Čís. 2688.


Ochrana republiky (zákon ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n.).
Neshledá-li soud v uvádění hesla Leninova: »Proměňte světovou válku ve válku občanskou« podněcování ve smyslu §u 15 čís. 3 zákona, jest mu uvažovati (§ 262 tr. ř.) o tom, nejde-li tu o schvalování násilného státního převratu ve smyslu §u 16 čís. 2 zákona.

(Rozh. ze dne 7. března 1927, Zm II 478/26.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 17. září 1926, jímž byl obžalovaný ve smyslu §u 259 čís. 3 tr. ř. sproštěn z obžaloby pro přečin podle článku III. zákona ze dne 15. října 1868, čís. 142 ř. zák.
Důvody:
Zmateční stížnosti, uplatňující číselně důvod zmatečnosti podle čís. 9 a) §u 281 tr. ř., věcně též důvod zmatečnosti čís. 5 §u 281 tr. ř., nelze upříti oprávnění. Nalézací soud dospěl na základě skutkového zjištění k názoru, že závadné místo, uveřejněné pod nadpisem »Lenin« dne 21. ledna 1926 v čís. 16 časopisu »D. d.«, jehož zodpovědným redaktorem obžalovaný tehdy byl, neobsahuje objektivně zločin podle §u 15 čís. 3 zákona na ochranu republiky a že tedy také nelze obžalovanému klásti za vinu zanedbání oné pozornosti, při jejímž povinném použití nebyl by tiskopis s trestným obsahem býval vytištěn, a sprostil proto obžalovaného z obžaloby pro přečin podle článku III. zák. čís. 142/1868. Avšak podle §u 262 tr. ř. jest soud povinen, má-li za to, že skutečnosti, na nichž se obžaloba zakládá, samy o sobě nebo ve spojení s okolnostmi teprve při hlavním přelíčení na jevo vyšlými zakládají jiný trestný skutek, než který jest uveden v obžalobě, a nenáleží-li čin ten k příslušnosti porotního soudu, by vynesl, vyslechnuv o tom strany a rozhodnuv o případném návrhu odročovacím, rozsudek podle svého právního přesvědčení, při čemž není vázán označením činu, uvedeným v obžalovacím spise. Z toho plyne, jak zmateční stížnost s hlediska důvodu zmatečnosti podle čís. 9 a) §u 281 tr. ř. právem vytýká, že bylo na soudu nalézacím, by, neshledal-li v obsahu závadného článku objektivní skutkovou podstatu přečinu podle §u 15 čís. 3 zákona na ochranu republiky, jak za to měla obžaloba státního zástupce, o tom uvažoval, zda nezakládají skutečnosti na jevo vyšlé jiný trestný skutek. A tu dlužno zmateční stížnosti přisvědčiti také v tom, pokud věcně z důvodu čís. 5 §u 281 tr. ř. vytýká, že soud, zjišťuje smysl závadného článku, nepřihlížel ku větám, v nichž se prohlašuje učení Leninovo za správné a vyslovuje uspokojení nad tím, že jeho zakladatel dovedl je splniti sociální revolucí a nastolením diktatury dělníků a rolníků. Byť i tedy nalézací soud nesdílel stanoviska obžaloby, že v uvádění hesla Leninova, v níž jest těžiště celého článku: »Proměňte světovou válku ve válku občanskou« jest podněcováním k občanské válce, tedy k vojenskému zločinu nebo zločinu podle §u 1 zákona na ochranu republiky, přece není vyloučeno, že soud, přihlížeje i ke shora uvedeným větám před i za oním heslem, byl by dospěl k přesvědčení, že tu jest aspoň schvalování násilného státního převratu, tedy skutková podstata zločinu podle §u 16 čís. 2 zákona na ochranu republiky. Bylo proto důvodné zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek zrušiti a uznati, jak se stalo.
Citace:
Čís. 2998. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 907-908.