NPD documents search: Váž. civ., 4 (1922)

Čís. 7949.

Obecní poplatky za zvěropolicejní prohlídku dobytka a masa nejsou spotřební dávkou podle § 35 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. а n., nýbrž jsou poplatky podle § 28 zák. a dodatku 1. k § 28 vládního nařízení ze dne 26. ledna 1928, čís. 14 sb. z. a n.
Výkaz nedoplatků, vydaný starostou obce o nezapravených jatečních poplatcích a poplatcích za zvěropolicejní prohlídku dobytka a masa jest exekučním titulem podle § 1 čís. 13 ex. ř., i když není opatřen doložkou vykonatelnosti.
(Rozh. ze dne 4. dubna 1928, R I 211/28.)
Soud prvé stolice povolil vymáhající obci podle vykonatelného výkazu nedoplatků exekuci na svršky k vydobytí jatečních poplatků a poplatků za prohlídku dobytka a masa. Rekursní soud potvrdil usneseni prvního soudu jen ohledně poplatků za prohlídku dobytka a masa (které pokládal za spotřební dávku podle § 35 zák. ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. a n. a podle dodatku II. k § 35 vlád. nař. ze dne 27. dubna 1922, čís. 143 sb. z. a n.) a zamítl exekuční žádost ohledně jatečních poplatků, v podstatě z tohoto důvodu, že jde sice o poplatky podle § 28 cit. zák., ale že není zákonného předpisu, podle kterého by se řídilo dobývání těchto poplatků podle předpisů o dobývání nezaplacených přímých daní.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu ve příčině povolení exekuce také k vydobytí jatečních poplatků.
Důvody:
Vymáhající obec napadá sice celé usnesení rekursního soudu, ale může je přirozeně napadati jen ohledně zamítající části, neboť ve příčině poplatků za prohlídku dobytka a masa byla exekuce povolena souhlasnými usneseními obou soudů. V tom směru jest k usnesení rekursního soudu jen tolik podotknouti, že obecní poplatky za zvěropolicejní prohlídku dobytka a masa nejsou spotřební dávkou podle § 35 cit. zák., nýbrž jsou také jen poplatky podle § 28 zák. a dodatku 1. k § 28 vlád. nař. ze dne 26. ledna 1928, čís. 14 sb. z. a nař., což ovšem na povolené exekuci nic nemění.
Dovolací rekurs jest ve příčině jatečních poplatků oprávněn. Rekursní soud sám právem uznává, že i tyto poplatky jsou poplatky po rozumu § 28 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 329 sb. z. а n., jakožto náhrada za užívání zařízení zřízených a udržovaných obcemi v zájmu veřejném. Jde o veřejné obecní jatky, pro něž platí nucené jich používání (srov. § 28 (3) cit. zák. a § 35 (1) živn. řádu) a o poplatky vybírané za používání jatek podle tarifu schváleného výnosem zemské politické správy ze dne 29. března 1926, čís. 128 638 (srv. vlád. nař. ze dne 27. dubna 1922, čís. 143 sb. z. а n. k § 59 (1), druhá věta a § 35 (2) živn. řádu). Zákon, mluvě v § 28 (3) o odstupňování poplatků podle míry užívání dotyčného zařízení, praví, že jest hleděti i k tomu, je-li poplatník veřejnoprávními ustanoveními nucen dotyčného zařízení užívati, což právě platí také o veřejných jatkách s nuceným užíváním. O těchto poplatcích platí také předpis § 44 (3) cit. zák., že »poplatky včas nezapravené dobývá obecní starosta« a že »o řízení exekučním platí táž pravidla jako pro dobývání nezaplacených daní přímých«. Že tomu tak, jde na jevo i z 28 (6) vlád. nař. ze dne 27. dubna 1922, čís. 143 sb. z. a n., kde se praví, že »ustanovením § 28 není dotčena působnost politických úřadů v příčině řádů tržních, pak ustanovení o používání veřejných jatek a příslušných poplatků.« Není tedy správným názor rekursního soudu, že není předpisů o vymáhání jatečných poplatků, a nezáleží na tom, že o těchto poplatcích (nikoli dávkách) nemá obec zvláštních pravidel pro jejich vymáhání, neboť platí tu pravidla zákonná. Nutno tudíž jen zkoumati, podle jakých předpisů se řídí vymáhání nezaplacených daní přímých. Jsou to nyní §§ 343 a další zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. a jim odpovídající §§ 343 a další vlád. nař. ze dne 20. prosince 1927 Čís. 175 sb. z. a n. Podle těchto předpisů lze vésti exekuci (pokud jde o jmění movité) buď v řízení správním, nebo v řízeni soudním podle ustanovení exekučního řádu (§ 343 (1) zák.). Zůstaveno jest uvážení vymáhajícího úřadu, kterým způsobem chce dluh vymáhati (k § 343 (1) vlád. nař.). Vymáhajícím úřadem jest ten, který vyměřil daň a tento úřad žádá o povolení a výkon exekuce soudní (§ 345 zák. i vl. nař.). Při obecních poplatcích jest to starosta obce (§ 44 (3) zák. čís. 329/21). Podkladem pro vymáhání a tedy zejména pro podání žádosti o povolení a výkon soudní exekuce je výkaz o nedoplatcích (k § 345 (2) vl. nař.). Takový výkaz jest tedy exekučním titulem i pro vymáhání obecních poplatků a to exekučním titulem podle § 1 čís. 13 ex. ř. Ani zákon, ani nařízení o přímých daních nemají ustanovení o tom, že výkaz nedoplatků musí býti opatřen doložkou vykonatelnosti (jinak jest tomu na př. podle § 91 (2) vl. nař. ze dne 13. ledna 1928, čís. 8 sb. z. a n. o rozhodnutích úřadů správních). Ani předpis § 54 druhý odstavec ex. ř. neplatí pro exekuční tituly uvedené v § 1 čís. 13 ex. ř., neboť se zmiňuje jen o exekučních titulech, uvedených v § 1 čís. 8, 10 až 12 a 14 ex. ř. (srov. k tomu na př. také rozhodnutí čís. 4070 a 4095 sb. n. s. a Právník 1925 str. 125). Ale, i kdyby bylo takové doložky třeba, byla v tomto případě purkmistrovským úřadem na výkaz nedoplatků připojena a jest k potvrzení vykonatelnosti povolán podle § 54 druhý odstavec ex. ř. onen úřad, jenž nález nebo nařízení vydal, v tomto případě podle § 44 zák. čís. 329/21 zase starosta obce, který poplatky předpisuje a dobývá. Poněvadž soudu exekuci povolujícímu nepřísluší zkoumati správnost výkazu nedoplatků po stránce obsahové (srovnej rozhodnutí čís. 4095 sb. n. s. a Právník 1925 str. 360), právem první soud povolil exekuci na svršky také k vydobytí poplatků jatečních.

Citace:

č. 7949. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 576-578.