Čís. 2103.

Předpisů exekučního řízení jest použíti při dražbě podle § 352 ex. ř. potud, pokud tomu nevadí zvláštní její povaha. Příklepu lze odporovati i dle ustanovení § 9 nesp. říz., nikoliv pouze dle § 187 ex. ř.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1922, R I 1291/22).
Při dražebním roku k prodeji domu za účelem nuceného rozdělení jeho spoluvlastnictví (§ 352 ex. ř.) učinil Dr. В. v zastoupení Ferdinanda C. a Václava H. tyto návrhy: 1. by povolena byla lhůta Dru В. k předložení plné moci Ferdinanda Č., 2. by přerušena byla dražba na půl hodiny, 3. by Václav H. byl připuštěn k podávání a mohl složiti vadium, 4. by Dr. В. byl připuštěn k podávání jako plnomocník Ferdinanda C. dle předložené mezi tím plné moci. 5. by zrušeno bylo řízení dražební. Exekuční soud návrhy zamítl. Navrhovatelé vznesli do zamítacího usnesení odpor pokud se týče rekurs, někteří z nich pak stěžovali si též do usnesení, jímž byl udělen příklep. Rekursní soud všechny stížnosti (odpor) odmítl jako nepřípustné. Důvody: Provedení dobrovolné dražby dle § 352 ex. ř. za účelem rozdělení společného vlastnictví nemovitosti dlužno předsevzíti dle předpisu §§ 272 až 280 pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. Dle § 272 nesp. říz., dlužno, pokud v patentu onom není stanovena zvláštní výjimka, při dobrovolné dražbě užiti ustanovení soudního řádu a předpisů dražebního řádu. Na místo předpisů soudního řádu nastoupily zákonem ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. zák. předpisy nyní platného ex. ř. Těchto předpisů ex. ř. dlužno při výkonu dobrovolné dražby užiti podpůrně, pokud dražební řád ze dne 15. července 1786, čís. 565 s. z. s. nemá zvláštních odchylných ustanovení. Platí tudíž při provedení dobrovolné dražby ustanovení §§ 133 až 239 ex. ř. podpůrně. Dle § 239 ex. ř. jest samostatný opravný prostředek rekursu proti usnesením, která byla za dražebního stání prohlášena, nepřípustným. Vzhledem k tomu slušelo stížnost Dra В-a a Václava H-a označenou jako odpor, dále rekurs Ferdinanda C. a Václava H. s dodatkem k němu jako nepřípustný odmítnouti. (§ 526 c. ř. s. a § 78 ex. ř.). Pokud se týče rekursu Ferdinanda С-a a Václavu H-a do usnesení ze dne 7. června 1922 o příklepu domu, jest tento rekurs rovněž nepřípustným. Rekursem lze odporovati jak do rozhodnutí, jímž příklep byl udělen, tak do rozhodnutí, jímž příklep byl odepřen (§ 187 ex. ř.). V tom i onom případě jest právo rekursní obmezeno, přísluší jednak jen určitým osobám, jednak jen z určitých důvodů. Kruh osob a důvodů, z nichž rekurs jedině jest přípustným, jest rozdílným dle toho, zda byl příklep udělen či odepřen. Proti usnesení, kterým příklep byl udělen, jsou oprávněni podati rekurs jen ti účastníci, kteří byli přítomni dražbě, kteří pro vady v § 184 ex. ř. uvedené před skončením dražby vznesly odpor a jichž práva udělením příklepu byla dotčena (§ 182, odstavec druhý ex. ř.). Těchto předpokladů zde není. Stěžovatelé byli přítomni dražbě, odporu však do příklepu před skončením dražby nepodali. Důsledkem toho nepřísluší stěžovatelům právo rekursu do usnesení o příklepu. (§ 187 ex. ř.).
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by, nehledě k odmítacím důvodům, o rekursech (odporu) znovu rozhodl.
Důvody:
Především nutno si uvčdomiti, že v tomto případě nejde o úkon nesporného řízení, nýbrž o nucený prodej domu, dvěma osobám společného, tedy o exekuční úkon podle § 352 ex. ř., při čemž jest sice použíti ustanovení §§ 272 až 280 cís. nař. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák., nikoliv však ostatních jeho ustanovení. Použití oněch ustanovení týká se jen provedení soudní dražby a, dovolává-li se císařský patent, pokud sám nestanoví výjimek, předpisů soudního řádu a dražebního řádu, jest použíti nyní platného řádu exekučního (§§ 133 až 239), ovšem jen potud, pokud to není na překážku podstatě dobrovolné dražby. Důsledkem toho ovšem nepřicházejí v úvahu ony předpisy exekučního řádu, jež slouží jedině к tomu, by byly chráněny zájmy určitých osob, jež jsou na exekučním řízení zúčastněny. Nelze proto odporovati příklepu jen za podmínek § 187 ex. ř., nýbrž dle § 9 nesp. říz. vůbec a neměl tudíž rekursní soud výtky dražebnímu řízení činěné, ať v odporu, ať v rekursech pominouti, poukázav na jich nepřípustnost dle exekučního řádu, ač o nich měl v nesporném řízení rozhodnouti (§ 2 čís. 5 a 7 cís. patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák.).

Citace:

č. 2103. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1210-1211.