NPD documents search: Váž. tr., 4 (1922)

Čís. 814.

Zařadění do pracovního oddílu nelze vysloviti ohledně trestného činu, jenž byl spáchán dříve, než-li zákon ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n. počal působiti. Opačný výrok nalézacího soudu lze napadnouti pouze zmateční stížností.
(Rozh. ze dne 24. dubna 1922, Kr II 678/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku lichevního soudu při zemském trestním soudě v Brně ze dne 17. května 1921, pokud jím vysloveno bylo dle § 1. odstavec druhý zákona ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n. zařazení obžalovaného, odsouzeného pro přečin § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. a přestupek prvého odstavce § 7 téhož zákona, do pracovního oddílu, zrušil však dle § 290 tr. ř. z moci úřední rozsudečný výrok o zařadění obžalovaného do pracovního oddílu jako zmatečný.
Důvody:
Obžalovaný stěžuje si odvoláním do výroku, jímž zařazen byl do pracovního oddílu na tři měsíce, brojí tudíž proti porušení zákona. Opravným prostředkem v tomto případě, kde nenapadají se. nesprávné výsledky volného uvážení soudcovského, je nikoli odvolání, nýbrž zmateční stížnost a to z důvodu čís. 11 § 281 tr. ř., za niž vznesené odvolání v tomto směru nutno považovati. Než zmateční stížnost neoznačuje vůbec zřetelně a určitě zmatečního důvodu, zejména neudává výslovně nebo jasným poukazem skutkové okolnosti, jež by zakládala zmateční důvod čís. 11 § 281 tr. ř. a nedoličuje, v čem zmíněný zmatek by spočíval. Neprovádí tedy důvodu zmatku dle čís. 11 § 281 tr. ř. po zákonu a jest ji proto ve směru tom pokládati za neprovedenou. Bylo tudíž neprovedenou zmateční stížnost zavrhnouti dle § 4 čís. 1 a, § 1 čís. 2 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. z. z roku 1878. Výrok nalézacího soudu o zařazení obžalovaného do pracovního oddílu neodpovídá však zákonu. Dle § 12 nabyl zákon ze dne 18. března 1921, čís. 129 sb. z. a n. účinnosti 14. dne po svém vyhlášení, jež se stalo dne 3. dubna 1921, tedy dnem 19. dubna 1921. Ježto trestný skutek, podřaděný § 11, čís. 4 lichevního zákona, spáchán byl v březnu 1921 a zákon nevyslovuje zpětné platnosti, jest použití jeho na tento čin vyloučeno. Bylo proto za použití § 290 tr. ř. zrušiti rozsudek v dotyčném výroku jako zmatečný z moci úřední a nalézti, jak shora uvedeno, aniž třeba bylo zkoumati, byly-li jinak dány podmínky ku použití dotyčného předpisu.

Citace:

č. 814. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 231-232.