Čís. 493.
»Nebezpečnou pohrůžkou« ve smyslu §u 81 tr. zák. jest každé jednání pachatelovo, jímž dává některé z osob v témž paragrafu jmenovaných na jevo, že jí pravděpodobně způsobí určité zlo.
(Rozh. ze dne 25. června 1921, Kr I 834/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 15. září 1920, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem dle §u 81 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti dle §u 281 čís. 9 tr. ř., klade stížnost váhu na to, že rozsudek nezjišťuje ani, že by byl obžalovaný celníkům jednak slovy, jednak použitím zbraně hrozil, ani že by jim byl kladl skutečný odpor, takže, kdyžtě v tom, že má někdo u sebe zbraň, ještě pohrůžku spatřovati nelze, prý není splněna skutková podstata zločinu die §u 81 tr. zák. Dle rozhodovacích důvodů rozsudku spatřuje nalézací soud nebezpečnou pohrůžku se zbraní v tom, že obžalovaný zvedl proti četníku ze vzdálenosti 5—6 kroků ruku, ve které držel revolver (armádní browningovou pistoli) a že při tom učinil proti četníkovi rukou a revolverem pohyb, jako když se míří, a dospěl nalézací soud k přesvědčení, že obžalovaný tímto jednáním' četníka ohrožoval. Pojmu nebezpečné pohrůžky ve smyslu §u 81 tr. zák. odpovídá každé jednání, kterým pachatel některé z osob, v témž paragrafu jmenovaných, naznačuje jako pravděpodobné, že) jí způsobí jisté zlo, že jí ublíží na životě, zdraví, svobodě, cti nebo majetku, při čemž ohroženému počítati je s nebezpečím, že pachatel pohrůžku také opravdu ve skutek uvede, a jednání pachatelovo je takto způsobilým vzbuditi v ohroženém důvodné obavy. Leží na bíledni, že jednání, odpovídající pojmu nebezpečné pohrůžky, nemusí nezbytně spočívati ve slovech. Netřeba pak doličovati, že rozsudkem zjištěný čin obžalovaného vykazuje všechny shora uvedené předpoklady, za nichž v tom kterém jednání spatřovati lze nebezpečnou pohrůžku, nalézací soud dospěl tudíž správně k závěru, že se obžalovaný svým činem četníku protivil nebezpečnou pohrůžkou. Pohrůžkou, která předsevzata byla obžalovaným v úmyslu, zjištěném rozsudkem, aby byl zmařen služební výkon četníkův, se obžalovaný četníku protivil, kladl mu odpor, tak že pozbývá vší podstaty i námitka stížnosti, jakoby rozsudek nezjistil, že obžalovaný četníku skutečný odpor kladl.