Čís. 10646.


Proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh manžela na vyzvání druhého manžela k návratu do společné domácnosti (čl. I. písm. a) nařízení ze dne 27. června 1919, čís. 362 sb. z. a n.), jest rekurs přípustný.
(Rozh. ze dne 27. března 1931, R I 106/31). Soud prvé stolice zamítl návrh manžela, by byla manželka vyzvána k návratu do společné domácnosti. Rekurs proti tomuto usnesení soud prvé stolice odmítl. Rekursní soud vyhověl rekursu do odmítacího usnesení prvého soudu, zrušil je a vrátil věc prvému soudu, by zařídil o rekursu, čeho podle zákona třeba, nehledě k uplatněnému odmítacímu důvodu. Důvody: Článek I. písm. a) nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919 čís. 362 sb. z. a n. jedná výslovně jen o usnesení, kterým se druhému manželi ukládá, by se do šesti měsíců vrátil do manželského společenství se žádajícím manželem, a připomíná, že by jinak byl oprávněn z tohoto důvodu žalovati o rozluku, a stanoví v dalším odstavci (4), že proti usnesení není stížnosti. Toto výjimečné ustanovení nelze rozšiřovati na usnesení, kterým se návrh zamítá. Proto odporuje napadené usnesení odmítající rekurs proti usnesení zamítajícímu návrh na vyzvání druhého manžela k návratu do manželského společenství zákonu, a bylo se usnésti jak se stalo.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu,
neboť
jeho vývody nebylo nijak vyvráceno správné odůvodnění napadeného usnesení, jež vyhovuje stavu věci i zákonu.
Citace:
Čís. 10646. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 437-438.