Čís. 4493.

Pří úvěrové (kauční) hypotece nesmí býti nejvyšší mez, uvedená v pozemkové knize, překročena a to ani o úroky neb případné útraty sporu a exekuce. Nenalézají-li úroky (útraty) úhrady v rámci úvěrové (kauční) hypotéky, nelze je přiznati v pořadí úvěrové (kauční) hypotéky. Lhostejno, že žaloba k vydobytí úvěrní pohledávky byla v pozemkové knize poznamenána.
(Rozh. ze dne 29. prosince 1924, R I 1002/24).
Rozvrhuje nejvyšší podání za dražebně prodanou nemovitost, přikázal soud prvé stolice úvěrnímu ústavu v pořadí úvěrové hypotéky úroky a útraty sporu a exekuce. Rekursní soud zamítl návrh úvěrního ústavu, by mu v pořadí úvěrové hypotéky byly přiznány též úroky a útraty sporu a exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu úvěrního ústavu.
Důvody:
Podle výpisu z pozemkové knihy (§ 214 ex. ř.) vázne na prodaných nemovitostech ve prospěch rekurentky toliko zástavní právo pro úvěrní pohledávku do nejvyšší částky 50000 Kč. Tato částka jest úplně vyčerpána poskytnutými zápůjčkami, takže účtované ze zápůjček úroky jakož i útraty sporu a exekuce nenacházejí v uvedené nejvyšší částce úvěrní pohledávky úhrady. Rekursní soud nepřikázal proto právem úroky a útraty z nejvyššího podání v pořadí úvěrní hypotéky a stížnosti do této části napadeného usnesení oprávnění nelze přiznati. Podle §u 14 knih. zák., jde-li o zřízení zástavního práva pro pohledávky z povoleného úvěru z vedení záležitostí, z důvodu správy nebo náhrady škody, musí v listině, na základě které se má zástavní právo vložiti, vyznačena býti nejvyšší částka, které smí úvěr nebo ručení dosáhnouti. Z tohoto ustanovení nepochybně plyne, že částka, v pozemkové knize při úvěrní nebo kauční hypotéce jako nejvyšší mez vyznačená, nesmí býti žádným způsobem překročena. Také úroky a případné útraty sporu a exekuce mohou jako příslušenství, které se připočítává k jistině, dojíti úhrady jen v rámci nejvyšší částky, stanovené pro úvěrní nebo kauční hypotéku. Toto stanovisko jest též stanoviskem §u 224 ex. ř., ježto dle tohoto ustanovení vyčerpává se nejvyšší částka úvěrní nebo kauční hypotéky nikoli jen jistinou, nýbrž také případnými úroky a útratami sporu neb exekuce. Překročiti meze úvěru nebo ručení, stanovené nejvyššími, číselně udanými částkami, nebylo by lze také srovnati se zásadou publicity a speciality veřejných knih a nelze je připustiti, protože by trpěla důvěra ve veřejnou knihu a byl by ohrožen reální úvěr. Nepřiznal proto rekursní soud účtovaným úrokům a útratám úhrady vedle vyčerpané úvěrní hypotéky ve stejném s ní pořadí z nejvyššího podání právem. Dovolává-li se rekurentka pro opačný svůj názor ustanoveni §§ 16 a 17 knih. zák. a §u 216 poslední odstavec ex. ř. a dovozuje-li z těchto ustanovení, podle nichž zástavní právo pro kapitál vztahuje se též na úroky a na útraty sporu a exekuce, že účtované příslušenství na úrocích a útratách mělo jí přiřčeno býti v pořadí úvěrní hypotéky, byť i poskytnutými zápůjčkami již vyčerpané, jest k tomu uvésti, že uvedená místa zákona nevztahují se na úvěrní nebo kauční hypotéky, při nichž jde o pohledávky budoucí, které mohou teprve vzniknouti, nýbrž mají na mysli zástavní práva pro pohledávky již existentní, co do výše určité. Další mínění rekurentky, že ani s hlediska zásady publicity není závady, by jí účtované úroky a útraty nebyly mimo rámec nejvyšší částky úvěrní hypotéky z nejvyššího podání v témže pořadí přiznány, ježto žaloba o vydobytí úvěrní pohledávky byla v pozemkové knize poznamenána, jest rovněž mylné, neboť poznámka spornosti jeví účinky toliko vůči pozdějším věřitelům, po případě vlastníkům hypotéky (§ 60 a 61 knih. zák.), nedotýká se však věřitelů předchozích a tudíž poznámkou tou, jak mylně za to má rekurentka, požadavku ochrany důvěry ve veřejné knihy vyhověno není.

Citace:

č. 4493. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 810-811.