Č. 2809.


Školství. — Administrativní řízení: Podle §§ 10 a 16 nař. č. 608/1920 přísluší — i při zřizování okr. školních výborů národnostně dělených — právo rozkladu organisacím politických stran v okresu bez ohledu na národnostní příslušnost těchto organisací.
(Nález ze dne 29. října 1923 č. 18052).
Prejudikatura: Boh. 1429 adm.
Věc: Místní organisace Národní demokracie v Olomouci proti ministerstvu školství a národní osvěty stran zřízení městských výborů školních. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem předsedy zškr-y moravské z 23. června 1921 bylo vysloveno, že otázka zřízení dvou národnostně oddělených městských školních výborů v O. jest definitivně rozhodnuta, a bylo vyzváno obecní zastupitelstvo, aby podle §u 16 vl. nař. z 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. podalo návrhy za účelem jmenování zástupců občanstva v těchto výborech.
Rozhodnutím předsedy zškr-y ze 4. srpna 1921 bylo provedeno jmenování členů německého výboru v O. a výnosem z 5. září 1921 nařízeno jeho ustavení.
Stížnost českých politických organisací v O. z 20. září 1921, směřující proti rozhodnutí ze 4. srpna 1921, byla nař. rozhodnutím žal. úřadu z 22. března 1922 zamítnuta pro nedostatek legitimace k vedení sporu, jelikož takové právo zmíněným organisacím politickým, pokud jde o zřízení zvláštního německého městského výboru školního, nelze opříti o žádný předpis nařízení č. 608 ex 1920.
O stížnosti uvážil nss takto:
Nař. rozhodnutí zamítlo rekurs stěžující si organisace pro nedostatek legitimace. Nss může tudíž přezkoumati jenom tento výrok, aniž se může zaměstnávati meritem věci a nemůže proto přihlížeti k námitkám stížnosti směřujícím proti meritu věci.
Pokud jde o odepření legitimace, tedy se stížnost dovolává toho, že § 10, odst. 2 vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. politickým stranám v okrese výslovně vyhrazuje právo rozkladu proti jmenování zástupců občanstva.
Nss vyslovil již v nálezu Boh. 1429 adm. právní názor, že i v městech tvořících zvláštní okres školní jsou organisace politických stran legitimovány k rozkladu proti jmenování zástupců občanstva v městském výboru školním a že tedy odepřením legitimace k rozkladu právo organisací politických jest porušeno. Poukazuje co do bližšího odůvodnění podle §u 44 j. ř. na uvedený nález, setrvává soud na tomto názoru i v tomto případě. Pokud by pak nař. rozhodnutí podle jeho znění bylo chápati tak, že odepřelo legitimaci stěžující si organisací české politické strany proto, poněvadž tu jde o německý okresní školní výbor, tedy ocitá se rovněž v rozporu se zákonem, neboť okolnost, že v konkrétním případě zřizují se dva národnostně dělené školní výbory městské, nezbavuje žádnou politickou organisací v okresu, tedy ani politickou organisací strany příslušející jiné národnosti, než pro kterou se školní výbor zřizuje, práva rozkladu, poněvadž jednak zmíněný § 10 mluví zcela povšechně o organisacích politických stran v okrese, jednak nejsou — jak zkušenost učí — vyloučeny politické strany mimonárodnostní.
Vzhledem k tomu ocitlo se nař. rozhodnutí z 22. března 1922 č. — v rozporu se zákonem a bylo je proto zrušiti podle §u 7 zák. o ss.
Citace:
č. 2809. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 853-854.