Čís. 13839.


Zákaz zcizení podle § 364 c) druhá věta obč. zák. mající účinek věcný a působící i proti třetí osobě, není dotčen předpisy konkursního řádu. Bez souhlasu oprávněné osoby nelze povoliti soudní prodej ani podle §§ 121, 122 konk. ř.
(Rozh. ze dne 12. října 1934, R II 419/34.)
K návrhu správce konkursní podstaty povolil soud prvé stolice soudní prodej nemovitostí úpadcových, na nichž vázl zákaz zcizení ve prospěch Cyrila K-a, otce úpadcova. Rekursní soud vyhověl rekursu Cyrila K-a a zamítl návrh na soudní prodej nemovitostí Důvody: Pro rekurenta jest na nemovitostech, jichž soudní prodej byl správcem konkursní podstaty navržen a napadeným usnesením povolen, podle knihovního výpisu zapsán zákaz zcizení a zadlužení. Rekurent Cyrill K. jest otcem úpadce Františka K-a. Z toho plyne, že zákaz zcizení a zadlužení byl založen mezi osobami v § 364 písm. c) obč. zák. jmenovanými. Protože zákaz jest knihovně zapsán, působí proti třetím osobám a nepozbývá účinnosti ani za konkursního řízení, které není než generální exekucí. Zákaz zcizení brání nejen dobrovolnému, nýbrž i exekučnímu prodeji. Jest tedy zákaz zcizení v souzeném případě překážkou povolení soudního prodeje nemovitostí.
Nejvyšší soud nevyhověl do volacímu rekursu správce konkursní podstaty.
Důvody:
Poněvadž zákaz zcizení podle § 364 c) druhá věta obč. zák. mající účinek věcný a působící i proti třetí osobě, není předpisy konkursního řádu nijak dotčen, nelze bez souhlasu oprávněné osoby povoliti soudní prodej ani podle §§ 121, 122 konk. ř., jak správně dolíčil rekursní soud.
Citace:
Čís. 13839. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 185-186.