NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

Čís. 13849.

Úroky a anuity z pohledávek na propachtované nemovitosti zajištěných, jež pachtýř platí podle smlouvy kromě pachtovného, nepatří k pachtovnému, podléhajícímu úpravě podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 18. října 1934, R I 1217/34.)
Soud prvé stolice upravil k návrhu pachtýřů pachtovné, při čemž jako pachtovné v penězích vzal 35 Kč z 1 korce. V rekursu uplatňovali pachtýři, že první soud, kdyby postupoval dle spisů, byl by musel dojíti k zjištění, že anuity, které mají pachtýři platiti Hypoteční bance za majitele usedlosti, jsou rovněž pachtovným, jež jest do snížení zahrnouti. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Z odst. III. a IV. smlouvy a z § 3 a § 10 vlád. nař. ze dne 29. července 1933 čís. 164/1933 sb. z. a n. plyne, že prvý soud postupoval správně, vyšed při úpravě pachtovného, pokud bylo smluveno v penězích, jen z pevné částky 35 Kč ročně z korce. Podle odst. III. pachtovní smlouvy činí pachtovné z každého korce propachtovaných pozemků roční částku fixní 35 Kč a dále tolik, kolik podle zásad níže vytčených bude činiti cena 180 kg pšenice, kromě čehož jsou pachtýři povinni, by po dobu pachtu platili ze svého úroky a anuity z pohledávání Hypoteční banky v Praze na usedlosti čp. 20 v P. zajištěného. Podle odst. IV. pachtýři jsou povinni kromě pachtovného, úroků a anuit z pohledávání Hypoteční banky v Praze po celou dobu pachtu platiti (niknouti) dále ze svého všechny veřejné dávky jakéhokoliv druhu, na propachtované nemovitosti vypadající. § 3 (1) cit. vlád. nař. jednající o úpravě pachtovného, bylo-li pachtovné ujednáno v penězích, vychází podle důvodové zprávy z předpokladů, že i tu výše pachtovného je výsledkem kalkulací o určitém množství hlavních obilin. Podle § 10 cit. vlád. nařízení jiná ustanovení pachtovní smlouvy, zejména i zvláštní ujednání o placení daní a přirážek zůstávají nedotčena. Z toho je vyvoditi, že jinými ustanoveními rozumí se ona, která nemají za předmět vlastní pachtovné, t. j. vyjádřené v penězích neb v určitém množství pšenice neb žita pokud se týče v ceně určitého množství pšenice neb žita. Placení anuit z pohledávání Hypoteční banky v Praze na usedlosti čp. 20 v P. zajištěného není vlastním pachtovným jak z odst. III. a IV. pachtovní smlouvy plyne při výkladu podle § 914 obč. zák. — jeho cit. vlád. nařízení se netýká a musí jako »jiné« ustanovení pachtovní smlouvy ve smyslu § 10 cit. vlád. nař. zůstati nedotčeno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadenému usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení prvního soudu a jež podle § 46 odst. (2) zák. o nesp. řízení lze napadati jen pro nezákonnost, zřejmý rozpor se spisy a pro zmatečnost, vytýkají dovolací rekurenti rozpor se spisy a nezákonnost. Obě výtky namířeny jsou proti stanovisku nižších soudů, že úroky a anuity z pohledávky Hypoteční banky v Praze na propachtované nemovitosti zajištěné, jež dovolací rekurenti platí podle smlouvy vedle pachtovného 35 Kč a 180 kg pšenice v bursovní ceně z korce, nepatří k pachtovnému, podléhajícímu úpravě podle vládního nařízení čís. 164/33. Uvedený názor v rozporu se spisy není, také jej se spisy srovnávati nelze a zákonu pokud se týče uvedenému nařízení (§ 10 cit. nař.) se nepříčí.

Citace:

Čís. 13849. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 205-206.