^86

Čís. 10683.


Z toho, že zaměstnavatel opomenul příhlásiti zaměstnance k nemocenskému pojištění, nelze vyvozovati jeho povinnost, by hradil léčební náklady, jež na léčení pojištěncovo vynaložila třetí osoba.
(Rozh. ze dne 10. dubna 1931, Rv 1 578/30).
Žalobce domáhal se na žalovaném spolku náhrady nákladu, tvrdě, že žalovaný spolek opomenul svého zaměstnance, žalobcova syna, přihlásiti k nemocenskému pojištění a že důsledkem tohoto opomenutí byl žalobce nucen vynaložili na léčení onemocnělého syna náklady v žalobě uvedené, jichž zaplacení žádal na žalovaném spolku právě proto, že zanedbal svou přihlašovací povinnost.
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Zaměstnavatel jest sice povinen, by osoby u něho zaměstnané a pojistné povinnosti podléhající přihlásil u příslušné nemocenské pojišťovny způsobem naznačeným v §§ 17, 18 a 19 zákona ze dne 9. října 1924 čís. 221 sb. z. a n. v doslovu novely ze dne 8. listopadu 1928 čís. 184 sb. z. a n., ale zanedbání této povinnosti má jen následky uvedené v §§ 20 a 260 a) zmíněného zákona. Tím jsou škodlivé následky zanedbání přihlašovací povinnosti zaměstnavatelovy vyčerpány a nelze mu pro porušení ohlašovacích předpisů ukládati další povinnosti, zejména nelze z takového opomenutí vyvozovati povinnost zaměstnavatele, by hradil léčební náklady, které na léčení pojištěncovo vynaložila třetí osoba. V základě povinného nemocenského pojištění (§ 7 prvý odstavec zákona) má pojištěnec sám z příčiny onemocnění nárok jen proti nemocenské pojišťovně, nikoliv též proti zaměstnavateli, a náhrada léčebních nákladů nemůže býti přesunuta na zaměstnavatele ani tím, že je na místě nemocenské pojišťovny zaplatil někdo jiný (viz též rozhodnutí čís. 7142 a 8411 sb. n. s.).
Citace:
Čís. 10683. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 510-511.