kteří následují až za pohledávkou stěžovatele, nastoupily jejich pohledávky podle § 47 třetí dílčí novely k obč. zák. v mezích hodnoty výměnku 39600 K a ustupující právo výměnku nastoupilo proto pak v rozsahu těchto pohledávek, kterým byla postoupena přednost až za věřitele, kteří měli pohledávky mezi výměnkem a předstupujícími právy. Podle toho jest knihovní stav takový, že v pořadí výměnku nastoupila napřed pohledávka Dr. Josefa M. celkem 2797 K 10 h, pak pohledávka Josefa D. úhrnem 24488 K 80 h a konečně pohledávka stěžovatele celkem 5093 K 19 h. Když na pohledávku Josefa D. byla přikázána částka 19456 K 15 h pivovaru, kterému zase Josef D. postoupil přednost, zbývalo pro Josefa D. v postoupeném pořadí výměnku ještě 5032 K 65 h, a za ním měla býti přikázána v pořadí výměnku hned pohledávka stěžovatele.

Citace:

Rozhodnutí č. 2440. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 539-541.