Všehrd. List československých právníků, 8 (1927). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Authors: Gerlich, Karel
= Všehrd, 8 (1927)
PDF

Hans Kelsen: Základy obecné teorie státní.

 »Sbírka spisů právnických a národohospodářských«, svazek XXIX. Brno 1926, Barvič a Novotný. 8°. Stran 84. Cena 15— Kč. — Spisek jest výtahem z Kelsenova díla: Allgemeine Staatslehre (Berlín 1925), o němž byli čtenáři našeho listu podrobněji zpraveni (viz Všehrd VII, str. 199—203). Výtah pořídil sám autor a přeložil jej prof. Dr. František Weyr, který touto prací dokumentuje kolegiální solidaritu mezi stoupenci normativní teorie. — Mimo úvod, v němž autor kritisuje nejednotnost a neujasněnost metod t. zv. obecné státovědy, jak ji konstruuje panující nauka, rozdělen jest spis ve tři kapitoly, pojednávající o podstatě státu, platnosti a tvorbě právního řádu. Vycházeje z jediné základní záhady: stát = právní řád, řeší autor s úspěchem veškeré problémy shrnuté pod jménem obecné nauky státní. — V kapitole prvé probírají se základní znaky státu. Přesvědčivě jsou zde dokazovány hlavní these Kelsenovy státovědy: »vůle státu« jest pouhou fikcí a obrazným naznačením normativní platnosti státního řádu; rozdíl mezi platností normy a její účinností spočívá v tom, že tato jest jen představou normy (tedy skutečností ryze psychologickou); skutečnost, že státní řád aspoň do jisté míry jest účinný (působí), jest sice conditio sine qua non, nikoliv však conditio per quam pro platnost tohoto řádu; »moc státu« jest jen motivační síla představ, jichž obsahem je státní řád; státní akty, jsou-li ve shodě se státním řádem, jenž je stanoví, chápeme jako takové myšlenkovým pochodem, který je označen jako »přičítání«, a tudíž stát jakožto subjekt státních aktů jeví se jako bod přičitatelnosti. Dále jest zde probrána pomyslnost státu, rozdíly mezi zákonem přírodním a právním, mezi státem ve smyslu formálním a materielním, dualismus mezi státem a právem a jiné problémy. — Stejně jednotně a důsledně řešeny jsou pak v kapitole druhé otázky: státní moci, svrchovanosti, území a národa, centralisace a decentralisace, sdružení států; v kapitole třetí: tři funkce či »moci« státní (zákonodárná, výkonná a soudcovská), nauka o státních orgánech a o formách státních. — Při řešení všech těchto otázek projevuje se praktičnost normativní teorie, k jejímž hlavním tvůrcům náleží spisovatel i překladatel, t. j. její způsobilost k řešení jednotlivých problémů státovědy. Spis jest pro studium sice dosti obtížný a nelze mu porozuměti bez znalosti základů teorie normativní, ale jeho četba se úměrně myšlenkové námaze pří ní vynaložené vyplatí, jak praví výstižně překladatel ve své předmluvě. Jest pak vhodnou informací všem, kdož se zabývají studiem práva státního a nemohou prostudovati velké dílo Kelsenovo. Pro zajímavost sluší připomenouti, že tento český překlad jest vlastně originálem, neboť jest prvým knižně vyšlým překladem vůbec, kdežto jeho německý originál zůstane v rukopise. K. Gerlich.
Citace:
GERLICH, Karel. Hans Kelsen: Základy obecné teorie státní.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 6, s. 195-195.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).