Čís. 1913.
V řízení rozvrhovém po vnucené dražbě nemovitosti nemůže soud posuzovati správnost vyměření a výši poplatků z převodu. I zkrácený převodní poplatek požívá výsadního pořadí.
(Rozh. ze dne 11. října 1922, R I 1094/22.)
K rozvrhu výtěžku vnucené dražby nemovitosti přihlásil berní úřad ve výsadním pořadí převodní poplatek 1200 K a zkrácený převodní poplatek 525 K. Knihovní věřitelé podali odpor proti řádnému převodnímu poplatku, pokud přesahoval 750 K, proti zkrácenému převodnímu poplatku pak vůbec, tvrdíce v onom směru, že převodní poplatek nemůže vzhledem k ceně nemovitosti činiti více než 750 K, v druhém směru pak, že zkrácený poplatek nepožívá výsadního pořadí. Exekuční soud přiznal ve výsadním pořadí pouze 750 K, rekursní soud pak ku stížnosti finanční prokuratury celý řádný převodní poplatek i zkrácený převodní poplatek. Důvody: Zamítnutí návrhu berního úřadu na přikázání převodního poplatku 1200 Kč co do částky, přesahující 750 Kč, a na přikázání přihlášeného zkráceného převodního poplatku 525 Kč nestalo se právem. Soud prvé stolice odůvodnil zamítající rozhodnutí ohledně převodního poplatku, přesahujícího 750 Kč, předpisem § 210 ex. ř., který stanoví závazek přihlašujícího, doložiti přihlášku listinami, když není závazek patrným z knihy pozemkové. Soud rekursní sice sdílí zásadně stanovisko, že i úřady veřejné, vymáhající veřejné dávky, nejsou vyňaty z příkazu § 210 ex. ř. přes to však nesdílí právního názoru prvého soudu proto, že odpor knihovních účastníků nevytýká nedostatek listinného dokladu, nýbrž pouze ohražuje se proti výši přihlášeného poplatku, který prý nemůže činiti více než 750 Kč. Odpor z tohoto důvodu nemohl rekursní soud uznati odůvodněným, poněvadž dle § 6 poplatkového zákona nepřísluší vůbec soudu zkoumati správnost výměry. Poněvadž přihláška byla podána včas po rozumu § 172 poslední odstavec ex. ř. a podle přihlášky jedná se o převodní poplatek z trhové smlouvy ze dne 13. září 1920, kterou koupili vydraženou nemovitost nynější dlužníci, poplatek tento je přesně číselně udán penízem 1200 Kč, není zákonné překážky, aby se nepřikázal tento celý přihlášený poplatek z převodu nemovitosti vydražené, kdyžtě mu dle § 72 popl. zák. přísluší právo výsadní. Proto byl odpor knihovních účastníků zamítnut jako bezdůvodný a přikázán celý přihlášený převodní poplatek v pořadí výsadním. Pokud se týče přihlášeného zkráceného poplatku převodního 525 Kč, který je také knihovně zaznamenán na nemovitosti, dlužno tento zkrácený poplatek pokládati za součást řádného poplatku převodního. Výnos ministerstva financí ze dne 26. května 1857, čís. 11858 vylučuje z výsadnosti pouze poplatek, zvýšený cestou trestní, nikoli však poplatek pouze zkrácený, takže soud prvé stolice i v tomto směru nesprávně posoudil právně podstatu tohoto přihlášeného poplatku. Že poplatek tento není doložen v listině, jest samozřejmé, neboť nebyl dosud předepsán, a ustanovení § 210 ex. ř. na tento případ nelze použíti, ostatně byl i tento poplatek přihlášen po rozumu § 172 ex. ř. a jest z knihy pozemkové patrný.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacím stížnostem knihovních věřitelů.
