Čís. 1912.
Účinnost sudiště dle § 88, odstavec druhý, j. n. není závislá na tom, že zboží bylo skutečně odesláno.
(Rozh. ze dne 11. října 1922, R I 1085/22.)
Žalobu o zaplacení kupní ceny, jež bylo předpokladem odeslání zboží, opřel žalobce co do místní příslušnosti v § 88, odstavec druhý j. n., ježto žalovaný přijal bez námitky fakturu obsahující doložku splatnosti a žalovatelnosti. Žalovaný namítl místní nepříslušnost soudu, ježto zboží dosud nebylo odesláno. Soud prvé stolice námitku místní nepříslušnosti zamítl, rekursní soud jí vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Žalobkyně tvrdí, že žalovaným u ní objednané zboží mělo býti po jeho zhotovení fakturováno a po zaplacení faktur odesláno, že faktury, opatřené doložkou splatnosti a žalovatelnosti po zhotovení zboží, jež jest dosud u ní na skladě, žalovanému zaslala, tyto však jím pozastaveny nebyly. Tím doznala žalobkyně sama, že faktura nebyla zaslána současně se zbožím, poněvadž zboží nebylo vůbec odesláno. Odeslání zboží jest však nutným předpokladem fakturové příslušnosti. Žádáť § 88 j. n. v odstavci druhém, by faktura došla současně se zbožím, anebo dříve než zboží. Došla-li později, není tu fakturové příslušnosti. Jest tedy odeslání zboží bodem, rozhodným pro posouzení fakturové příslušnosti. To plyne jasně i z konečného ustanovení § 88, odstavec druhý j. n., dle něhož není tu fakturové příslušnosti, když byla fakturovaná zásilka odmítnuta jako neobjednaná.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Hledí-li se k historickému vývoji § 88, odstavec druhý j. n., lze z materiálií seznati, že původní vládní osnova jurisdikční normy vůbec neobsahovala ustanovení o fakturním sudišti, že toto bylo pojato teprve do návrhu stálého výboru (mater. díl 1. str. 278), neobsahovalo však ještě věty, že faktura má býti zaslána zároveň se zbožím, nebo před jeho dojitím, která teprve komisí panské sněmovny byla do textu vsunuta a mělo se jí dle úmyslu zákonodárcova jen časově vymeziti odeslání faktury v ten rozum, že faktura, opatřená doložkou o splatnosti a žalovatelnosti v určitém místě, musí být zaslána nejpozději se zbožím, má-li založiti právní účinky soudu místa plniště dle § 88, odstavec druhý j. n. Stanoven tedy touto větou nejzazší termín pro dodání faktury příjemci, nebylo však vůlí zákonodárce, učiniti platnost fakturního sudiště závislou také na skutečném odeslání zboží prodatelem, nýbrž mělo býti uvedenou větou vyjádřeno, že přijetím faktury, opatřené doložkou, může se založiti soud místa plniště dle § 88, odstavec druhý j. n. jen tenkráte, když faktura byla doručena kupiteli dříve, než zboží, nebo nejpozději současně se zbožím. Ze zprávy stálého výboru pro reformu civilního řádu (mater. 1. ku § 91 j. n.) jest patrno, že fakturním sudištěm mělo se vyhověti hlavně zájmům vývozního obchodu, aby totiž vývozcům byla poskytnuta větší jistota, že dojdou zaplacení, když pohledávky jejich budou splatny a žalovatelny v tuzemsku. Tato výhoda měla by však pro ně cenu velmi problematickou, kdyby musili zboží do ciziny odeslati, chtějíce získati pro sebe fakturní sudiště. Kdyby byl chtěl zákonodárce založení fakturního sudiště podmíniti odesláním nebo dojitím zboží objednateli, byl by zajisté ustanovil lhůtu pro toto odeslání neb dojití zboží a odepřel právní účinky založení sudiště, kdyby lhůta zachována nebyla. Odpovídá tedy pravé vůli zákonodárcově jedině výklad, že příslušnost fakturního sudiště zakládá se již tím, že kupující, obdržev se zbožím, nebo ještě dříve fakturu, opatřenou doložkou o sudišti, jí neodporuje některým ze způsobů čl. 4. odst. 17 in fine novely o úlevách pro soudy a takto mlčky s návrhem prodatele souhlasí. Tato otázka soudní příslušnosti jest úplně nezávislou na smlouvě o koupi a dodání zboží a kupitel může se tu již rozhodnouti, zda chce doložku přijmouti, či odmítnouti, i když zboží v době doručení faktury mu ještě ani zasláno nebylo, ať již má prodávající pro neodeslání zboží důvod jakýkoliv. V tomto případě prvý soud zjistil, že faktury, o něž jde, byly opatřeny doložkou »splatno v L., žalovatelno v D.«, že faktury žalovaným po dojití nebyly pozastaveny co do vymíněného místa splatnosti a žalovatelnosti, a že žalovaný v době, kdy faktury obdržel, provozoval obchodní živnost. Nečinil-li tedy žalovaný proti fakturám, včas mu doručeným, námitek, pokud šlo o doložku splatnosti a žalovatelnosti, bylo jich přijetím sudiště ve fakturách uvedené právoplatně založeno, třebas dle trhové smlouvy bylo odeslání zboží činěno závislým na dřívějším zaplacení kupní ceny.