NPD documents search: Právník, 76 (1937) - JUDr. Otakar Peterka, Pracovní právo

Čís. 4512.

Zákon v § 303 tr. ř. nepředpisuje, by bylo obžalovanému oznámeno i, v jaké funkci se členové soudního sboru zúčastní hlavního přelíčení (kdo bude předsedou), ani, by mu byla ve třídenní lhůtě oznámena dodatečně nastavší změna soudního sboru.
(Rozh. ze dne 26. října 1932, Zm II 294/32.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku porotního soudu v Brně ze dne 18. května 1932, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zabití podle § 140 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmatek podle § 344 čís. 4 tr. ř. shledává zmateční stížnost v tom, že sborovým soudem prvé stolice nebylo ani obžalovanému, ani jeho obhájcům nejpozději třetího dne před početím hlavního přelíčení oznámeno, že místo vrchního soudního rady K-a, který byl v souzeném případě původně povolán k porotnímu soudu, bude zasedati při hlavním přelíčení jako člen soudního sboru porotního soudní rada Dr. T. O této změně v sestavení soudního sboru porotního dověděli prý se obžalovaný a jeho obhájcové teprve při hlavním přelíčení. V tom, že tato změna nebyla sborovým soudem prvé stolice obžalovanému nejpozději třetího dne před započetím hlavního přelíčení oznámena, jest prý spatřovati porušení předpisu § 303 tr. ř., působící zmatečnost podle § 344, čís. 4 tr. ř. Opomenutí včasného oznámení této změny mělo prý v zápětí, že obžalovaný nemohl soudního radu Dr. T-u odmítnouti včas, t. j. podle § 73 tr. ř. nejpozději do 24 hodin před početím hlavního přelíčení. Uváží-li se prý, že obžalovaný jest osobou pití oddanou a že soudní rada Dr. T. pohlíží jako přísný abstinent na delikty alkoholiků přísněji, než jiní soudcové krajského soudu trestního v Brně, nelze prý pochybovati o tom, že součinnost soudního rady Dr. T-y při rozhodování o trestu byla obžalovanému na újmu. Stížnosti nelze přiznati oprávnění. Předpis § 303 tr. ř. ustanovuje jen, že jména členů soudního sboru mají býti pod neplatností nejpozději třetího dne před početím hlavního přelíčení oznámena obžalovanému (nikoli i obhájcům). Tento předpis byl zachován, neboť podle spisů byla, jak i stížnost sama připouští, jména členů soudního sboru obžalovanému včas sdělena. Že by i dodatečná změna v sestavení soudního sboru musela býti ve lhůtě § 303 tr. ř. oznámena, tento § nenařizuje. Stejný případ byl již vyřešen zrušovacím soudem pod Kr I 758/23; tehdy vyslovil zrušovací soud, že § 303 tr. ř. neohrožuje zmatečností, nebyla-li změna členů porotního soudu oznámena třetí den před hlavním přelíčením, a stejně zní i uveřejněné rozhodnutí nejvyššího soudu čís. 415 sb. n. s., jakož i čís. 2050 sb. bývalého vídeňského nejvyššího soudu. Zrušovací soud nemá příčiny, by se odchýlil od této ustálené praxe, že totiž povinnost dodržeti třídenní lhůtu při dodatečně nastalé změně soudního sboru neplatí. Jelikož tu jde o zmatek procesuálně relativní (§ 344 předposl. odst. tr. ř.) jest ostatně připomenouti, že námitky v příčině zaujatosti jednoho soudce byly uplatněny teprve zmateční stížností, kdežto prohlášení obhájce Dr. Sch-a při porotním líčení se o tuto námitku neopírá a omezuje se jen na odpor podle § 303 tr. ř. Pokud zmateční stížnost poukazuje na to, že obžalovanému nebyla oznámena včas ani změna v osobě předsedově, přehlíží, že zákon nepředpisuje, by bylo sděleno, v jaké funkci se členové soudního sboru zúčastní hlavního přelíčení, nýbrž nařizuje jen, že mají býti jejich jména vůbec obžalovanému sdělena.

Citace:

Čís. 4512. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 269-270.