Čís. 11429.V řízení konkursním a vyrovnacím (zákon ze dne 27. března 1931, čís. 64 sb. z. a n.) jest nepřípustným dovolací rekurs do souhlasnýchusnesení nižších soudů.(Rozh. ze dne 26. února 1932, R 1 121/32.) Usnesením ze dne 16. září 1931 nevyhověl rekursní soud rekursu do usnesení krajského soudu, jímž bylo zahájeno vyrovnací řízení o jmění dlužníka. Dovolací rekurs do usnesení rekursního soudu ze dne 16. září 1931 rekursní soud usnesením ze dne 28. listopadu 1931 odmítl.Nejvyšší soud nevyhověl rekursu do usnesení rekursního soudu ze dne 28. listopadu 1931.Důvody: Rekursní soud právem odmítl mimořádný dovolací rekurs jako nepřípustný. Podle § 70 vyr. ř. ze dne 27. března 1931 čís. 64 sb. z. a n., jehož předpisů jest tu použiti, platí, neustanovuje-li tento zákon jinak, ve vyrovnacím řízení obdobně předpisy řádu konkursního, a, není-li jich, ustanovení zákonů o civilním řízení soudním. V § 188 konk. ř. se praví, že, pokud není v konkursním řádu ustanoveno jinak, jest v konkursním řízení šetříti obdobně předpisů o řízení ve věcech sporných. Podle § 192 (2) konk. ř. lze opatřením a rozhodnutím konkursního soudu a konkursního komisaře odporovati rekursem k vrchnímu soudu a rozhodnutím tohoto soudu dovolacím rekursem k nejvyššímu soudu. Tím bylo vysloveno, že jest zásadně přípustný i rekurs dovolací, ovšem jen potud, pokud není vyloučen podle předpisů civilního řádu soudního, jež ve smyslu § 70 vyr. ř. a 188 konk. ř. platí podpůrně, nemá-li vyrovnací (neb konkursní) řád jinakého ustanovení. Otázku přípustnosti mimořádného dovolacího rekursu tyto řády neupravují a platí tedy předpis § 528 c. ř. s., podle něhož nejsou připuštěny rekursy proti rozhodnutím soudu druhé stolice, kterými bylo potvrzeno napadené usnesení soudu prvého. Ze skutečnosti, že ve druhém odstavci § 192 konk. ř. není již citován § 528 c. ř. s., tak jak tomu bylo v § 176 konk. ř. z roku 1914, nelze dovozovati opak právě vzhledem k předpisům §§ 70 vyr. ř. a 188 konk. řádu. Od citace § 528 c. ř. s. bylo upuštěno proto, že nové řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí platí pro celou oblast Československé republiky, kdežto předpisy o sporném řízení nejsou dosud sjednoceny. Zůstalo proto jen při obecných poukazech k jiným zákonům, kde toho vůbec bylo třeba.