Č. 2666.


Dávka z přírůstku hodnoty: I. Neodpoví-li spoluvlastník na dotaz jemu dodaný podle § 17 dávk. řádu z r. 1920, nastane prekluse nejen vůči němu, ale i vůči ostatním spoluvlastníkům. — II. Při určení nabývací ceny nelze přihlížeti k nákladům učiněným před 1. lednem 1903.

(Nález ze dne 20. září 1923 č. 3112.) Prejudikatura: Boh. 114 adm.
Věc: Josef a Kristina D. na Král. Vinohradech proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:----
Vyměřující úřad dle § 17 d. ř. z r. 1920 zpravil podávající manžely do rukou Josefa D. výměrem z 11. listopadu 1921 o tom, že míní pro vyšetření přírůstku vzíti za základ částku 20 300 K jako obecnou hodnotu nemovitostí ..... v den 1. ledna 1903 a poučil je, že se mohou do 14 dnů o této hodnotě vyjádřiti a že, nedojde-li vyjádření v této lhůtě, bude strana považována za souhlasící. Ježto se strana během dané lhůty nevyjádřila, nastala mlčky dohoda ohledně hodnoty nabývací per 20 800 K k 1. lednu 1903.
Prekluse tato vztahuje se nejen na Josefa D., nýbrž i na spolumajitelku Kristinu D., ježto dle § 16, odst. 4 d. ř. z r. 1920 jsou spoluvlastníci nemovitosti povinni uvésti již v oznámení společného zmocněnce, jinak jest úřad oprávněn pokládati kteréhokoliv spoluvlastníka za zmocněnce ostatních; není proto odůvodněna námitka, že ohledně Kristiny D. nenastala dohoda v příčině hodnoty nabývací 20 800 K z důvodu, že jí výměr z 11. listopadu 1921 doručen nebyl, a že měl žal. úřad bez ohledu na obsah výměru toho vzíti zřetel k nákladům učiněným před 1. lednem 1903 uvedeným v odvolání podaném z platebního rozkazu vyměřujícího úřadu; při tom sluší podotknouti, že k nákladům učiněným před 1. lednem 1903 při určení nabývací ceny vůbec nelze přihlížeti, jak vysloveno bylo ve mnoha nálezech tohoto soudu ku př. nálezem Boh. 114 adm.....
Mylný jest též názor ve stížnosti projevený, že úřad měl vzíti zřetel k vyjádření Josefa D. (žádosti o lhůtu) a že týž oprávněn byl ještě dodatečně oznámiti své námitky proti oceňovacímu výměru inspektorátu, ježto vyjádření jeho došlo ještě dříve, než byl platební rozkaz inspektorátu vydán.
Náhled tento příčí se ustanovení § 17, odst. 3, že dávku jest vyměřiti na základě hodnot úředně předpokládaných, neprojeví-li strana ve stanovené lhůtě, že s oceněním hodnoty, které jí bylo úřadem vyměřujícím oznámeno, nesouhlasí; uplynutím lhůty nabývá tedy úřad práva, aby bez ohledu na pozdější vyjádření strany vyměřil dávku na základě hodnot jím předpokládaných.
Nesprávný jest též názor stížnosti, že dlužno kauci per 40 K složenou ke krytí poplatku za upotřebení silnice, vedoucí od domu k dráze pokládati za náklad sloužící k trvalému zvýšení hodnoty nemovitosti, ježto nejde tu o náklad učiněný k trvalému zvýšení hodnoty nemovitosti ve smyslu § 8 č. 1 d. ř. z r. 1920, nýbrž o poplatek za upotřebení silnice.....
Citace:
č. 2411. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 142-144.