NPD documents search: Váž. tr., 8 (1926)

Č. 9802.

Živnostenské právo: * Není samo o sobě nezákonné, když při volbě starosty společenstva a jeho náměstka podle § 197 odst. 1 živn. zák. č. 259/24 bylo použito kandidátních listin jako hlasovacích lístků.
(Nález ze dne 4. dubna 1932 č. 6121/31.)
Věc: Okresní živnostenské společenstvo v M. proti zemskému úřadu v Bratislavě o zrušení volby starosty a náměstka společenstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dne 20. května 1929 konala se valná hromada okr. živn. společenstva v M. za účelem volby starosty a jeho náměstka. Při volbě docílila kandidátní listina č. 1 (Jan B. a Štěpán M.) 234 hlasy, kandidátní listina č. 2 (A. Z. a K. L.) 129 hlasů a kandidátní listina č. 3 (Jan R. a Bernát M.) 29 hlasů; jeden hlas byl neplatný. Tím zvolen Jan B. starostou a Štěpán M. náměstkem starosty absolutní většinou hlasů.
Proti volbě podali František I. a spol. námitky, v nichž bylo v podstatě vytýkáno, že nebyla dodržena 14denní lhůta k pozvání, že volby — Č. 9802 —
se zúčastnily neoprávněné osoby, na př. K., Kl. a plnomocník Potravního družstva v P., a že podané kandidátní listiny musely býti podepsány nejméně 25 členy, což porušuje tajnost volby, a že konečně ve volební komisi zasedali vedle důvěrníků i kandidáti kandidátní listiny č. 1.
Rozhodnutím okresního úřadu v Malackách ze 6. září 1929 byly námitky zamítnuty z důvodů věcných a volba starosty a jeho náměstků schválena.
K odvolání Františka I. a spol. zrušil zemský úřad v Bratislavě jako živn. úřad II. stolice napadnutý výměr okresního úřadu a nařídil současně, aby volba starosty a jeho náměstka byla znovu provedena ve smyslu § 197 odst. 1 živn. zák., resp. § 23 odst. 2 společenstevních stanov. V důvodech uvedeno: »§ 197 odst. 1 živn. zák. stanoví, že starostu společenstva a jeho náměstka volí valná hromada společenstva nadpoloviční většinou hlasů. Když se této většiny nedosáhne, mají se voliči omeziti při užší volbě na ty dvě osoby, které obdržely poměrně nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los, kdo má býti pojat do užší volby a kdo v ní má býti považován za zvoleného. Již z tohoto zákonného ustanovení se podává, že volba se může konati jen hlasováním lístky, a nikoliv, jak se v daném případě stalo, kandidátními listinami, kde voličům byly rozdány kandidátní listiny č. 1, č. 2 a č. 3. Stanoví to § 194 odst. 1 živn. zák. a výslovně § 24 odst. 1 společenstevních stanov. Nedodržení tohoto živn. zákonem předepsaného způsobu volby znamená podstatnou vadu provedených voleb, které již z tohoto důvodu musely býti jako nezákonné zrušeny, aniž bylo nutno přihlédnouti k oprávněnosti a přezkoumání dalších námitek rekurentů, že některé osoby (K., Kl. a plnomocník za Potravní družstvo v P.) odevzdaly hlasy neplatné a zda tyto hlasy měly vliv na výsledek provedených voleb.«
O stížnosti uvážil nss toto:
Žal. úřad spatřoval protizákonný postup při volbě starosty a jeho náměstka, který mu ve smyslu § 197 odst. 2 živn. zák. dává oprávnění prohlásiti volbu za neplatnou, jedině v okolnosti, že starosta a jeho náměstek byli voleni kandidátními listinami a nikoliv hlasovacími lístky, ačkoliv po názoru žal. úřadu volba kandidátními listinami vzhledem k předpisu § 194 odst. 1 živn. zák. a § 24 odst. 1 stanov je vyloučena. Stížnost naproti tomu poukazuje k předpisu § 197 odst. 1 živn. zák., podle něhož se starosta a jeho náměstek volí nadpoloviční většinou hlasů, což se v daném případě také stalo, kdežto forma hlasovacích lístků není nijak předepsána a může se proto hlasování státi i kandidátními listinami.
