NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Bonnard: Nauka Duguitova o právu a státu.

Čís. 4627.

Při služebné starší 18 let nebude zpravidla její věk o sobě pokládati za důvod ochrany podle § 132 III tr. zák.
(Rozh. ze dne 9. února 1933, Zm I 939/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 23. září 1931, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem z části dokonaného z části nedokonaného svedení ke smilstvu podle §§ 8, 132 III tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil témuž soudu nalézacímu, by o ní znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost obžalovaného jeví se býti důvodnou, pokud s hlediska čís. 9 a) § 281 tr. ř. uplatňuje, že rozsudek postrádá zjištění skutečností, odůvodňujících v souzeném případě zákonný znak »svěření« k dozoru po rozumu § 132, III tr. zák. Nejvyšší soud stojí důsledně na právním stanovisku, že pouhá jsoucnost služebního poměru sama o sobě nestačí k založení poměru zákonem (§ 132/III tr. zák.) předpokládaného, nýbrž že se vyžaduje, by buďto zaměstnavatel byl osobou k tomu povolanou pověřen dozorem nad služebnou, nebo by tu alespoň byly zvláštní okolnosti, jež by služebnou činily potřebnou zaměstnavatelova dozoru co do jejího mravního vývoje, z kteréhožto hlediska přicházejí v úvahu zejména: mladistvý věk služebné, její tělesná nebo duševní nevyspělost, její osobní povaha, skutečnost, že rodiče nebo jiné osoby, jimž v prvé řadě náleží pečovati o její mravní vývoj, nemohou na ni dozírati, a j. (rozh. n. s. čís. 3185, 4061, 4315, 4321). Rozsudek nezjišťuje, že, jak to tvrdila obžaloba, rodiče Anny W-ové dceru dali k obžalovanému do služby a tím ji svěřili jeho dozoru. Jinak odůvodňuje svěření to jen poukazem na mladistvý věk W-ové, která jako 17leté děvče k obžalovanému do služby vstoupila a jíž v době činu bylo 19 let. Ač nelze přesně vymeziti věk, až do kterého trvá ona potřebnost ochrany, podává se přece ze životní zkušenosti, že předpokládaná tu nezralost a tudíž mladistvý věk končí zpravidla dosažením 18. roku. Tomu odpovídá také stanovisko zákonodárce, jenž různé výhody trestněprávní, poskytované s hlediska věkové nevyspělosti, a různá opatření, sledující účel ochrany mládeže, váže alespoň převážně na nedokonaný 18. rok (srov. § 34 zák. čís. 71/1922, § 35 zák. čís. 50/1923, nařízení z 25. listopadu 1902, čís. 51 věstníku a posléze zejména zákon o trestním soudnictví nad mládeží čís. 48/1931). U děvčete, jemuž v rozhodné době bylo přes 18 let, nelze tudíž již bez všeho předpokládati takovou nedospělost, která by sama o sobě odůvodňovala potřebnost dozoru v ohledu mravním (sb. n. s. č. 4321). Nalézací soud nesměl se tedy spokojiti jen s poukazem na stáří Anny W-ové, nýbrž měl spíše zkoumati a zjistiti, zda snad Anna W-ová přes svůj věk nad 18, ba již i nad 19 let snad pro svoji tělesnou nebo duševní (mravní) nevyspělost neměla dostatečné porozumění pro význam a dosah smilných činů, k nimž byla sváděna, a nebo zda nebylo obžalovanému jako hlavě domácnosti snad z jiných nahoře příkladmo naznačených důvodů, přes její věk, překročivší pravidelnou hranici mladistvosti, podle všeobecných názorů životních bdíti nad jejím mravním chováním. Nalézací soud, odsoudiv obžalovaného pro zločin podle §§ 8, 132/III tr. zák., aniž zjistil zvláštní okolnosti, odůvodňující potřebnost dalšího dozoru nad mravním vývojem služebné starší již 18 let, zatížil tudíž rozsudek zmatečností podle čís. 9 a) § 281 tr. ř. Bylo tedy zmateční stížnosti podle § 5 zák. čís. 3/1878 ř. zák. za souhlasu generálního prokurátora ihned při neveřejné poradě vyhověti a uznati, jak se stalo, aniž nutno zabývati se dalšími vývody stížnosti.

Citace:

ČA.. Dr. Jaroslav Demel. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 3, s. 90-90.