NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6760.

Vojenské věci: Jak jest provésti zařazení akt. důstojníka, který vyšel z řad voj. gážistů mimo hodn. třídu?
(Nález ze dne 30. září 1927 č. 19408.)
Prejudikatura: Boh. 6420/27 adm.
Věc: Emil L. v Košicích (adv. Dr. Lad. Wopršálek z Prahy) proti ministerstvu národní obrany o přeřazení.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l byl dnem 1. května 1924 z gážisty mimo hodn. třídy jmenován početním poručíkem a byl dnem svého jmenování přeřazen do požitků 9. hodn. tř. 2. plat. stupně se slov. výhodou. — Dne 26. ledna 1926 podal st-l rozklad, v němž brojil proti tomu, že jeho přeřazení se stalo na základě 2. odst. §u 37 vlád. nař. z 20. prosince 1923 č. 10. Sb. z r. 1924, ač mělo se státi dle §u 6 A 3 zák. z 19. března 1920 č. 195 Sb., a žádal, aby mu služ. doba byla propočítána dle tohoto posléze cit. předpisu a dle tohoto propočítání bylo provedeno jeho zařazení.
Nař. rozhodnutím vyslovilo mno, že žádosti st-lově nevyhovuje, poněvadž st-l byl z gážisty mimo hodn. třídu jmenován početním poručíkem dne 1. května 1924, tedy po 8. červnu 1922, a proto přísluší jej podle §u 37, odst. 2. vlád. nař. č. 10/24 ke dni jmenování přeřaditi do požitků hodn. třídy podle služného dosaženého před jmenováním důstojníkem. Ustanovení §u 6 A 3 zák. č. 195/20 se na st-le vůbec nevztahuje, poněvadž nebyl dne 1. ledna 1920 akt. důstojníkem z řad gážistů mimo hodn. třídy.
Stížnost podaná do tohoto rozhodnutí vytýká mu nezákonnost, vycházejíc z názoru, že ustanovení 2. odst. §u 37 vlád. nař. č. 10/24, na jehož základě bylo st-lovo přeřazení provedeno, odporuje předpisům § 6 A 3 zák. č. 195/20, jenž se sice dle svého znění vztahuje jen na ony osoby vojenské, které byly z gážistů mimo hodn. třídy jmenovány důstojníky již před účinností zák. č. 195, přece však, když cit. zák. č. 195/20 nemá ustanovení o tom, jakým způsobem jest prováděti přeřazení důstojníků jmenovaných z gážistů mimo hodn. třídy v době pozdější, obsahuje zásady závazné i pro prováděcí předpisy upravující přeřazení voj. osob, které byly z gážistů mimo hodn. třídy jmenovány důstojníky po dni účinnosti cit. zákona.
Stížnost tuto neuznal nss důvodnou.
St-l sám uznává, že ustanovení §u 6 A 3 zák. č. 195/20 upravuje přeřazení jen oněch akt. důstojníků vyšlých z řad gážistů mimo hodn. třídy, kteří akt. důstojníky byli již v den účinnosti zák. č. 195/20, t. j. v den 1. ledna 1920 a názor tento jest také ve shodě s právním názorem, jejž v této příčině vyslovil nss nál. Boh. 6420/27. Nemůže proto ustanovení 2. odst. § 37 vlád. nař. č. 10/24, které určuje způsob přeřazení akt. důstojníků, kteří se jimi (z gážistů mimo hodn. třídy) stali teprve v době od 9. června 1922, s ustanovením cit. § 6 A 3 zák. č. 195/20 býti v rozporu. Také ve skutečnosti není ustanovení cit. § 37 vlád. nař. č. 10/24 předpisem vydaným k provedení § 6 zák. č. 195/20, nýbrž — jak patrno z toho, že § 37 zařazen jest v části 2. s podtitulem: »K zák. č. 152/1923« — je předp. k provedení zák. č. 152/23, a to jeho čl. 12, zmocňujícího vládu, aby v mezích zásad obsažených v předpisech provádějících zákon č. 222/1920 započítala voj. gážistům čsl. vojska, vyžaduje-li to služ. zájem a mají-li potřebnou kvalifikaci, do postupu do vyšších požitků ony doby nebo jejich části, které dle dosavadních předpisů nebyly do tohoto postupu započítatelny.
St-l ovšem poukazuje k tomu, že zák. č. 195/20, jímž se nově upravují služ. požitky čsl. vojska, nemá žádného ustanovení o tom, jakým způsobem má býti prováděno přeřazení důstojníků jmenovaných z gážistů mimo hodn. třídy po dni účinnosti zák. č. 195/20, a v této skutečnosti spatřuje důvod pro vyslovený názor, že hlediska § 6 A 3 zák. č. 195/20 jest jako zásady použíti i pro přeřazení voj. osob, které z gážistů mimo hodn. třídy jmenovány byly důstojníky po dni 1. ledna 1920.
Vznášeje tuto námitku přehlíží st-l, že vzhledem k ustanovení 1. odst. § 5 cit. zák. č. 195/20 nebylo třeba zvláštního ustanovení, jeho nedostatek v zákoně č. 195/20 st-l spatřuje, neboť byl-li gážista mimo hodn. třídy jmenován důstojníkem po dni účinosti zák. č. 195/20, nabýval nároku na služ. požitky, odpovídající podle platných norem jeho postavení v hodn. třídě, do které byl jmenován. Byla tedy otázka, jakým způsobem jest u důstojníků jmenovaných z gážistů mimo hodn. třídy po dni účinnosti zák. č. 195/20 provésti převod do platových stupnic akt. důstojníků a voj. úředníků, zákonem tímto positivně vyřešena, a nelze pak již z tohoto důvodu spatřovati v ustanovení § 6 A 3 zásadu i pro budoucí přeřazení důstojníků jmenovaných z gážistů mimo hodn. třídy po dni 1. ledna 1920, a jest pak nerozhodno, že ustanovení 2. odst. § 37 vl. nař. č. 10/24 vybudováno jest na jiném zásadním podkladě než cit. ustanovení § 6 A 3 zák. č. 195/20.
Dle hlediska zák. č. 195/20 měl by tedy st-l, byl dnem 1. května 1924 jmenován početním poručíkem, pouze nárok, aby byl zařazen do platové stupnice odpovídající jeho postavení v hodn. třídě, do které byl jmenován. Nahoře cit. článkem 12. zák. č. 152/23, jímž doplněn byl zák. č. 195/20, bylo však vládě uděleno zmocnění, jehož obsah byl již v předu uveden. Provedením tohoto zmocnění jest právě § 37 vlád. nař. č. 10/24, a jedině na základě tohoto § 37 bylo možno, aby st-l jakožto důstojník, jmenovaný po dni účinnosti zák. č. 195/20, zařazen byl do vyšší platové stupnice, než která by mu příslušela dle zásadního ustanovení 1. odst. § 5 zák. č. 195/20. Že zařazení st-lovo jest v souhlase s ustanovením cit. 2. odst. § 37, st-1 výslovně doznává. Ale pak by mohl nař. rozhodnutí vytýkati nezákonnost jen tenkráte, kdyby mohl tvrditi, že ustanovení 2. odst. § 37 vl. nař. č. 10/24 jest v rozporu se zmocněním, jehož se vládě dostalo článkem 12. zák. č. 152/23, na jehož základě jest ustanovení § 37 vl. nař. č. 10/24 vydáno. Tvrzení takové však stížnost neobsahuje.

Citace:

č. 6760. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 259-261.