Spor jde tudíž jedině o to, zdali lze kandidátní listiny, jakých v daném případě bylo použito, subsumovati pod pojem »hlasovacích lístků« ve smyslu § 194 odst. 1 živn. zák., resp. § 24 odst. 1 společenstevních stanov.
§ 194 odst. 1 živn. zák. a s ním shodně i § 24 odst. 1 stanov normují toliko, že při volbách jest užíti hlasovacích lístků, neobsahují však žádného ustanovení o formě těchto lístků a nezakazují také výslovně, aby hlasovací lístek nesměl obsahovati než jméno jednoho kandidáta. »Hlasovací lístek« znamená podle svého běžného významu písemné označení osoby, kterou volič chce míti zvolenu pro určitou funkci, a nemění se na této povaze nic, napíše-li jméno dotyčné osoby sám na lístek, nebo použije-li lístku, jenž byl jménem této osoby opatřen někým jiným a jemu dán k disposici. Kandidátní listina pak jest svou povahou v prvé řadě označením při nejmenším jedné, pravidelně však několika osob, které se voličům presentují jako uchazeči o určitou funkci volbou dosažitelnou a žádají za odevzdání hlasu na jejich jméno. V jiných oborech právních, jako při volbách do Národního shromáždění a do obcí, dostalo se kandidátní listině dalšího významu, totiž že se jí používá přímo jako hlasovacího lístku. Přihlíží-li se k tomuto vývoji, jest na snadě závěr, že »hlasovací lístek« a »kandidátní listina« nejsou pojmy navzájem se vylučující.
Ježto účelem hlasovacího lístku jest označení určité osoby, která dle vůle toho kterého voliče má dosíci funkce volbou zadávané a odevzdaný hlasovací lístek jest pak prostředkem ke zjištění korporativní vůle volebního shromáždění, záleží při volbě hlasovacími lístky jedině na tom, aby vůle jednotlivého voliče byla řádně projevena a tento projev mohl sloužiti pak za podklad pro zjištění výsledku volby, totiž aby mohlo býti konstatováno, kdo byl pro dotyčnou funkci zvolen.
Podle § 197 odst. 1 živn. zák. volí se starosta společenstva a jeho náměstek nadpoloviční většinou hlasů; v dalším jest pak předpis, jak jest postupovati, nebylo-li této nadpoloviční většiny docíleno. Z toho plyne, že volba musí býti provedena tak, aby bylo lze zjistiti poměr odevzdaných hlasů, a že tudíž i předpis, že volba se provádí hlasovacími lístky, sleduje zřejmě jedině tento účel.
V daném případě obsahovaly »kandidátní listiny«, jichž bylo použito jako hlasovacích lístků, jména kandidáta pro úřad starosty a jeho náměstka a není pochybnosti o tom, že při skrutiniu bylo lze bezvadně zjistiti počet hlasů odevzdaných pro toho kterého kandidáta, jak se také skutečně stalo. Ježto pak, jak uvedeno, živn. zákon používání kandidátních listin jako hlasovacích lístků nezakazuje a formu těchto lístků nijakým způsobem nepředpisuje — nečiní tak ani společenstevní stanovy —, pojem kandidátních listin takového používání nevylučuje a konečně i podle povahy věci odevzdání hlasů v této formě nelze označiti za nepřípustné, musel nss přisvědčiti vývodům stížnosti a nař. rozhodnutí, jímž žal. úřad jedině proto, že bylo použito kandidátních listin jako hlasovacích lístků, zrušil volbu starosty a jeho náměstka, zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9802. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 702-704.