NPD documents search: Váž. tr., 5 (1923)

Čís. 14350.

Drogista může býti soutěžitelem lékárníka, i když není oprávněn k prodeji léčiv, o něž jde.
(Rozh. ze dne 4. května 1935, R I 331/35.)
Žalovaný (drogista) prodával specielní léčiva vyhražená lékárnám, některá prodával i pod cenou, a prodával dále i léčiva, jejichž výdej jest vázán na lékařský předpis. Žalobce (lékárník) domáhá se žalobou, by žalovaný byl uznán povinným upustiti od tohoto prodeje léků a nahraditi mu vzešlou škodu. Prvý soud zamítl žalobu. Z důvodů: Neoprávněné přenechání léků bylo stiháno ještě před platností zákona o nekalé soutěží podle ustanovení § 354 tr. zák. a bylo vyhrazeno stíhání jednak správním úřadům a jednak soudům z důvodu, že při prodeji léčiv jde o zájem veřejný a nikoli soukromoprávní. Nelze proto na posouzení poměrů mezi lékárníky a drogisty použíti ustanovení zákona proti nekalé soutěži z 15. července 1927 čís. 111 sb. z. a n. Žalobci bylo a jest vy¬ hrazeno, aby se proti opětování prodeje léčiv se strany žalovaného hájil' a dovolával ochrany jednak u soudu a jednak u správního úřadu, avšak ochrany podle zákona proti nekalé soutěži se dovolávali nemůže, ač žalovaný byl v případech zjištěných okresním úřadem v N. B. soutěžitelem podle § 46 cit. zák., neboť prodával zboží téhož druhu. Odvolací soud zrušil rozsudek prvého soudu a vyhradiv svému usnesení právní moc uložil soudu nové jednání a rozhodnutí. Důvody: Prvý soud má neprávem za to, že na posouzení poměru mezi lékárníky a drogisty nelze použiti ustanovení zákona proti nekalé soutěži, protože tu nejde o zájem soukromý, nýbrž veřejný. Ale to, že poměr ten jest upraven určitými normami správními a trestními, nevylučuje ještě platnost zákona o nekalé soutěži na něj, pokud jsou tu podmínky pro to podle tohoto zákona. Ochrana tohoto zákona propůjčena jest zpravidla tolika soutěžitelům. Soutěžitelem může býti jedině podnikatel (§ 46). Jím jest i drogista i lékárník (srov. Skála »Nekalá soutěž« str. 32). Ochrany zákona nemohou se dovolávati podniky, které byly úřady zakázány, ani živnosti se zbožím nebo výkony zakázanými, ale samy podléhají mu co do civilní i trestní odpovědnosti jako jiné dovolené podniky (tamže na str. 33). Tak nemohl by se ho s úspěchem dovolávali drogista proti lékárníkovi, pokud jde o prodej léčiv vyhrazený lékárnám, ale smí se ho dovolávati lékárník proti drogistovi, pokud jde o prodej takových léčiv, třebas jest lékárník v tom směru chráněn i jinými zákony a nařízeními (tamže na str. 314 pozn. 106, Haman »Nekalá soutěž« str. 6, Rosenthal »Wetbewerbgesetz« § 3 pozn. 30, § 1 pozn. 62 K). Okolnost, že určité jednání je trestné, nevylučuje, aby nebylo stíháno též soukromoprávně jako nekalá soutěž, jsou-li pro to předpoklady v zákonu o nekalé soutěži stanovené. Neoprávněný výkon živnosti (podniku) vůbec nebo v určitém směru netvoří sám o sobě skutkovou podstatu nekalé soutěže, ale, jestliže takový podnikatel při provozu v hospodářském styku prohřeší se proti zákonu proti nekalé soutěži, nemůže ho nedostatek právního základu jeho podniku omluvili. Ochrana patentová a vzorková nevylučuje rovněž ochrany podle zákona proti nekalé soutěži. Totéž platí o ochraně známek a ochraně podle zákona proti nekalé soutěži. Ochrana podle tohoto zákona není tedy obmezena na případy jinak nechráněné (čís. 10820, 13472, 13550, 13670, 13672 sb. n. s.). I je-li tu zájem veřejný a ochrana jeho, může tu býti i zájem soukromý a ochrana jeho. Že žalovaný byl soutěžitelem žalobcovým, uznal prvý soud sám. Jest nyní na něm, aby zjistil podlé tvrzení stran, zdali tu jsou i ostatní podmínky pro použití cit. zákona bez ohledu na jinou ochranu práv žalobcových.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Žalovaného jest považovati za soutěžitele žalobcova. K pojmu soutěžitele podle § 46 zák. čís. 111/27 sb. z. a n. stačí, když osoby přicházející v Úvahu jako soutěžitelé, jsou činné ve stejném nebo podobném hospodářském oboru (rozh. čís. 11755 sb. n. s.). Žalovaný byl svým jednáním, pro které byl potrestán výměrem okresního úřadu v N. B. ze dne 5. května 1934, soutěžitelem žalobcovým, neboť prodával ve své drogerii přípravky, jichž prodej jest vyhrazen lékárnám, a tím soutěžil se žalobcem. Okolnost, že tak činil proti právním předpisům, nemá pro posuzování jeho jednání s hlediska zákona o nekalé soutěži právního významu. Takové jednání se stíhá podle zvláštních — veřejnoprávních — předpisů, a bylo stíháno už před vydáním zákona o nekalé soutěži. Proviní-li se živnostník (podnikatel), jehož podnik nemá právní podklad podle příslušných správních předpisů, v hospodářském styku i proti zákonu o nekalé soutěži, není mu tento nedostatek na omluvu (rozh. čís. 12820 sb. n. s.) a nezbavuje ho objektivní soutěžní způsobilosti, ani možnosti soutěže.

Citace:

Čís. 14350. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 385-387.