Čís. 6943.

Okresní správní komise (v Čechách) nemůže se domáhati pořadem práva na obcí náhrady ošetřovacích příspěvků na chudého příslušníka obce ve svém sirotčinci.
(Rozh. ze dne 30. března 1927, R I 195/27.) — Čís. 6943 —
573
Žalující okresní správní komise v Čechách domáhala se na žalované obci náhrady ošetřovacích příspěvků vynaložených za její příslušnici po dobu jejího pobytu v sirotčinci v В. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl, rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva. Důvody: Žalující okresní správní komise domáhá se na žalované obci náhrady ošetřovacích příspěvků vynaložených za její příslušníci nezl. Miloslavu Š-ovou, po dobu jejího pobytu v sirotčinci v B. a opírá nárok svůj o ustanovení §u 1042 obč. zák. Předpis ten stanoví zcela všeobecně, že kdo za jiného učiní náklad, který by tento podle zákona byl musil sám učiniti, má právní nárok na náhradu, nerozeznávaje pří tom, zdali zákonná povinnost, dotyčný náklad učiniti, zakládá se na právu veřejném, či soukromém. Náhradní nárok podle §u 1042 obč. zák. jest nárokem soukromoprávním a proto přikázán judikatuře řádných soudů i tehdy, když zákonný závazek k náhradě jest rázu veřejnoprávního.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jest pravda, že náhradní nárok, odvozený z ustanovení §u 1042 obč. zák., jest nárokem soukromoprávním a že proto jest přikázáno rozhodování o něm řádným soudům i tehdy, když zákonný závazek k náhradě jest rázu veřejnoprávního. Ale toto pravidlo přirozeně neplatí tam, kde zákon právní pořad vylučuje zvláštním předpisem, a o takový případ právě jde. Žalující strana nedomáhá se náhrady ošetřovacích příspěvků vynaložených na nezletilou Miloslavu Š-ovou na osobě podle občanského práva k tomu povinné, nýbrž, poukazujíc na úplnou nemajetnost její matky, na žalované jako domovské obci nezletilé Miloslavy Š-ové. O příslušnosti a řízení ve věcech domovského práva jedná VI. oddíl zákona ze dne 3. prosince 1863, čís. 105 ř. zák., obsahující §§ 36—44. Podle §u 36 tohoto zákona přísluší jednání a rozhodování ve věcech domovského práva správním úřadům, vyjímajíc případy v tomto zákoně označené. Před soud patří podle §u 38 tohoto zákona i náhradní nároky, jež činí obce z příčiny opatrování chudých na těch, kdož jsou podle občanského práva povinni, je opatrovati. Činí-li však obec takové náhradní nároky z uvedené příčiny proti osobám, jež nejsou zavázány podle občanského práva, nýbrž podle jiných zákonů, nebo — jako zde — proti obcím, přísluší rozhodování úřadům správním, jimž v každém případě jest vyhraženo, určití výši vynaložených vyživovacích útrat, aniž by o tom dále mohlo býti jednáno pořadem právním (§ 39 zákona). Z těchto předpisů zřejmě plyne, že v případě, o nějž jde, jest právní pořad vyloučen, i pokud se týče důvodu nároku, a nezáleží na tom, že jako žalobkyně nevystupuje obec, nýbrž okresní správní komise v Κ., správně okres K-ský, jenž podle §u 51 zákona ze dne 25. července 1864, čís. 27 z. z. pro Čechy zřídil v obcí sirotčinec a jej z prostředků okresu udržuje.

Citace:

Čís. 6943. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 598-599.