Čís. 9294.

Ten, komu byl při pozemkové reformě přidělen statek, třebas jen prozatímně, jest poživatelem statku, ve smyslu § 87 třetí odstavec j. n. Poživatelkou ve smyslu § 87, třetí odstavec, j. n. jest i jeho pozůstalost.
(Rozh. ze dne 19. října 1929, R I 815/29.) Žalobce domáhal se žalobou na pozůstalosti po Václavu Š-ovi zaplacení 82700 Kč jakožto postupník nároku svého otce, jenž neobdržel od Václava Š-a odměnu jako správce panství G. Žalobu zadal na krajském soudě v L., v jehož obvodu bylo panství G., jež byl Václav Š. obdržel v přídělovém řízení. Námitce místní nepříslušnosti soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Dovolané sudiště § 87 třetí odstavec j. n. jest sudištěm na výběr a platí proti pachtýři, vlastníku nebo poživateli statku. Smrtí zůstavitele však tento ztratil vlastnost poživatele zbytkového statku a pozůstalost jakožto taková, která je tu žalována, není ani majitelkou, ani požívatelkou zbytkového statku, nýbrž rozhodnutí o tomto zbytkovém statku přísluší Státnímu pozemkovému úřadu, takže tu již není předpokladu § 87 třetí odstavec j. n. Není tudíž příčiny, poněvadž jest odůvodněna místní nepříslušnost dovolaného soudu, zjišťovati, který soud jest příslušným, a o námitce věcné nepříslušnosti rozhodovali. Rekursní soud zrušil napadené usne- sení a uložil prvému soudu, by, nehledě k důvodu uvedenému v napadeném usnesení pro místní nepříslušnost, dále jednal a znovu rozhodl o námitce nepříslušnosti. Důvody: Žalující strana odvolává se na ustanovení § 87 třetí odstavec j. n. Vším právem, ježto veškeré předpoklady pro toto sudiště jsou splněny. Prvý soud ovšem v tom směru poukazuje k tomu, že smrtí zůstavitele ztratil statek vlastnost zbytkového statku a že pozůstalost, jakožto taková, která je tu žalována, není ani majitelkou, ani poživatelkou tohoto statku, neboť rozhodnutí o tomto zbytkovém statku přísluší Státnímu pozemkovému úřadu. Že zůstavitel byl vlastníkem statku, jehož nabyl již přídělovým rozhodnutím, ačkoliv vklad do knih nebyl ještě proveden, jest nepochybno. (Viz rozhodnutí nejv. soudu ze dne 10. března 1928, Rv I 783/27, sb. čís. 7862). Pozůstalost Š-a, která doposud není odevzdána, hospodaří a požívá statek nadále na základě přídělu, pokud Státní pozemkový úřad jinak nerozhodl anebo jiná opatření neučinil. Ustanovení §§ 39 a násl. zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 sb. z. a n. na tom nic nezmění. Pozůstalost Š-ovu jest považovati při nejmenším za poživatele statku, takže i v tom směrů předpoklad § 87 j. n. jest splněn a stížnost jest proto opodstatněna.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Tvrzení dovolací rekurentky, že není požívatelkou statku G. a že proto není krajský soud v L. příslušný pro projednávaný spor podle § 87 j. n., nemá opodstatnění. Zemřelý Václav Š., i když mu byl řečený statek, jak tvrdí dovolací rekurentka, přidělen jen prozatímně, byl poživatelem statku a jeho pozůstalost, pokračujíc v tomto jeho oprávnění, jest rovněž požívatelkou statku. Názor dovolací rekurentky, že požívatelkou není, ježto prý podle § 43 přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 sb. z. a n. nepatří do pozůstalosti statek, nýbrž jen jeho nezadlužená hodnota, nemá v uvedeném § opory. Podle tohoto § teprve, až se při rozdělení pozůstalosti přidělí statek určitému přejímateli, bude do pozůstalosti místo statku náležeti jeho nezadlužená hodnota, zatím však statek do pozůstalosti patří. Ježto jde o spor ze služebního poměru, vztahujícího se na statek, na němž žalovaná pozůstalost jako požívatelka hospodaří, jsou předpoklady pro místní příslušnost dovolaného soudu podle § 87 j. n. splněny a dovolací rekurs, příslušnost tuto popírající, není opodstatněn.

Citace:

č. 9294. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 470-472.