Důvody:
Z protokolu o rozvrhu nejvyššího podání lze seznati, že knihovní věřitelé Bedřich K. a Dr. František V. vznesli proti přihlášce berního úřadu (č. ř. 8) odpor jednak co do výše řádného převodního poplatku přihlášeného částkou 1200 K, pokud přesahuje 750 K, jednak co do přikázání zkráceného převodního poplatku, účtovaného částkou 520 Kč, odůvodnivše odpor v ten rozum, že převodní poplatek z kupní ceny 15000 Kč nemůže činiti více než 750 Kč a že tak zvaný zkrácený poplatek nepožívá výsadního pořadí. Dle § 234 ex. ř. lze však hleděti v řízení rekursním jen k těm důvodům, které byly uplatňovány při odporu v rozvrhovém řízení. Z uvedeného plyne, že stěžovatelé, pokud jde o základní poplatek z převodu, odporovali jen jeho výši (§ 213 ex. ř.) a exekuční soud také odporu jejich vyhověl, přiznav bernímu úřadu jen část poplatku t. j. 750 Kč. Leč dle § 9 zákona ze dne 18. června 1901, čís. 74 ř. zák. není přípustno v soudním řízení posuzovati správnost vyměření a výši poplatků z převodu, poněvadž tato jest výlučně vyhražena úřadům finančním. (Srovnej též § 6 popl. zák. ze dne 9. února 1850, čís. 40 ř. zák.). Měl tedy exekuční soud říditi se přihláškou berního úřadu, kteráž co do povahy poplatku, jeho výše a vzniku z trhové smlouvy ze dne 13. září 1920 a tedy i, pokud jde o posouzení otázky přednostního práva, byla úplně jasnou, a také jí v tomto směru nebylo stěžovateli odporováno. Pakliže však exekuční soudce vyhověl odporům stěžovatelů, vzneseným jen proti výši poplatku a přikázal ve výsadním pořadí bernímu úřadu toliko část jeho 750 K, právem rekursní soud ku stížnosti finanční prokuratury změnil toto usnesení a přiznal bernímu úřadu v pořadí výsadním také zbytek účtovaného převodního poplatku v částce 450 Kč, poukázav správně k tomu, že přihláška berního úřadu byla ve smyslu ustanovení § 172, odstavec druhý ex. ř. podána včas, to jest před dražbou, čímž berní úřad pro tento převodní poplatek zajistil si přednostní pořadí, a že stěžovateli při rozvrhovém roku nebyl vznesen odpor proti přikázání tohoto převodního poplatku z důvodu, že poplatek není listinou doložen. Nelze proto k tomuto důvodu, teprve v řízení rekursním uplatňovanému, vůbec hleděti, jak již shora bylo zdůrazněno. Jsou proto dovolací stížnosti v tomto směru bezdůvodnými. Leč ani, pokud jde o tak zvaný zkrácený převodní poplatek, nelze stížnosti JUDra Františka V-a přisvědčiti, neboť tato zjevně snaží se zatemniti první povahu tohoto poplatku, který jako doplněk trhové ceny dle § 72 popl. zák. vázne na realitě a požívá výsadního pořadí. V přihlášce berního úřadu jest tento zkrácený poplatek účtován částkou 525 Kč a poukázáno také k tomu, že jest knihovně zajištěn. Neprávem tedy snaží se stěžovatel povahu tohoto zkráceného poplatku převodního zaměniti a ztotožniti jej s tak zvaným zvýšeným poplatkem, který, maje povahu pokuty, nepožívá ovšem výsadního pořadí na realitě. Přednostní zástavní právo převodního poplatku nemusí býti doloženo listinami, jak se stěžovatel domnívá, neboť se zakládá na zákonném ustanovení. Byly-li tedy jak řádný poplatek převodní 1200 Kč, tak i zkrácený poplatek z převodu 525 Kč v přihlášce výše zmíněným způsobem náležitě vysvětleny, když správnost vyměření nepřísluší soudu vůbec zkoumati — nebylo důvodu pochybovati o jich platnosti, ani způsobilosti, aby byly přikázány k zaplacení ve výsadním pořadí z výtěžku reality, jejímž převodem vznikly, když dle § 72 popl. zák. přísluší jim na tomto předmětu převodu zákonné přednostní právo zástavní.