Č. 3340.

Administrativní řízení. — Státní zaměstnanci: Ministerstvo financí není — pokud si rozhodování způsobem ve Sbírce zákonů a nař. vyhlášeným nevyhradilo — oprávněno přezkoušeti instančně rozhodnutí generálního finančního ředitelství v Bratislavě o pensijních nárocích býv. uh. finančního úředníka.
(Nález ze dne 10. března 1924 č. 4116.)
Prejudikatura: Boh. 1694 adm. a jiné.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
Předmětem sporu je záležitost pensijní a sice co se týče otázky převzetí pense st-lovy k tíži čsl. státu a zvýšení pense po smyslu nař. z 25. srpna 1921 č. 298 Sb.
O těchto sporných otázkách rozhodovalo nejprve gen. fin. řiditelství v Bratislavě, které ani svému rozhodnutí z 19. května 1922, odmítajícímu zvýšení pense st-lovy podle nař. z 25. srpna 1921 č. 298, ani svému rozhodnutí z 19. července 1922 odmítajícímu výplatu zálohy na pensi st-lovu k tíži rumunského státu, nepřipojilo žádného právního poučení, vycházejíc patrně z právního náhledu, že jeho rozhodnutí jsou konečná.
St-1 podal z obou zmíněných rozhodnutí gfř odvolání na žal. úřad, který o nich rozhodl po stránce meritorní a sice jako instance odvolací. Pokládal se tudíž žal. úřad v daném případě za oprávněna rozhodnutí gfř jako odvolací instance přezkoušeti.
Nař. ministra pro správu Slovenska z 30. prosince 1918 č. 12 Sb. z r. 1919, jímž se zřizuje gfř pro Slovensko, vymezujíc kompetenci tototo úřadu však stanoví, že mu přísluší veškerá finanční správa na území Slovenska, pokud nepatří do působnosti nižších úřadů a orgánů finančních a pokud nebude vyhrazena ministerstvu financí v Praze.
Poněvadž Sbírka zákonů a nařízení neobsahuje ohledně výplaty neb úpravy pensí dle předpisů později vydaných podobné výhrady ve prospěch min. fin. a žal. úřad to ani netvrdí, že výhrada taková se stala, dlužno míti za to, že dříve již cit. rozhodnutí gfř v pensijní záležitosti st-lově jsou konečná.
Je-li však tomu tak, pak ovšem nebyl žal. úřad oprávněn ve věci té meritorně rozhodovati a tím méně byl povolán, aby ve věci st-lově rozhodoval jako odvolací úřad. Když tedy žal. úřad přes to o pensijní záležitosti st-lově jako odvolací úřad rozhodoval, porušil zákon a jsou rozhodnutí jím vydaná zmatečná.
Ježto k porušení zákona toho druhu nutno přihlížeti z povinnosti ú-
řední, slušelo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss jako nezákonné.

Citace:

č. 3340. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 765-766.